Myxedém

Z WikiSkript

Černobílá fotografie ženy středního věku s myxedémem. V pravé supraklavikulární oblasti je patrný otok podobný tzv. „tukovému nádoru“ při kretenismu (infantilní hypotyreóza). Dále je zřejmý typický obličej bez emocí. Jedná se o fotografii ženy viděné v Leytonstone, 1885.

Myxedém se řadí mezi získané poruchy struktury mezibuněčné hmoty a vaziva. Konkrétně se jedná o zmnožení proteoglykanů a glykosaminoglykanů ve strukturách kolagenního vaziva. Toto zmnožení je generalizované, vyskytuje se tedy po celém těle. Nejčastěji ve škáře kůže, ale i v myokardu, endokardu a cévách. Rozvíjí se u poruch funkce štítné žlázy (u hypotyreózy, vzácně i u hypertyreózy) a dalších endokrinních onemocnění.

Adultní hypotyreóza[upravit | editovat zdroj]

Jelikož je myxedém charakteristický pro poškození funkce štítné žlázy, používá se synononymum adultní hypotyreóza. Dříve byl nejčastější příčinou nedostatek jódu v potravě. Ten však po zavedení jódování kuchyňské soli v 50. letech 20. století vymizel. Nyní je nejčastější příčinou odstranění štítné žlázy (tyreiodektomie), ať už chirurgicky, či radiačně, a také chronická autoimunitní tyreoiditida (Hashimotova). Nicméně myxedém můžeme vidět i u pacientů s pokročilou infantilní formou hypotyreózy (kretenismem).

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Léčba hypotyreózy je úspěšná. Pokročilý zvláště neléčený myxedém může vyústit v myxedémové kóma.





Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • ZÁMEČNÍK, Josef, et al. Patologie. 1.. vydání. Praha : LD, s.r.o. - Prager publishing, 2019. 915 s. sv. 1. ISBN 978-80-270-6457-1.
  • ZÁMEČNÍK, Josef, et al. Patologie. 1.. vydání. Praha : LD, s.r.o. - Prager publishing, 2019. 915 s. sv. 3. ISBN 978-80-270-6457-1.