Slabozrakost

Z WikiSkript

Symbol zrakového postižení (visual impairment symbol) je uznávaným znakem zrakově postižených. Byl schválen WHO v roce 1982.

Slabozrakost je typ postižení, kde jsou zrakové funkce významně sníženy, ale zrak zůstává stále hlavním smyslem. Závažnost postihnutí určuje zraková ostrost vyjádřená Snellenovým zlomkem. Obecně se jako slabozrakost udává pokles visu pod 0,4 nebo 0,5.

Snellenův zlomek se skládá z čitatele a jmenovatele. Čitatel udává vzdálenost pacienta při vyšetření od Snellenovy tabule. Jmenovatel udává vzdálenost, ze které by daný řádek vidělo průměrné zdravé oko. Normální hodnoty jsou 6/6 nebo 20/20 (první informace je v metrech, druhá ve stopách).
Klasifikace slabozrakosti (dle vyhlášky č. 207/1995 Sb.)[1]
Kategorie Zraková ostrost / Popis
Lehká až střední slabozrakost 6/18 (0,30) – 6/60 (0,10)
Slabozrakost těžkého stupně 6/60 (0,10) – 3/60 (0,05)
Těžce slabý zrak 3/60 (0,05) – 1/60 (0,02)
Praktická nevidomost obou očí 1/60 (0,02) až světlocit s jistou projekcí světla nebo omezení zorného pole do 5° kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
Úplná nevidomost obou očí zahrnuje stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou projekcí světla

Slabozrakost u dětí[upravit | editovat zdroj]

Zrakové postižení ovlivňuje celou osobnost a psychický vývoj dítěte už od narození. Dochází k jinému vnímání prostředí a rozdílnému vlivu prostředí na dítě.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-207

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Původní článek Slabozrakost a slepota

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pr.