Chronický zánět

Z WikiSkript

Chronický zánět je komplexní patologický stav, který má dlouhodobý vliv na funkci a integritu různých tkání a orgánů. Vzniká tehdy, je-li z nějakých důvodů narušena nebo zastavena fyziologická reparace tkáně. Tato situace může nastat působením přetrvávajícího infekčního procesu, se kterým se imunitní systém nemůže dlouhodobě vypořádat.

Dále se vyskytuje u autoimunitního onemocnění nebo třeba jako součinitel rozsáhlých traumat, při kterých se fyziologicky vylučují prozánětlivé substance.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Chronický zánět je charakterizovaný protrahovanou aktivací imunitního systému. Jedná se vlastně o udržovanou imunitní reakci na rozmanité stimuly, jako jsou infekční agens a tkáňová poškození. Klíčovým aspektem je dysregulace imunologické odpovědi, kde dochází k nekontrolované produkci zánětlivých cytokinů a chemokinů, jako jsou interleukiny, tumor nekrotizující faktory (TNF) a monokiny. Tato perzistentní imunitní aktivace vede ke konstantnímu spouštění obranných mechanismů, což má za následek nejen terminaci patogenů, ale také poškození zdravých tkání a orgánů v těle.

Chronický zánět může vznikat jako důsledek opakovaného nebo neléčeného akutního zánětu, ale i jako primárně chronický. Je vždy patologický, tedy organismus poškozující. Tento stav je spojen s rozvojem mnoha degenerativních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina, neurodegenerativní poruchy, diabetes a plicní onemocnění.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Chronické záněty mohou být iniciovány různými etiologickými faktory. K hlavním příčinám patří:

  1. Autoimunitní onemocnění - například Crohnova choroba, revmatická artritida, a alergické reakce;
  2. Perzistentní infekce - neléčené infekční procesy mohou vést k chronické zánětlivé reakci;
  3. Nepříznivý životní styl - kouření, obezita a nedostatek fyzické aktivity;
  4. Environmentální faktory - expozice znečišťujícím látkám ve vzduchu a vodě;
  5. Psychologický a fyzický stres - dlouhodobý stres oslabuje imunitní systém, zvyšuje náchylnost k infekcím a onemocněním;
  6. Nedostatek spánku - přispívá ke zvýšenému stresu a zánětlivosti.


Stres může přicházet z vnějšku, v podobě stravy, environmentálních faktorů jako jsou třeba vzduch, voda, kdy k nám přichází nějaké znečištění. Ale často to bývá taky ten stres, který si způsobujeme víceméně sami, nebo do jisté míry sami, a to je psychologický stres.[1]


Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Projevy zánětu.

Chronické záněty se mohou projevovat různými symptomy, v závislosti na postižené oblasti a typu onemocnění.

  1. Dolor (bolest) - lokalizovaná nebo generalizovaná bolest;
  2. Tumor (otok) - kvůli zvýšené permeabilitě cév;
  3. Rubor (zčervenání) - zvýšený krevní přítok do postižené oblasti;
  4. Calor (horečka) - výskyt horečky jako projev imunitní reakce;
  5. Fatigue (únava);
  6. Digestivní problémy - záněty trávicího traktu, například u Crohnovy nemoci.
  7. Kognitivní dysfunkce - známé jako "mozková mlha", často u revmatoidní artritidy nebo lupusu.

Buněčná infiltrace[upravit | editovat zdroj]

Chronický zánět ledviny s fibrózou

Během chronického zánětu vzniká masivní infiltrace tkáně hlavně buňkami imunitního systému, které sem přestoupí z krevního řečiště. Přestup buněk je řízen hlavně chemotakticky v reakci na prozánětlivé substance (cytokiny aj.). Imunitní buněčné elementy jsou zastoupeny lymfocyty, eozinofily, makrofágy, plazmatickými buňkami a dendritickými buňkami.

Dále se v místě zánětu vyskytuje značné množství fibroblastů, které neustále produkují vazivo a proto jsou místa chronického zánětu většinou opouzdřena tuhou vazivovou tkání, a v neposlední řadě jsou zde i endotelové buňky.

Důsledky chronických zánětů[upravit | editovat zdroj]

Chronické záněty představují významný zdravotní problém, který ovlivňuje mnoho orgánových systémů. Zvláště následky na ledviny a dýchací systém jsou významné, protože mohou vést k chronickým onemocněním a snížené funkčnosti těchto orgánů. U autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida, mohou chronické záněty vést k progresivnímu poškození kloubů, což způsobuje bolest a omezenou pohyblivost.

U onemocnění trávicího traktu, jako je Crohnova choroba, mohou chronické záněty vést k vážným komplikacím, jako jsou vředy a zvýšené riziko rakoviny. Kardiovaskulární systém je také výrazně ovlivněn, přičemž chronické záněty mohou vést k rozvoji aterosklerózy zvyšující riziko srdečních útoků a mrtvice. Tyto příklady ukazují, jak mohou chronické záněty vážně ovlivnit celkové zdraví a kvalitu života.

Chronické záněty a autoimunitní nemoci mají různé formy. Revmatoidní artritida způsobuje zánět kloubů, zatímco Crohnova choroba a ulcerózní kolitida postihují trávicí trakt. Psoriáza ovlivňuje kůži a klouby. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je spojena s kouřením a postihuje dýchací cesty. Lupus erythematodes a sklerodermie jsou systémová onemocnění, která mohou postihnout více orgánů. Všechny tyto stavy vyžadují dlouhodobou léčbu a mohou značně ovlivnit kvalitu života.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika chronických zánětů je multidisciplinární proces. Zahrnuje anamnézu, fyzické vyšetření, biochemické markery zánětu jako C-reaktivní protein (CRP) a sedimentaci erytrocytů (ESR). Vyspělé techniky jako magnetická rezonance (MRI) a ultrazvuk se používají pro vizualizaci tkání a identifikaci patologických změn. K diagnostice může přispět také molekulární a genetické testování, které identifikuje specifické markery spojené s určitými typy chronických zánětlivých onemocnění.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčba chronických zánětů se zakládá na komplexním přístupu, zahrnujícím farmakoterapii, fyzikální terapie a komplementární metody. Farmakoterapie využívá NSAID, kortikosteroidy, imunosupresiva a biologické léky pro specifické cílení zánětlivých procesů. Fyzikální terapie jako termoterapie a kryoterapie pomáhají řídit bolest a zánět. Komplementární terapie zahrnují akupunkturu a bylinné léky pro podporu tradiční léčby. Relaxační techniky jako meditace a jóga pomáhají snižovat stres, který může zhoršovat zánětlivé stavy. Důležitá je individualizace léčby a její koordinace kvalifikovaným lékařem.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.
  • JELÍNKOVÁ, Hana. Vybrané kapitoly z patologické fyziologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0751-4.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Libor Mattuš z rozhovoru o chronických zánětech v těle pro podcast Životozprávy od Pilulky.cz - odkaz zde)