Syndrom akutní dechové tísně

Z WikiSkript
Tento článek pojednává o akutním postižení plic u dospělých (ARDS). O postižení u nedonošenců (RDS) pojednává článek Syndrom dechové tísně (pediatrie).
Pacient s ARDS

Syndrom akutní dechové tísně (ARDS, acute respiratory distress syndrome, adult respiratory distress syndrome) je akutní forma postižení plic. ARDS je výsledkem nepřiměřené zánětlivé reakce v plicní tkáni, kterou může vyvolat infekční i neinfekční agens. Během této reakce dochází k poškození plicních alveol, hromadění tekutiny v plicích a prodloužení difuzní dráhy kyslíku. ARDS se nejčastěji vyskytuje jako následek aspirace žaludečního obsahu, těžkého traumatu, plicní infekce, tonutí a je klinickou manifestací šokové plíce [1].

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Během zánětlivé reakce dochází k poškození alveolů, resp. pneumocytů I. řádu, a navíc selhávají regulační mechanismy, které by měly odstranit přebytečnou tekutinu z alveol. Pro samotnou ARDS jsou charakteristické tyto znaky:

  • zvýšená propustnost plicních kapilár,
  • akumulace tekutiny v parenchymu a alveolech,
  • difuzní poškození epitelu alveolů – tedy pneumocytů I. řádu.

Výsledkem těchto změn je jednak prodloužení difuzní dráhy pro krevní plyny, jednak přítomnost tekutiny v plicích. Ta navíc obsahuje i bílkoviny. Od samotného plicního edému se ARDS odlišuje právě přítomností bílkovin ve vyfiltrované tekutině. Plíce jsou těžké a edematózní. Navíc je v plicích přítomný i hemoragický exsudát.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro syndrom akutní dechové tísně jsou charakteristické:

  1. dušnost,
  2. tachypnoe,
  3. hypoxemie[1].

CAVE!!! Nejzávažnějším symptomem je hypoxémie, která neodpovídá na léčbu kyslíkem a její rozsah rozhoduje o osudu nemocného.

Mortalita ARDS je 30–60 %. Pacient umírá nejčastěji pod obrazem sepse a multiorgánového selhání (MODS).

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnózu určujeme na základě RTG snímku plic, hypoxémie, snížení poddajnosti plic a nepřítomnosti zvýšeného tlaku v levé předsíni, resp. normálního tlaku v zaklínění, který svědčí pro to, že není zvýšen postkapilární plicní tlak.

CAVE!!! Je třeba odlišovat ARDS od syndromu dechové tísně nedonošenců způsobeného nedostatkem surfaktantu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEČAS, Emanuel, Karel ŠULC a Martin VOKURKA, et al. Patologická fyziologie orgánových systémů. Část I. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 0 s. ISBN 978-80-246-0615-6.

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b ZVONÍČEK, Václav. Syndrom akutní dechové tísně [online]. Zdravotnické noviny, Poslední revize 2001-05-18, [cit. 2012-01-27]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/syndrom-akutni-dechove-tisne-135694>.