Syndrom toxického šoku

Syndrom toxického šoku (STŠ) neboli toxic shock syndrom (TSS) je závažný stav způsobený exotoxiny (superantigeny). Pro stav způsobený streptokoky se může užívat označení streptokokový syndrom toxického šoku (SSTŠ) tedy streptococcal toxic shock syndrome (STSS).

Může být způsoben těmito bakteriemi a jejich toxiny:

Historie

První popsané případy se datují v roce 1978 u mladistvých mezi 8. a 17. roky. Toxin byl identifikován z odlupující se kůže na chodidlech, dlaních a kůži. V roce 1980 se přidaly případy menstruujících žen používajících vysokoabsorpční tampony. Následně byly pozorovány případy, kdy zdrojem infekce bylo jiné místo na těle. V České republice byl tento syndrom poprvé popsán v roce 1983.

Patogeneze

Jedná se o systémovou odpověď organismu na přítomnost toxinu. Toxiny (superantigeny) se přímo váží na lymfocyty a aktivují tak imunitní systém. Zapříčiní vyplavení velkého množství cytokinů. Tento stav může vzniknout následkem jakéhokoliv infekčního onemocnění způsobeného bakteriemi, které jsou zmíněny výše. Staphylococcus aureus je častějším původcem menstruační formy. Nemenstruační forma je často spojována s předchozím chirurgickým výkonem či zraněním.

Klinický obraz

Příznaky mohou být různorodé od mírných horečnatých příznaků po multiorgánové selhání. Mezi typické příznaky patří zvýšená teplota, erytém, erytrodermie, hypotenze a další nespecifické příznaky dalších orgánů (zvýšení jaterních markerů, průjem, zvracení, myalgie, alterace vědomí, koagulační poruchy atd.). Následkem mohou být vážné komplikace - ARDS, MODS, encefalopatie, poruchy ABR a akutní selhání ledvin. Rizikovou skupinou jsou pacienti, kteří nemají protilátky proti toxinu.

Diagnostika a léčba

Mikrobiologický či kultivační průkaz z místa infekce, průkaz produkce toxinu a může být pozitivní i hemokultura. Léčba je založena na neodkladném podání antibiotik. Dále je zapotřebí odstranění ložiska infekce (vyjmutí tamponu, chirurgické řešení infikované rány). Erytém-Dickova zkouška je založena na lokálním začervenání po intradermálním podání erytrogenního toxinu u pacientů, kteří nemají protilátky.


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Použitá literatura

  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Marvil, 1996. 558 s.

Reference