Trombocytopenie
Trombocytopenie je snížené množství trombocytů v krvi. Je důsledkem nerovnováhy mezi tvorbou a zánikem trombocytů. Buď vzniká málo trombocytů v kostní dřeni nebo dochází k jejich předčasnému zániku. Někdy může být i obojí.
Klinický obraz
- Krvácení do kůže – petechie s rozvojem purpury, rozsáhlejší hematomy (neúměrné inzultu / vznikají spontánně).
- Krvácení ze sliznic – epistaxe, krvácení z dásní, menometroragie, (hematurie, enteroragie).
- Kterýkoli orgán může být postižen krvácením – nejhorší krvácení do sítnice + CNS.
- Drobná poranění (vpich při odběru krve) → často obtížně stavitelná krvácení, vážnější poranění → neztišitelné krvácení.
- Spontánní krvácivé projevy až při poklesu trombocytů pod 30 x 109/l, při vyšším počtu podezření na současnou poruchu jejich funkce.
Trombocytopenie ze snížené tvorby trombocytů
Jedná se většinou o amegakaryocytární trombocytopenie, což znamená, že je snížené množství megakaryocytů v kostní dřeni nebo megakaryocyty úplně chybí. V tomto případě je pak útlum izolovaný / častěji při útlumu celé myeloidní řady;
- Častěji získané – léčba myelotoxickými látkami + ionizujícím zářením, virové infekce, infiltrace kostní dřeně malignitou, přestavba u myeloproliferativních onemocnění, u idiopatických se předpokládá účast imunologických mechanismů.
Megakaryocytární trombocytopenie – v kostní dřeni normální / zvýšený počet megakaryocytů s tvarovými odchylkami
- Trombocytopenie u megaloblastických anémií, PNH, MDS aj.,
- Vzácné hereditární trombocytopenické trombocytopatie (např. Bernard-Soulierův syndrom).
Diagnostika
- Vyšetření kostní dřeně – snížení až chybění megakaryocytů,
- Prognóza vážná (krvácení do CNS),
- Mohou převládat příznaky z postižení ostatních složek krvetvorby.
Terapie
- Sekundární trombocytopenie – léčba prvotního chorobného procesu, odstranění vyvolávajícího agens,
- Imunosupresivní léčba (část případů),
- Allogenní transplantace kostní dřeně,
- Symptomatická terapie: glukokortikoidy, inhibitory fibrinolýzy (PAMBA), transfuze krevních destiček (k zajištění operace).
Trombocytopenie ze zvýšeného zániku trombocytů
Trombocytopenie ze zvýšeného zániku trombocytů dělíme dle příčiny na:
- Megakaryocytární formy s normálním / zvýšeným počtem megakaryocytů v kostní dřeni,
- Imunitní trombocytopenie – nadměrný rozpad destiček v monocyto-makrofágovém systému,
- Další příčiny: velká intravaskulární konsumpce v koagulačním procesu, ztráty z organismu, Trombocytopenie ze zvýšené sekvestrace (redistribuce destiček mimo cirkulující krev – např. ve slezině).
Idiopatická (autoimunitní) trombocytopenická purpura (ITP, m. maculosus Werlhofi)
Imunitní (dříve idiopatická) trombocytopenická purpura (ITP) je stav, u kterého dochází za účasti imunitních mechanismů k urychlenému rozpadu trombocytů.[1] Jedná se o nejčastější získané krvácivé onemocnění v dětském věku.[2]
Etiopatogeneze
V těle se tvoří autoprotilátky (B-lymfocyty za pomoci CD4+ T-lymfocytů) proti povrchovým antigenům destiček, nejč. proti glykoproteinu IIb-IIIa. Spouštěčem bývá často virová infekce (infekt horních cest dýchacích, vzácněji varicela, příušnice, zarděnky, EBV infekce, očkování živou vakcínou). Destičky s navázanými protilátkami jsou pohlceny makrofágy a ty poté zanikají především ve slezině. Autoprotilátky inhibují megakaryopoézu, která vyústí ve sníženou tvorbu destiček megakaryocyty kostní dřeně, hladina trombopoetinu je normální.[2]
Klasifikace
Dle etiologie rozdělujeme ITP na:
- primární - izolovaná trombocytopenie < 100×109/l - často virová infekce jako spouštěč
- sekundární- v rámci jiných onemocnění (SLE, HIV infekce, CLL) - častější
Dle trvání nemoci:
- nově diagnostikovaná (0 - 3 měsíce od dg.)
