Akutní zánět

Akutní zánět je rychlá, obranná reakce organismu na poškození tkáně nebo přítomnost mikroorganismů či jiných cizorodých látek. Odpověď organismu je závislá na lokalizaci, délce trvání a vyvolávajícím agens.
Zahrnuje tyto principy:

Akutní zánět

Alterace

Jde o samotné poškození tkáně. Zahrnuje všechny změny v orgánu či tkáni. Může končit nekrózou.

Vaskulární změny, peristatická hyperemie

Nejprve nastává vasodilatace a zvýšení permeability stěny – pro zvýšení koncentrace potřebných substancí v místě poranění.

Změny v krevních cévách
  1. Přechodná vazokonstrikce – reakce na podráždění.
  2. Vasodilatace prekapilárních arteriol – příčina zarudnutí a zvýšení teploty, navýšení proudění krve v cévě.
  3. Zvýšení permeability kapilár a venul – způsobuje vznik otoku.
  4. Marginace neutrofilů – pro budoucí reparaci.

Reakce lymfatických cév a uzlin

Lymfatické cévy jsou důležité v imunitní odpovědi a drenáži tkáně.

Exsudace

Exsudace zvyšuje prostupnost cév pro vodu a další proteiny. Rozlišujeme exsudát serózní, fibrózní, hnisavý. Z jeho složení můžeme často identifikovat původ zánětu.

Infiltrace

Vniknutí buněčných krevních elementů do poškozené tkáně.

Chemické mediátory zánětu

Jsou buď produkované přímo na místě, nebo přicházejí plazmou. Regulují celý průběh zánětlivého procesu.

Rozdělujeme je na:
  1. Plazmatické mediátory: Hagemannův faktor 12, Komplement, Kininy.
  2. Buněčné mediátory:
* Vasoaktivní aminy – Histamin, Serotonin, Arachidonová kyselina.
* Cytokiny (TNF, IL), Chemokiny.
* Reaktivní formy kyslíku (ROS).


Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. ISBN 978-80-7262-773-8.