Kostní dřeň

Kostní dřeň (medulla ossium) představuje od 7. měsíce prenatálního období hemopoetický orgán (tzv. medullo-lymfatická perioda). Nachází se v tělech dlouhých kostí a v prostorech mezi trámci spongiosy. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris). Měkká, makroskopicky různá tkáň tvořená retikulárním vazivem. Pro mikroskopické vyšetření se získává sternální punkcí.

Červená kostní dřeň

Medulla ossium rubra je orgánem krvetvorby. Skládá se z prostorové sítě retikulárního vaziva (retikulární buňky, vlákna), makrofágů a širokých kapilár. V okách vaziva jsou kmenové buňky pro tvorbu erytrocytů, většinu leukocytů a krevní destičky. Červená kostní dřeň zůstává ve spongiose kloubních konců dlouhých kostí, ve spongiose krátkých kostí, v pánevních kostech, ve sternu, žebrech a v diploe lebečních kostí.

Obsahuje:

retikulární buňky – tvoří síť, ve které jsou umístěné kmenové buňky;
tukové buňky – jejich množství se může měnit v závislosti na potřebě krvetvorby;
makrofágy - fagocytují apoptotické nezralé krvinky a staré erythrocyty a podílejí se na řízení hemopoesy uvolňováním faktorů

Žlutá kostní dřeň

Medulla ossium flava vzniká z červené kostní dřeně. Ve dřeni dlouhých kostí během růstu ustává krvetvorba, retikulární vazivo je prostupováno tukovými buňkami a červená dřeň se mění ve žlutou. Ve 20 letech je žlutá kostní dřeň v dutinách všech dlouhých kostí (výjimka – proximální konec těla humeru a femuru). Je schopna reaktivace na červenou kostní dřeň.