Záněty exsudativní intersticiální

Zánět je fylogeneticky ustálená odpověď organizmu na působení škodliviny. Má obrannou a reparativní funkci. Projevuje se místně i celkově.

Složení

Má složku:

  • alterativní
  • exudativní
  • proliferační
  • imunitní

Exudace je tvorba zánětlivého výpotku, exudátu. Rozšíření kapilár, zvýšení propustnosti pro bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), erytrocyty a buňky zánětlivého infiltrátu (neutrofily, makrofágy, lymfocyty, plazmocyty, endotelové buňky kapilár, fibroblasty). Podle převažující složky je exsudát: serózní, fibrinózní, hnisavý, serofibrinózní, hemoragický…

Serózní intersticiální zánět

Serózní exsudát – čirá, slámově žlutá, řídká tekutina.

Příklad: kopřivkový pupen, alergické reakce (jazyk, ret po štípnutí vosou, včelou).

Hnisavý intersticiální zánět

Hnisavý exudát – vazká, hustá tekutina, bíložlutá, žlutozelená, modrá, červená. Níčí tkáně – kolikvační nekróza!

Absces

Absces je dutina vyplněná hnisem, ohraničená forma.

  • akutní
  • chronický – ohraničený pyogenní (hnisotvornou) membránou

Hojení: provalí se píštělí, dutina buď zkolabuje a zajizví se, nebo nezkolabuje (např. v kosti), pyogenní membrána bude stále produkovat hnis a píštěl se stane chronickou (hrozí sekundární amyloidóza).

Původce: Stafylokok.

Flegmóna

Flegmóna je akutní neohraničená forma zánětu, která se šíří v kůži, podkoží a dalších měkkých tkáních. Tkáň je rozbředlá a vytékají z ní kapénky hnisu. Projevuje se plošným, teplým, červeným až červenofialovým šířícím se edémem kůže a podkoží, který není tak ostře ohraničený jako u erysipelu a je mnohem bolestivější.[1] Často vzniká jako komplikace drobných ranek a odřenin u dětí. Patří také mezi pooperační komplikace hojení ran.

Průběh: tendence k hojení mizivé, spíš se šíří.

Původce: Stafylokok, Streptokok[2].

Fibrinózní intersticiální zánět

Ložiska jsou mikroskopická, nejsou vidět.

Příklady: revmatická horečka, polyarteriitis nodosa, lupus.

Hojení: drobné jizvy.

Gangrenózní intersticiální zánět

Hnilobná, šedozelená, páchnoucí a rozpadající se tkáň.

Příklady: apendicitida, nádory, aspirační pneumonie (vdechnutý uhnilý zub, kus nádoru).

Průběh: apendix praskne a pacient zemře na sterkorální peritonitidu, na gangrénu plic umře také.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

Reference

  1. MUDR. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Hnisavé kožní infekce (pyodermie). POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA. 2009, roč. 10, vol. 6, s. 38-43, ISSN 1212-4184. 
  2. MUDR. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Hnisavé kožní infekce (pyodermie). POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA. 2009, roč. 10, vol. 6, s. 38-43, ISSN 1212-4184.