Zánět granulomatózní

Zánět granulomatózní je chronický zánět, při kterém se tvoří granulomy (granulum = zrníčko). Granulom je mikroskopický útvar skládající se z aktivních makrofágů a z buněk, které vznikly přeměnou aktivních makrofágů (to jsou epiteloidní buňky a Langhansovy buňky). Jedná se o čistě histologický pojem.

Vznik granulomatózního zánětu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obvykle je granulom reakcí na něco, co je sice tělu cizí, ale co makrofágy nedokážou odstranit (cizí materiál, šití, acidorezistentní mykobaktérie, parazity, houby, …). V průběhu vzniku granulomatózního zánětu T-lymfocyty stimulují makrofágy k proměně v epiteloidní a obrovské mnohojaderné buňky (Langhansovy buňky).

Makroskopický popis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Granulomy mohou mít rozměry charakteru mikroskopického (několik mm) až k makroskopického (několik cm). Barva je bílošedá (neobsahuje cévy), konzistence je tuhá.

U některých granulomů se v centru vyskytuje nekróza, u TBC nekróza kaseózní (kazeifikační).

Buňky granulomatózního zánětu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Epiteloidní buňky

Vznikají přeměnou běžných makrofágů a monocytů, které migrovaly do místa poškození.
Zřídka obsahují fagocytovaný materiál.
Mají sníženou fagocytární funkci o 90 % oproti makrofágům.
Chybí jim exprese receptorů skupiny Fc a C5a.
Mají výraznou sekreční funkci, v elektronovém mikroskopu proto vidíme dobře vyvinuté granulární endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát.
U některých onemocnění, zejména sarkoidózy, tyto buňky produkují angiotenzin konvertující enzym a aktivují také cholekalciferol, což je vyvolá s hyperkalcémii.

Obrovské vícejaderné buňky Langhansova typu

Vznikají splýváním cytoplasmy makrofágů, proto mají až několik desítek jader.
Jádra bývají seřazena na periferii cytoplasmy do kruhu, nebo po celém obvodu buněk.
Strukturně ani funkčně se neliší od epiteloidních buněk.
Pokud to jsou buňky u cizích těles, pak v jejich cytoplasmě prokážeme nestravitelný materiál.

Příklady[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

TBC (Mycobacterium tuberculosis);
Syfilis (Treponema pallidum);
Lepra (Mycobacterium leprae);
Reakce na cizí tělesa (stehy);
Silikóza;
Bilharzióza (Bilharzie – parazit v moč. měchýři);
Sarkoidóza;
Crohnova nemoc;
Primární biliární cirhóza.

Granulomatózní versus specifický zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Granulomatózní a specifický je vlastně to samé. Granulomatózní je podle makro vzhledu (dělá zrníčka). Specifický znamená, že podle makro vzhledu víme, že zánět je způsobený něčím, o čem se ví, že tento typ zánětu vyvolává. Výběr etiologického agens je mnohem užší než u nespecifického zánětu, kde stejný makro vzhled (např. hnisání) vyvolá „milión“ druhů bakterií.

Granulom bez nekrózy v lymfatickém uzlíku způsobený infekcí Mycobacterium avium
Granulomy bez nekrózy v dýchacích cestách při sarkoidóze
Granulom bez nekrózy u pacienta se sarkoidózou
Granulom centrálně nekrotizující u pacienta s tuberkulózou. Lze pozorovat velké Langhansovy buňky na periferii granulomu¨.