Zánět granulomatózní
Zánět granulomatózní je chronický zánět, při kterém se tvoří granulomy (granulum = zrníčko). Granulom je mikroskopický útvar skládající se z aktivních makrofágů a z buněk, které vznikly přeměnou aktivních makrofágů (to jsou epiteloidní buňky a Langhansovy buňky). Jedná se o čistě histologický pojem.
Vznik granulomatózního zánětu[upravit | editovat zdroj]
Obvykle je granulom reakcí na něco, co je sice tělu cizí, ale co makrofágy nedokážou odstranit (cizí materiál, šití, acidorezistentní mykobaktérie, parazity, houby, …). V průběhu vzniku granulomatózního zánětu T-lymfocyty stimulují makrofágy k proměně v epiteloidní a obrovské mnohojaderné buňky (Langhansovy buňky).
Makroskopický popis[upravit | editovat zdroj]
Granulomy mohou být charakteru mikroskopického (několik mm) až k makroskopického (několik cm). Barva je bílošedá (neobsahuje cévy), konzistence je tuhá.
U některých granulomů se v centru vyskytuje nekróza, u TBC nekróza kaseózní (kazeifikační).
Buňky granulomatózního zánětu[upravit | editovat zdroj]
Epiteloidní buňky
- Vznikají přeměnou běžných makrofágů a monocytů, které migrovaly do místa poškození.
- Zřídka obsahují fagocytovaný materiál.
- Mají sníženou fagocytární funkci o 90 % oproti makrofágům.
- Chybí jim exprese receptorů skupiny Fc a C5a.
- Mají výraznou sekreční funkci, v elektronovém mikroskopu proto vidíme dobře vyvinuté granulární endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát.
- U některých onemocnění, zejména sarkoidózy, tyto buňky produkují angiotenzin konvertující enzym a aktivují také cholekalciferol, což vyvolá hyperkalcémii.
Obrovské vícejaderné buňky Langhansova typu
- Vznikají splýváním cytoplasmy makrofágů, proto mají až několik desítek jader.
- Jádra bývají seřazena na periferii cytoplasmy do kruhu, nebo po celém obvodu buněk.
- Strukturně ani funkčně se neliší od epiteloidních buněk.
- Pokud to jsou buňky u cizích těles, pak v jejich cytoplasmě prokážeme nestravitelný materiál.
Příklady[upravit | editovat zdroj]
- TBC (Mycobacterium tuberculosis);
- Syfilis (Treponema pallidum);
- Lepra (Mycobacterium leprae);
- Reakce na cizí tělesa (stehy);
- Silikóza;
- Bilharzióza (Bilharzie – parazit v moč. měchýři);
- Sarkoidóza;
- Crohnova nemoc;
- Primární biliární cirhóza.
Granulomatózní versus specifický zánět[upravit | editovat zdroj]
Granulomatózní a specifický je vlastně to samé. Granulomatózní je podle makro vzhledu (dělá zrníčka). Specifický znamená, že podle makro vzhledu víme, že zánět je způsobený něčím, o čem se ví, že tento typ zánětu vyvolává. Výběr etiologického agens je mnohem užší než u nespecifického zánětu, kde stejný makro vzhled (např. hnisání) vyvolá „milión“ druhů bakterií.
Granulomy bez nekrózy v dýchacích cestách při sarkoidóze
Granulom bez nekrózy u pacienta se sarkoidózou
Granulom centrálně nekrotizující u pacienta s tuberkulózou. Lze pozorovat velké Langhansovy buňky na periferii granulomu¨.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. 2001. ISBN 80-86297-06-3.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Granulomatózní záněty [online]. [cit. 2017-06-26]. <https://www.stefajir.cz/?q=granulomatozni-zanety>.