Kostní dřeň

Z WikiSkript

Kostní dřeň (medulla ossium) představuje od 7. měsíce prenatálního období hemopoetický orgán (tzv. medullo-lymfatická perioda). Nachází se v tělech dlouhých kostí a v prostorech mezi trámci spongiosy. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris). Měkká, makroskopicky různá tkáň tvořená retikulárním vazivem. Pro mikroskopické vyšetření se získává sternální punkcí.

Složení kostní dřeně
Kostní dřeň s promyelocyty ve středu a dvěma metamyelocyty a neutrofily

Červená kostní dřeň[upravit | editovat zdroj]

Medulla ossium rubra je orgánem krvetvorby. Skládá se z prostorové sítě retikulárního vaziva (retikulární buňky, vlákna), makrofágů a širokých kapilár. V okách vaziva jsou kmenové buňky pro tvorbu erytrocytů, většinu leukocytů a krevní destičky. Červená kostní dřeň zůstává ve spongiose kloubních konců dlouhých kostí, ve spongiose krátkých kostí, v pánevních kostech, ve sternu, žebrech a v diploe lebečních kostí.

Obsahuje:

Žlutá kostní dřeň[upravit | editovat zdroj]

Medulla ossium flava vzniká z červené kostní dřeně. Ve dřeni dlouhých kostí během růstu ustává krvetvorba, retikulární vazivo je prostupováno tukovými buňkami a červená dřeň se mění ve žlutou. Ve 20 letech je žlutá kostní dřeň v dutinách všech dlouhých kostí (výjimka – proximální konec těla humeru a femuru). Je schopna reaktivace na červenou kostní dřeň.

Šedá kostní dřeň[upravit | editovat zdroj]

Medulla ossium grisea je průsvitná a vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku. Typická je pro pozdní věk.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Virtuální mikroskop[upravit | editovat zdroj]

Mikroskop.svg Kostní dřeň - HE

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Wiki letter w.svg Kostní dřeň

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.
  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.

Reference[upravit | editovat zdroj]