Kostní dřeň
Kostní dřeň (medulla ossium) představuje od 7. měsíce prenatálního období hemopoetický orgán (tzv. medullo-lymfatická perioda). Nachází se v tělech dlouhých kostí a v prostorech mezi trámci spongiosy. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris). Měkká, makroskopicky různá tkáň tvořená retikulárním vazivem. Pro mikroskopické vyšetření se získává sternální punkcí.
Červená kostní dřeň[edit | edit source]
Medulla ossium rubra je orgánem krvetvorby. Skládá se z prostorové sítě retikulárního vaziva (retikulární buňky, vlákna), makrofágů a širokých kapilár. V okách vaziva jsou kmenové buňky pro tvorbu erytrocytů, většinu leukocytů a krevní destičky. Červená kostní dřeň zůstává ve spongiose kloubních konců dlouhých kostí, ve spongiose krátkých kostí, v pánevních kostech, ve sternu, žebrech a v diploe lebečních kostí.
Obsahuje:
- retikulární buňky – tvoří síť, ve které jsou umístěné kmenové buňky;
- tukové buňky – jejich množství se může měnit v závislosti na potřebě krvetvorby;
- makrofágy - fagocytují apoptotické nezralé krvinky a staré erythrocyty a podílejí se na řízení hemopoesy uvolňováním faktorů
Žlutá kostní dřeň[edit | edit source]
Medulla ossium flava vzniká z červené kostní dřeně. Ve dřeni dlouhých kostí během růstu ustává krvetvorba, retikulární vazivo je prostupováno tukovými buňkami a červená dřeň se mění ve žlutou. Ve 20 letech je žlutá kostní dřeň v dutinách všech dlouhých kostí (výjimka – proximální konec těla humeru a femuru). Je schopna reaktivace na červenou kostní dřeň.
Šedá kostní dřeň[edit | edit source]
Medulla ossium grisea je průsvitná a vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku. Typická je pro pozdní věk.
Odkazy[edit | edit source]
Virtuální mikroskop[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.
- LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.