Cévy

Z WikiSkript

Cévy jsou součástí lymfatického a kardiovaskulárního systému. Prostřednictvím kardiovaskulárního systému je distribuován v organismu kyslík a nutriční látky ke tkáním a odpadní zplodiny metabolismu k exkrečním orgánům. Dále je zprostředkováván transport hormonů k cílovým orgánům. Pomocí lymfatického vaskulárního systému se vrací do krevní cirkulace tekutina z mezibuněčných prostor. Tyto systémy tak přispívají k integraci funkce celého organismu.

Cévy dělíme na krevní a lymfatické.

U krevních cév dále rozlišujeme arterie, vény a kapiláry.

Obecná struktura cév[upravit | editovat zdroj]

Cévy jsou složeny ze tří základních struktur: tunica intima, tunica media a tunica adventitia.

Artérie svalového typu

Tunica intima[upravit | editovat zdroj]

Tvoří ji vrstva endotelových buněk nasedající na bazální laminu a vrstva subendotelová.

Endotelové buňky[upravit | editovat zdroj]

  • Polygonální, ploché;
  • protažené ve směru toku krve;
  • centrální oblast se vyklenuje do lumen cévy;
  • mají tenké laterální výběžky – v nich často pinocytické vezikuly (pro transport látek).

Lamina basalis[upravit | editovat zdroj]

  • Produkt endotelových buněk;
  • může, ale nemusí být souvislá.

Subendotelová vrstva[upravit | editovat zdroj]

  • Řídké kolagenní vazivo;
  • může obsahovat hladké svalové buňky;
  • elementy uspořádány longitudinálně.
Srovnání struktury arterie a vény při stejné tloušťce

Tunica media[upravit | editovat zdroj]

Tuto vrstvu tvoří hladké svalové buňky, které produkují mezibuněčnou hmotu (glykosaminoglykany, chondroitinsulfát a proteoglykany). Dále zde nalezneme retikulární vlákna a elastická vlákna. Na okrajích mohou kondenzovat v membrana elastica interna et externa (oddělují tunica media od tunica externa a tunica intima).

Tunica adventitia[upravit | editovat zdroj]

Vrstva je tvořená kolagenním vazivem, ve kterém převládají longitudinální kolagenní (především kolagen typu I) a elastická vlákna. Dále zde najdeme fibroblasty, adipocyty a ve větších cévách hladké svalové buňky.

Cévní a nervové zásobení[upravit | editovat zdroj]

Výživa cév[upravit | editovat zdroj]

Výživu stěny drobných cév zajišťuje difuze živin a kyslíku z krve protékající uvnitř dané cévy. Cévy, které mají průměr větší než 1 mm, mají vyvinutý ve stěnách systém vlastních cév. Tento systém se nazývá vasa vasorum. Vasa vasorum vznikají jako větve vlastní artérie nebo artérie sousední. Tyto cévy se rozvětvují v tunica adventitia a v zevních oblastech tunica media. Protože je ve venózní krvi menší koncentrace kyslíku, vyskytují se vasa vasorum častěji ve stěnách vén než ve stěnách arterií.

Lymfatický odtok[upravit | editovat zdroj]

Lymfatické kapiláry se vyskytují převážně v tunica adventitia cév. Ve vénách pronikají hlouběji (až do tunica media).

Vazomotorická inervace[upravit | editovat zdroj]

Síť vazomotorických nervových vláken (sympatických nemyelinizovaných) nacházíme ve stěnách většiny krevních cév, které obsahují hladké svalové buňky. Jejich chemickým mediátorem je noradrenalin, který při uvolnění způsobuje vazokonstrikci. V arteriích většinou nervová vlákna nepronikají až do tunica media, noradrenalin musí difundovat několik mikrometrů, aby pronikl k hladkým svalovým buňkám tunica media. Ve vénách nacházíme nervová zakončení v tunica adventitia i v tunica media, celkový počet nervových zakončení je ale menší než v arteriích.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Virtuální mikroskop[upravit | editovat zdroj]

Mikroskop.svg Cévní svazek - barvení na elastiku
Mikroskop.svg Tepna a žíla - HE

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MESCHER, Anthony L. Junqueira's Basic Histology. 12. vydání. United States : McGraw-Hill Education - Europe, 2009. 480 s. ISBN 9780071630207.
  • KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.
  • PAULSEN, Douglas F. Histologie a buněčná biologie : Opakování a příprava ke zkouškám. 1. vydání. Jinočany : H & H, 2004. 433 s. ISBN 80-7319-024-9.