- perzistentní (3 - 12 m. od dg.)
- chronická (> 12 m. od dg.)
Klinický obraz
Akutní forma
Jde o onemocnění dětského věku s prudkým průběhem a často spontánní úpravou. Cirkulující imunokomplexy s afinitou k trombocytům jsou pak urychleně vychytávány buňkami monocyto-makrofágový systému. Obvykle navazuje na banální virovou infekci. Jsou přítomné krvácivé projevy, prudký nástup (během hodin) – vzniká generalizovaná purpura, hematomy, krvácení ze sliznic, krvácení do orgánů (CNS). Akutní forma je naštěstí vzácná.
Chronická forma
Typický je pokles trombocytů pod 150×109/L trvající déle než 6 měsíců;[2]. Onemocnění dospělého věku (častěji ženy) s plíživým počátkem a chronickým průběhem, spontánní remise jsou vzácné. Princip: autoprotilátky proti antigenům trombocytů → urychleně vychytávány MMS (slezina: tvorba protilátek + vychytávání a odbourávání pozměněných trombocytů); Častější jsou závažná orgánová krvácení (do CNS často fatální).
Diagnostika
Často je diagnostika klinická – nutno vyloučit trombocytopenie jiné etiologie (v dětství dřeňový útlum při akutní leukémii, v dospělosti myelodysplastický syndrom, sepse, hepatosplenomegalie).
Prokazujeme antitrombocytární protilátky. ITP může být projevem SLE / B-lymfoproliferace.
Laboratorní vyšetření
- počet trombocytů různě snížený, u těžkých forem pod 10×109/l;
- ostatní parametry (krevní obraz i hemostatické testy) v normě;
- v kostní dřeni zmnožení megakaryocytů.
Terapie
1. linie terapie
- při PLT < 20×109/l vždy hospitalizujeme
- základem je imunosuprese – prednison 0,5–2 mg/kg; dávku postupně snižujeme během 2-4 týdnů; pokud k udržení remise bude potřeba udržení/navýšení dávky kosrtikosteoridů, mluvíme o závislostí na kortikoidech
- HD-IVIG (high dose-intravenózní imunoglobuliny) - při hlubokém poklesu trombocytů + výraznějších krvácivých projevech s rizikem trvalých následků/ohrožení života;
IVIG a kortikosteroidy jsou léčbou 1. linie, nejsou vhodné k dlouhodobému použití u chronických forem ITP [zdroj?]
2. linie terapie
- moderní centrové léky pro ITP - agonisté trombopoetinového receptoru (eltrombopag, romiplostim); k použití zejména u chronických forem ITP
- monoklonální protilátka anti–CD20 rituximab;
- imunosuprese - azathioprin, cyklosporin A, cyklofosfamid
- v období výraznějších krvácivých projevů současně nespecifická hemostyptika
- v krajních případech / před invazivním zákrokem transfuse krevních destiček (účinek krátkodobý).
- od splenektomie v moderní době se ustupuje; neprovádí se běžně a spíše při selhání konzervativní terapie
V léčbě 2. linie nejvyšší stupeň doporučení aktuálně mají agonisté TPO receptoru [zdroj?]
Konsumpční trombocytopenie
- Spotřebování trombocytů v procesu intravaskulární mikrotrombotizace,
- Nejčastěji při DIC; dále u TTP a HUS.
Trombotická trombocytopenická purpura (TTP, syndrom Moschowitzové)
Trombotická trombocytopenická purpura (TTP) je chorobný stav, který zahrnuje:
- Mikroangiopatickou hemolytickou anémii (MAHA);
- konzumpční trombocytopenii s krvácivými projevy;
- horečku;
- neurologickou symptomatologii;
- postižení ledvin.[3]
Etiologie
- Primární (hereditární) forma: mutace genu pro metaloproteinázu ADAMTS13 na chromosomu 9;
- Sekundární (získaná) forma: dochází k tvorbě protilátek proti metaloproteinázám; např. u pacientů po allogenní transplantaci, u systémových chorob a infekcí, generalizovaných malignit, po podání některých léků (chinin, ticlopidin).
