Hladké svalstvo

Z WikiSkript

Hladké svalstvo je jedním ze tří typů svaloviny vyskytující se v lidském těle. Nachází se zejména ve svalových vrstvách stěn orgánů systémů trávicího, dýchacího, močopohlavního či v cévách, dále je roztroušeno v kůži, v duhovce či řasnatém tělese v oku. Je neovladatelné vůlí; jeho kontrakci ovlivňuje vegetativní nervový systém nebo hormonální stimuly (oxytocin, adrenalin, noradrenalin, serotonin).

Vývoj hladkého svalstva[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hladké svalstvo se vyvíjí ze splanchnopleury kolem trávicí trubice a zároveň i jejích derivátů, tímto způsobem tedy vzniká tunica muscularis trávicí trubice, trachey či bronchů. Svalovina cévní stěny se utváří z mezenchymových buněk, tyto buňky jsou potenciálním zdrojem hladké svaloviny všude v těle.

Stavba buněk hladkého svalstva[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hladké svalové buňky; barveno hematoxylinem-eozinem.
Mechanismum kontrakce

Hladká svalovina je složena z jednotlivých buněk vřetenovitého tvaru, každá buňka obsahuje jedno protáhlé jádro umístěné centrálně v širší části buňky. Velikost buněk kolísá cca od 20 μm do 500 μm v děložní stěně při těhotenství. Buňky jsou obklopeny sítí retikulárních vláken a bazální laminou. Tyto struktury slouží k rovnoměrnému rozložení sil a umožňují tak harmonizaci stahu.

Plazmatická membrána se nazývá sarkolema, na jejím vnitřním povrchu se nacházejí ploténky, tzv. denzní tělíska. Denzní tělíska mají funkci úponu tenkých a intermediárních filament, tvoří je protein α-aktinin, jsou tedy obdobou Z-disků příčně pruhované svaloviny. Sarkolema vytváří četné pinocytární invaginace, jednotlivé buňky propojují nexy. Intermediární filamenta obsahují zejména desmin a vimentin.

Dále hladká svalová buňka obsahuje nepočetné mitochondrie (přísun energie je zajišťován zejména glykolýzou), Golgiho aparát je umístěn v blízkosti jádra, hojně je zastoupené granulární endoplazmatické retikulum, ale i volné ribozómy. Sarkoplazmatické retikulum je redukované, T-tubuly chybí. Dále zde nalezneme například inkluze glykogenu. Buňka produkuje kolagen typu III, proteoglykany či elastin (podobně jako fibroblast).

Kontrakce hladké svaloviny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kontrakce hladké svaloviny je stejně jako u kosterní svaloviny založená na reakci aktinu s myozinem, ale průběh stahu je odlišný. Myofilamenta se navzájem kříží a vytvářejí tak mřížovitou strukturu, nikoliv příčné pruhování charakteristické pro kosterní či srdeční svalovinu. Tenká filamenta jsou tvořena aktinem a tropomyozinem (na rozdíl od příčně pruhovaných svalů chybí troponin), tlustá filamenta pak myozinem. Stah je zahájen vylitím Ca2+, které utvoří komplex s kalmodulinem. Tento komplex následně aktivuje kinázu lehkého řetězce myozinu a dojde k jeho fosforylaci, čím je umožněno vytvoření aktinomyozinového komplexu. Myozinová filamenta v hladkém svalu jsou odlišná od myozinových filament v příčně pruhovaném svalu tím, že holé jsou koncové části molekuly a hlavičky jsou ve středu vlákna.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLIKA, Eduard, et al. Histologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1988. 448 s. 
  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY, et al. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.