Turbulentní proudění

Z WikiSkript


Turbulentní proudění je způsob pohybu viskózních kapalin (např. krve), při kterém jednotlivé částice kapaliny přecházejí různými vrstvami kapaliny, čímž dochází k promíchávání těchto vrstev. Částice kapaliny vykonávají při proudění kromě posouvání i složitý vlastní pohyb, který vede ke vzniku vírů a je doprovázen zvukovými fenomény (na rozdíl od proudění laminárního). Rychlosti jednotlivých částic kapaliny se nepravidelně mění, tzn. částice již nemají ve všech místech neměnnou rychlost, proudění tedy není stacionární.

Pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění tekutiny v tenké trubici (např. krve v krevní cévě) je dáno rychlostí proudění kapaliny, průměrem trubice (cévy), viskozitou a hustotou kapaliny. Tato pravděpodobnost se vyjadřuje pomocí Reynoldsova čísla:

  • Re − Reynoldsovo číslo
  • ρ − hustota kapaliny
  • R − poloměr trubice (cévy)
  • v − rychlost proudění kapaliny
  • η − viskozita
Změna laminárního proudění (před zúžením cévy) v turbulentní (za zúžením cévy)

Čím vyšší je Reynoldsovo číslo, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku turbulentního proudění. Turbulence se často objevují při anémii vzhledem ke snížené viskozitě krve. Zvukových fenoménů doprovázejících turbulentní proudění se využívá při měření krevního tlaku − zúžení artérie pomocí nafouknuté manžety zrychluje proud krve v místě konstrikce, což vede k turbulenci a vzniku zvuků, tzv. Korotkovových fenoménů.



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]