Stafylokokový syndrom opařené kůže
Stafylokokový syndrom opařené kůže (angl. staphylococcal scalded skin syndrome, SSSS) je vyvolaný toxinem, který tvoří Staphylococcus aureus. Postihuje novorozence a malé děti, jen vzácně se vyskytuje u starších dětí a dospělých.[1]
Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Stafylokokový syndrom opařené kůže vyvolává exotoxin (exfoliatin) produkovaný některými kmeny Staphylococcus aureus. Jedná se hlavně o fagotypy skupiny 2, kmeny 71 a 55. Toxiny se šíří v organizmu krví z ložiska infekce lokalizovaného v nasopharyngu, pupečníku nebo jinde. Exfoliatiny způsobují epidermolýzu ve stratum granulosum navázáním na desmoglein 1. Vznikají buly, jejichž obsah je sterilní.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Prvním projevem je skarlatiniformní exantém nejvýraznější na obličeji kolem nosu a úst a konjunktivitida. Po 2–5 dnech dochází k deskvamaci kůže na celém těle. Je pozitivní Nikolského příznak. Onemocnění provázejí i celkové příznaky: horečka, únava, ztráta chuti k jídlu. V důsledku rozsáhlé poruchy kožní bariéry dochází ke ztrátám tekutin a poruchám termoregulace.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění se léčí intravenózně podávanými antibiotiky. Obvykle jsou léčbou volby protistafylokokové peniciliny, tj. např. oxacilin. Alternativně lze použít cefalosporiny první nebo druhé generace nebo vankomycin[1].
Podpůrná léčba by měla zahrnovat infuzní léčbu k hrazení ztrát tekutin a úpravě vnitřního prostředí a péči o rannou plochu.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
U malých dětí je mortalita, i přes hrozivý klinický obraz, při správně vedené antibiotické léčbě poměrně nízká – kolem 0,3 %[1]. U dospělých mívá onemocnění závažnější průběh, především kvůli komorbiditám, a mortalita dosahuje asi 4 %.
Erytém obvykle vymizí během několika dní po zahájení léčby, eroze a krusty se hojí několik týdnů. Někdy mohou i několik měsíců přetrvávat změny pigmentace.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLIEGMAN, Robert, et al. Nelson textbook of pediatrics. 19. vydání. Philadelphia : Elsevier/Saunders, 2011. 2610 s. ISBN 978-1-4377-0755-7.
- BARTOŇOVÁ, Jiřina. Bakteriální onemocnění kůže v dětské ambulanci. Pediatrie pro praxi [online]. 2014, roč. -, vol. 15(4), s. 206-208, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/04/06.pdf>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c UpToDate : Staphylococcal scalded skin syndrome [databáze]. Wolters Kluwer, ©2019. Poslední revize 2019-05-29, [cit. 2019-05-31]. <https://www.uptodate.com/contents/staphylococcal-scalded-skin-syndrome>.
