Lichen ruber planus

From WikiSkripta
Lichen ruber – bělavá ložiská (Wickhamovy strie) na kolenou a hleznech

Lichen ruber planus patří mezi erytemato-papulo-skvamózní dermatózy, jehož charakteristickými znaky jsou:

  • svědivé ploché červenohnědé papuly kolem 1 mm v průměru, voskově lesklé,
  • typický histopatologický nález,
  • postižení sliznic, vlasů a nehtů.

Etiologie[edit | edit source]

Etiologie onemocnění je nejasná. Uvažuje se o účasti cytotoxických T-lymfocytů namířených proti antigenům v oblasti bazální membrány. Onemocnění má souvislost s chronickými hepatopatiemi (hepatitida C a hepatitida D) a s podáváním léků (beta-blokátory).

Klinický obraz[edit | edit source]

Pro lichen planus je typický symetrický výsev svědivých, plochých, lesklých, polygonálních, červenohnědých papul. Na povrchu papul mohou být někdy viditelné Wickhamovy strie – bělavá kresba, která je podmíněna hypergranulózou. Po zhojení papul přetrvávají hyperpigmentace.

Predilekční lokalizace jsou:

  • volární strany zápěstí,
  • křížová krajina,
  • nárty, hlezna.
Predilekční lokalizace

Klinické formy[edit | edit source]

Exantematická forma
Jedná masivní akutní výsev drobných papul hlavně na trupu, který může přejít do erytrodermie. Může být přítomné asymptomatické bělavé síťovité žilkování na bukální sliznici (až u poloviny nemocných). U 10 % nemocných se vyskytují i změny na nehtech.
Lichen planus anularis
Projevy někdy mohou být seskupené do prstenců. Tato forma často postihuje genitál.
Lichen planus mucosae
Projevuje se bolestivými erozemi a jizvením, zvláště kolem dutiny ústní a anu.
Lichen planopilaris
Charakteristický je vznik folikulárně vázaných a často splývajících špičatých hyperkeratotických červených papul. Může vést k jizvící alopecii.
Lichen unguium
Lichen unguium
Dochází ke ztenčení plotének, deformaci plotének. Subunguální hyperkeratózy mohou vést až k totální ztrátě nehtů.
Lichen palmoplantaris
Jedná se o difúzní žlutohnědočervené hyperkeratózy plosek a dlaní, někdy s ulceracemi
Lichen planus verrucosus
Vznikají verukózní vyvýšená červenohnědá ložiska, často na holeních.

Histopatologický nález[edit | edit source]

  • Akantóza, hypergranulóza, ortohyperkeratóza epidermis,
  • mononukleární pruhovitý infiltrát v horním koriu pronikající do spodních partií epidermis, dermo-epidermoidní junkce je neostrá, tvoří "zuby pily",
  • vakuolární degenerace keratinocytů v bazální vrstvě, shluky cytoidních tělísek – Civatteho tělíska,
  • vypadávání melaninu do koria – zde je melaninový pigment pohlcován makrofágy,
  • přímá imunofluorescence prokazuje imunopozitivitu IgM a IgG.

Diferenciální diagnóza[edit | edit source]

Terapie[edit | edit source]

  • Lokální – kortikosteroidy, aplikace imunomodulancií (takrolimus, pimekrolimus), desinfekční výplachy u postižení sliznic, lokální anestetika.
  • Celková léčba u rozsáhlých forem – kortikosteroidy nebo retinoidy.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.