Hemolytické anémie korpuskulární

Hereditární sférocytóza

Hereditární sférocytóza (nátěr)

Hereditární sférocytóza je genetické onemocnění (AD, může být i získané) podmíněné defektem genu pro strukturální proteiny cytoskeletu a membrány erytrocytů (spektrin, ankyrin, protein III, protein IV.1). Lipidová dvojvrstva je nedostatečně zakotvena ke spektrinové vrstvě a při průchodu slezinnými sinusy se její části oddělují. Zmenšuje se povrch erytrocytu vzhledem k jeho vnitřnímu objemu, což vede ke změně tvaru z bikonkávního v kulovitý nebo elipsoidní. Snižuje se deformabilita erytrocytů a odolnost k opakovaným průchodům kapilárami, zvláště slezinnými sinusy (splenektomie má léčebný efekt). Je to jedna z nejčastějších typů hemolytické anémie v severní Evropě.^[1]

Incidence je udávána v rozmezí 1:3000, ale pravděpodobně je vyšší v důsledku nerozpoznaných mírných forem.

Klinický obraz

Anémie (hemolýza v krizích, mezi nimi jen mírná anémie);
splenomegalie;
zvýšený výskyt retikulocytů v krvi;
hemolytický ikterus, event. žlučové kameny;
v krevním nátěru malé sférocyty (chybí centrální projasnění) s málo změněným MCV;
v játrech hemosideróza a fibróza;
hyperplázie kostní dřeně a osteoporóza.

Enzymatické defekty erytrocytů

Postihují glukózový metabolismus erytrocytů, projevují se hemolýzou záchvatovitou nebo chronickou, bývají AR (poloviční množství enzymu většinou stačí k udržení metabolizmu).
Např.: Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy nebo deficit pyruvátkinázy^[2].

Hemoglobinopatie

Poruchy syntézy hemoglobinu způsobující hemolytické anémie nebo snižující schopnost hemoglobinu přenášet kyslík.

Podrobnější informace naleznete na stránce Hemoglobinopatie.

Paroxysmální noční hemoglobinurie

[ ✎ upravit vložený článek ]


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 11. října 2016 v 13:08.

Jedná se o onemocnění, které je řazeno mezi anémie ze zvýšených ztrát erytrocytů. Konkrétně dochází ke zkrácenému přežívání erytrocytů. Je to onemocnění získané.

Mechanismus vzniku

Příčinou onemocnění je mutace v genu PIG-A v kmenové buňce kostní dřeně. Jedná se o gen, který kóduje enzym pro vytvoření fosfatidyl-inozitol-glykozylové kotvy (GPI kotva). Tato kotva připojuje k buněčné membráně některé proteiny. Tyto proteiny jsou zodpovědné za inaktivaci některých složek komplementu. Díky jejich vlivu se nevytvoří lytický komplex C6-C9, chrání tedy krevní buňky před hemolýzou. U nositelů mutace v genu PIG-A tyto proteiny chybí. Buňka tak není chráněna proti lýze komplementem. Onemocnění se nazývá noční hemoglobinurie z toho důvodu, že komplement je aktivován i kyselým prostředím a k mírnému okyselení organismu dochází během spánku. V noci tedy dojde k atakám hemolýzy, které se ráno projeví hemoglobinurií.

Gen PIG-A je lokalizovaný na X chromozomu, u pacientů s PNH je nejčastěji přítomná mutace 1 baze nebo může dojít i k deleci či inzerci několika bází. V patogenezi onemocnění se uplatňuje mutace genu pro protein DAF a MIRL. Tyto dva proteiny se nazývají také podle monoklonálních protilátek, se kterými reagují, jako CD55 a CD59. Patologické klony erytrocytů mají zkrácenou dobu přežití.

Protein (antigen) CD55 (=DAF) inhibuje aktivaci C3 a C5 složky komplementu.
Protein (antigen) CD59 (=MIRL) inhibuje aktivitu terminálního komplexu komplementu (C5b+C6+C8+C9).

Podle deficitu GPI vázaných proteinů se odlišuje několik tříd erytrocytů:

PNH III. erytrocyty – kompletní deficit GPI vázaných proteinů;
PNH II. erytrocyty – je částečně zachovaná syntéza GPI proteinů;
PNH I. erytrocyty – reziduální normální erytrocyty.

Na patogenezi onemocnění se může podílet i selhávání kostní dřeně. Tento proces je způsoben imunitními mechanismy. Vlivem určité noxy dojde k aktivaci cytotoxických T-lymfocytů. Následuje indukce apoptózy normálních kmenových hematopoetických buněk. V apoptóze se uplatní další GPI vázané proteiny např. TRAIL-3. Další faktor vedoucí k apoptóze může být i redukce délky telomer.

Kromě patologického klonu erytrocytů se vyskytují i defekty v trombocytech a granulocytech. V krvi můžeme najít jak patologické klony buněk tak i buňky normální.

Klasifikace

První klasifikace dělí PNH na hemolytickou a hypoplastickou formu.

Hemolytická forma v krvi je přítomno velké množství PNH III erytrocytů. Dochází epizodám intravaskulární hemolýzy.
Hypoplastická forma v krvi je méně PNH III erytrocytů, více PNH II. Malé známky hemolýzy, v krvi je cytopenie.

Druhá klasifikace dělí PNH na klasickou formu, PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně a subklinickou formu.

Klasická forma je charakteristická intravaskulární hemolýzou, vysokým rizikem trombozy
PNH doprovázející jinou specifickou poruchu kostní dřeně se vyskytuje spolu s aplastickou anémií, myelodysplastickým syndromem, hemolýza je u této formy mírnější, je přítomná výrazná pancytopenie.
Subklinická forma se může také vyskytovat s jiným onemocněním.

Hlavní projevy

ranní hemoglobinurie (u 25 % nemocných, u zbytku probíhá hemolýza chronicky) způsobená acidózou v noci (vzestup pCO₂ aktivuje komplement);
výrazná hemosideróza ledvin s hemosiderinurií (ztráty železa močí);
anémie;
krvácivé projevy
hemolytický ikterus
GIT symptomy
deficit železa
trombóza či embolie
infekce
neurologické symptomy

Komplikace

Nejčastější komplikací je vznik trombóz. Pro PNH je typická neobvyklá lokalizace trombóz (abdominální krajina, CNS, plíce). V patogenezi se uplatňuje poškození povrchu trombocytů komplementem. Velmi častá je renální insuficience. Volný Hb způsobuje peroxidativní poškození lipidů a konzumpci NO, která vede k vazokonstrikci.

Diagnostika a léčba

Odkazy

Související články

Zdroj

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 12.4.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.

Reference

↑ POSPÍŠILOVÁ, D. Anémie u dětí [online]. Poslední revize 2007-08-22, [cit. 2011-07-20]. <www.ocol.cz/_data/1188998010_00.ppt>.
↑ SOUČEK, Miroslav, Jindřich ŠPINAR a Petr SVAČINA. Vnitřní lékařství pro stomatology. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 380 s.

[1] POSPÍŠILOVÁ, D. Anémie u dětí [online]. Poslední revize 2007-08-22, [cit. 2011-07-20]. <www.ocol.cz/_data/1188998010_00.ppt>.

[2] SOUČEK, Miroslav, Jindřich ŠPINAR a Petr SVAČINA. Vnitřní lékařství pro stomatology. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 380 s.

[1]

[2]