Hemolytické anémie korpuskulární

Hereditární sférocytóza

[ ✎ upravit vložený článek ]

Hereditární sférocytóza (nátěr)

Hereditární sférocytóza je genetické onemocnění (AD, může být i získané) podmíněné defektem genu pro strukturální proteiny cytoskeletu a membrány erytrocytů (spektrin, ankyrin, protein III, protein IV.1). Lipidová dvojvrstva je nedostatečně zakotvena ke spektrinové vrstvě a při průchodu slezinnými sinusy se její části oddělují. Zmenšuje se povrch erytrocytu vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, což vede ke změně tvaru z bikonkávního v kulovitý nebo elipsoidní. Snižuje se deformabilita erytrocytů a odolnost k opakovaným průchodům kapilárami, zvláště slezinnými sinusy (splenektomie má léčebný efekt). Je to jedna z nejčastějších typů hemolytické anémie v severní Evropě.

Klinický obraz

• Anémie (hemolýza v krizích, mezi nimi jen mírná anémie);
• splenomegalie;
• zvýšený výskyt retikulocytů v krvi;
• hemolytický ikterus, event. žlučové kameny;
• v krevním nátěru malé sférocyty (chybí centrální projasnění) s málo změněným MCV;
• v játrech hemosideróza a fibróza;
• hyperplázie kostní dřeně a osteoporóza.

Enzymatické defekty erytrocytů

• Postihují glukózový metabolismus erytrocytů, projevují se hemolýzou záchvatovitou nebo chronickou, bývají AR (poloviční množství enzymu většinou stačí k udržení metabolizmu).
• Např.: Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy nebo deficit pyruvátkinázy.

Hemoglobinopatie

• Poruchy syntézy hemoglobinu způsobující hemolytické anémie nebo snižující schopnost hemoglobinu přenášet kyslík.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Hemoglobinopatie.

Paroxysmální noční hemoglobinurie

[ ✎ upravit vložený článek ]

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 11. října 2016 v 13:08.

Jedná se o onemocnění, které je řazeno mezi anémie ze zvýšených ztrát erytrocytů. Konkrétně dochází ke zkrácenému přežívání erytrocytů. Je to onemocnění získané.

Mechanismus vzniku

Příčinou onemocnění je mutace v genu PIG-A v kmenové buňce kostní dřeně. Jedná se o gen, který kóduje enzym pro vytvoření fosfatidyl-inozitol-glykozylové kotvy (GPI kotva). Tato kotva připojuje k buněčné membráně některé proteiny. Tyto proteiny jsou zodpovědné za inaktivaci některých složek komplementu. Díky jejich vlivu se nevytvoří lytický komplex C6-C9, chrání tedy krevní buňky před hemolýzou. U nositelů mutace v genu PIG-A tyto proteiny chybí. Buňka tak není chráněna proti lýze komplementem. Onemocnění se nazývá noční hemoglobinurie z toho důvodu, že komplement je aktivován i kyselým prostředím a k mírnému okyselení organismu dochází během spánku. V noci tedy dojde k atakám hemolýzy, které se ráno projeví hemoglobinurií.

Gen PIG-A je lokalizovaný na X chromozomu, u pacientů s PNH je nejčastěji přítomná mutace 1 baze nebo může dojít i k deleci či inzerci několika bází. V patogenezi onemocnění se uplatňuje mutace genu pro protein DAF a MIRL. Tyto dva proteiny se nazývají také podle monoklonálních protilátek, se kterými reagují, jako CD55 a CD59. Patologické klony erytrocytů mají zkrácenou dobu přežití.

• Protein (antigen) CD55 (=DAF) inhibuje aktivaci C3 a C5 složky komplementu.
• Protein (antigen) CD59 (=MIRL) inhibuje aktivitu terminálního komplexu komplementu (C5b+C6+C8+C9).

Podle deficitu GPI vázaných proteinů se odlišuje několik tříd erytrocytů:

• PNH III. erytrocyty – kompletní deficit GPI vázaných proteinů;
• PNH II. erytrocyty – je částečně zachovaná syntéza GPI proteinů;
• PNH I. erytrocyty – reziduální normální erytrocyty.

Na patogenezi onemocnění se může podílet i selhávání kostní dřeně. Tento proces je způsoben imunitními mechanismy. Vlivem určité noxy dojde k aktivaci cytotoxických T-lymfocytů. Následuje indukce apoptózy normálních kmenových hematopoetických buněk. V apoptóze se uplatní další GPI vázané proteiny např. TRAIL-3. Další faktor vedoucí k apoptóze může být i redukce délky telomer.

Kromě patologického klonu erytrocytů se vyskytují i defekty v trombocytech a granulocytech. V krvi můžeme najít jak patologické klony buněk tak i buňky normální.

Klasifikace

První klasifikace dělí PNH na hemolytickou a hypoplastickou formu.

• Hemolytická forma v krvi je přítomno velké množství PNH III erytrocytů. Dochází epizodám intravaskulární hemolýzy.
• Hypoplastická forma v krvi je méně PNH III erytrocytů, více PNH II. Malé známky hemolýzy, v krvi je cytopenie.

Druhá klasifikace dělí PNH na klasickou formu, PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně a subklinickou formu.

• Klasická forma je charakteristická intravaskulární hemolýzou, vysokým rizikem trombozy
• PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně se vyskytuje spolu s aplastickou anémií, myelodysplastickým syndromem, hemolýza je u této formy mírnější, je přítomná výrazná pancytopenie.
• Subklinická forma se může také vyskytovat s jiným onemocněním.

Hlavní projevy

• ranní hemoglobinurie (u 25 % nemocných, u zbytku probíhá hemolýza chronicky) způsobená acidózou v noci (vzestup pCO₂ aktivuje komplement);
• výrazná hemosideróza ledvin s hemosiderinurií (ztráty železa močí);
• anémie;
• krvácivé projevy
• hemolytický ikterus
• GIT symptomy
• deficit železa
• trombóza či embolie
• infekce
• neurologické symptomy

Komplikace

Nejčastější komplikací je vznik trombóz. Pro PNH je typická neobvyklá lokalizace trombóz (abdominální krajina, CNS, plíce). V patogenezi se uplatňuje poškození povrchu trombocytů komplementem. Velmi častá je renální insuficience. Volný Hb způsobuje peroxidativní poškození lipidů a konzumpci NO, která vede k vazokonstrikci.

Odkazy

Související články

• Anémie
• Hemolytické anémie extrakorpuskulární

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 12.4.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.