Hemolytické anémie korpuskulární
(přesměrováno z Hemolytické anemie korpuskulární)
Hereditární sférocytóza
Hereditární sférocytóza je genetické onemocnění (AD, může být i získané) podmíněné defektem genu pro strukturální proteiny cytoskeletu a membrány erytrocytů (spektrin, ankyrin, protein III, protein IV.1). Lipidová dvojvrstva je nedostatečně zakotvena ke spektrinové vrstvě a při průchodu slezinnými sinusy se její části oddělují. Zmenšuje se povrch erytrocytu vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, což vede ke změně tvaru z bikonkávního v kulovitý nebo elipsoidní. Snižuje se deformabilita erytrocytů a odolnost k opakovaným průchodům kapilárami, zvláště slezinnými sinusy (splenektomie má léčebný efekt). Je to jedna z nejčastějších typů hemolytické anémie v severní Evropě.[1]
Klinický obraz
- Anémie (hemolýza v krizích, mezi nimi jen mírná anémie);
- splenomegalie;
- zvýšený výskyt retikulocytů v krvi;
- hemolytický ikterus, event. žlučové kameny;
- v krevním nátěru malé sférocyty (chybí centrální projasnění) s málo změněným MCV;
- v játrech hemosideróza a fibróza;
- hyperplázie kostní dřeně a osteoporóza.
Enzymatické defekty erytrocytů
- Postihují glukózový metabolismus erytrocytů, projevují se hemolýzou záchvatovitou nebo chronickou, bývají AR (poloviční množství enzymu většinou stačí k udržení metabolizmu).
- Např.: Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy nebo deficit pyruvátkinázy[2].
Hemoglobinopatie
- Poruchy syntézy hemoglobinu způsobující hemolytické anémie nebo snižující schopnost hemoglobinu přenášet kyslík.

Paroxysmální noční hemoglobinurie
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 11. října 2016 v 13:08. | ||||
Jedná se o onemocnění, které je řazeno mezi anémie ze zvýšených ztrát erytrocytů. Konkrétně dochází ke zkrácenému přežívání erytrocytů. Je to onemocnění získané.
Mechanismus vzniku
Příčinou onemocnění je mutace v genu PIG-A v kmenové buňce kostní dřeně. Jedná se o gen, který kóduje enzym pro vytvoření fosfatidyl-inozitol-glykozylové kotvy (GPI kotva). Tato kotva připojuje k buněčné membráně některé proteiny. Tyto proteiny jsou zodpovědné za inaktivaci některých složek komplementu. Díky jejich vlivu se nevytvoří lytický komplex C6-C9, chrání tedy krevní buňky před hemolýzou. U nositelů mutace v genu PIG-A tyto proteiny chybí. Buňka tak není chráněna proti lýze komplementem. Onemocnění se nazývá noční hemoglobinurie z toho důvodu, že komplement je aktivován i kyselým prostředím a k mírnému okyselení organismu dochází během spánku. V noci tedy dojde k atakám hemolýzy, které se ráno projeví hemoglobinurií.
Gen PIG-A je lokalizovaný na X chromozomu, u pacientů s PNH je nejčastěji přítomná mutace 1 baze nebo může dojít i k deleci či inzerci několika bází. V patogenezi onemocnění se uplatňuje mutace genu pro protein DAF a MIRL. Tyto dva proteiny se nazývají také podle monoklonálních protilátek, se kterými reagují, jako CD55 a CD59. Patologické klony erytrocytů mají zkrácenou dobu přežití.
- Protein (antigen) CD55 (=DAF) inhibuje aktivaci C3 a C5 složky komplementu.
- Protein (antigen) CD59 (=MIRL) inhibuje aktivitu terminálního komplexu komplementu (C5b+C6+C8+C9).
Podle deficitu GPI vázaných proteinů se odlišuje několik tříd erytrocytů:
- PNH III. erytrocyty – kompletní deficit GPI vázaných proteinů;
- PNH II. erytrocyty – je částečně zachovaná syntéza GPI proteinů;
- PNH I. erytrocyty – reziduální normální erytrocyty.
Na patogenezi onemocnění se může podílet i selhávání kostní dřeně. Tento proces je způsoben imunitními mechanismy. Vlivem určité noxy dojde k aktivaci cytotoxických T-lymfocytů. Následuje indukce apoptózy normálních kmenových hematopoetických buněk. V apoptóze se uplatní další GPI vázané proteiny např. TRAIL-3. Další faktor vedoucí k apoptóze může být i redukce délky telomer.
Kromě patologického klonu erytrocytů se vyskytují i defekty v trombocytech a granulocytech. V krvi můžeme najít jak patologické klony buněk tak i buňky normální.
Klasifikace
První klasifikace dělí PNH na hemolytickou a hypoplastickou formu.
- Hemolytická forma v krvi je přítomno velké množství PNH III erytrocytů. Dochází epizodám intravaskulární hemolýzy.
- Hypoplastická forma v krvi je méně PNH III erytrocytů, více PNH II. Malé známky hemolýzy, v krvi je cytopenie.
Druhá klasifikace dělí PNH na klasickou formu, PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně a subklinickou formu.
- Klasická forma je charakteristická intravaskulární hemolýzou, vysokým rizikem trombozy
- PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně se vyskytuje spolu s aplastickou anémií, myelodysplastickým syndromem, hemolýza je u této formy mírnější, je přítomná výrazná pancytopenie.
- Subklinická forma se může také vyskytovat s jiným onemocněním.
Hlavní projevy
- ranní hemoglobinurie (u 25 % nemocných, u zbytku probíhá hemolýza chronicky) způsobená acidózou v noci (vzestup pCO2 aktivuje komplement);
- výrazná hemosideróza ledvin s hemosiderinurií (ztráty železa močí);
- anémie;
- krvácivé projevy
- hemolytický ikterus
- GIT symptomy
- deficit železa
- trombóza či embolie
- infekce
- neurologické symptomy
Komplikace
Nejčastější komplikací je vznik trombóz. Pro PNH je typická neobvyklá lokalizace trombóz (abdominální krajina, CNS, plíce). V patogenezi se uplatňuje poškození povrchu trombocytů komplementem. Velmi častá je renální insuficience. Volný Hb způsobuje peroxidativní poškození lipidů a konzumpci NO, která vede k vazokonstrikci.
Diagnostika a léčba
Odkazy
Související články
Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 12.4.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.