Patogeneze
Patogeneze TTP se odvíjí od deficitu metaloproteinázy ADAMTS13. Ta štěpí velké multimery von Willenbradova faktoru (vWF) na menší jednotky a brání tak přebytečné trombotizaci. Když je snížená aktivita tohoto enzymu, multimery vWF vysoké molekulární hmotnosti (HMWvWF) jsou ukotveny, vlají v krevním proudu, odhalují vazebná místa pro destičkové glykoproteiny a dochází k adherování trombocytů a vzniku mikrotrombů. Jedná se o hyalinní tromby (s minimálním podílem fibrinu) s predilekcí v CNS a ledvinách. [3]
Klinický obraz
Klinický průběh je závažný a prudký. Je přítomno krvácení do kůže, ledvin i CNS. Nemocný je ohrožen ischemizací CNS a selháním ledvin.
- Akutní formy s relapsy atak trombocytopenie / formy chronické.
Diagnostika
V krevním obraze je trombocytopenie, na krevním nátěru vidíme schistocyty (poškozené erytrocyty). V biochemickém rozboru krve stoupá LDH z rozpadu erytrocytů. V moči nacházíme mírnou hematurii a proteinurii.
Pro potvrzení diagnózy můžeme prokázat deficit ADAMTS13 nebo přítomnost protilátek proti tomuto enzymu.
Terapie
- Recidivujících formy – imunosupresiva (prednison, cyklofosfamid), rituximab,
- Idiopatické formy – základem podávání čerstvé mražené plazmy + plazmaferézy,
- Sekundárních formy – terapie základního onemocnění, vysazení podezřelých léků.
Alergická trombocytopenická purpura
- Podobná akutní formě ITP,
- Léky (chinidin, sulfonamidy), složky potravy → cirkulující imunokomplexy.
Potransfuzní trombocytopenie
- Působením imunokomplexů, které vznikají imunizací složkami krevních přípravků (hl. plazmatických bílkovin, leukocytárních antigenů) s afinitou k trombocytům,
- Asi za týden po krevním převodu,
- I v důsledku inkompatibility v destičkových antigenů.
Neonatální trombocytopenie
- Obdobou neonatální hemolytické anémie,
- Působení protilátek proti destičkovým antigenům plodu.
Trombocytopenie indukovaná heparinem (HIT)
- Asi u 3 % pacientů,
- Typ I – nastává do 2 dnů po podání, způsobena přímou reakcí heparinu s trombocyty, vede k lehké trombocytopenii, která odezní do 4 dnů po vysazení heparinu,
- Typ II – nastává během 5–14 dnů od podání, způsoben tvorbou protilátek proti destičkovému faktoru 4, které se v komplexu s heparinem váží na destičky a aktivují je, což může vést až u třetiny pacientů s HIT typu II k trombembolickým komplikacím.[4]
Trombocytopenie ze zvýšených ztrát
- Někdy u velkých krvácení, polytraumat, komplikovaných chirurgických výkonů, které jsou hrazeny převody skladované krve,
- Také při operacích za užití mimotělního oběhu.
Trombocytopenie ze zvýšené sekvestrace
- Zvýšením zadržovaného poolu celkové trombocytární masy mimo cirkulaci,
- Nejčastěji u splenomegalie.
Odkazy
Související články
- Trombocytopenie novorozence
- Hematologická vyšetření
- Předtransfuzní vyšetření
- Vyšetření krevní srážlivosti
- Purpura
Externí odkazy
Trombocytopenie příčiny - YouTube video
Reference
- ↑ KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.
- ↑ a b c LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 552-554. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ a b ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Triton, 2020. ISBN 9788075537829.
- ↑ AHMED, I, A MAJEED a R POWELL. Heparin induced thrombocytopenia: diagnosis and management update. Postgraduate Medical Journal [online]. 2007, roč. 83, vol. 9, s. 575-582, dostupné také z <https://pmj.bmj.com/content/83/983/575.full>. ISSN 1469-0756.
Použitá literatura
- KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.

