Vazivo/Druhy vaziva

Z WikiSkript

< Vazivo

Mezenchym[upravit | editovat zdroj]

Embryonální tkáň vzniklá z mezodermu, je základem pro vývoj všech druhů pojiv, krevních elementů, hladkého svalstva a cév krevních i lymfatických. Obsahuje nediferencované mezenchymové buňky. Výběžky těchto buněk jsou vzájemně spojeny komunikačními spoji (gap junctions) a vytváří tak prostorovou síť. Prázdné prostory sítě jsou vyplněny rosolovitou matrix, která je tvořena především hyaluronátem vázajícím vodu.
Výskyt: Embryonální tkáň

Rosolovité vazivo[upravit | editovat zdroj]

Druh vaziva, který obsahuje především hmotu amorfní (hyaluronát). V menším množství pak jemná kolagenní a retikulární vlákna. Z buněčné složky obsahuje fibroblasty.
Výskyt: Vazivo zubní dřeně, pupečník (Whartonův rosol), duhovka

Řídké kolagenní vazivo[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější typ vaziva v lidském těle. Obsahuje menší množství vláken, než buněk a základní hmoty. Nejhojnějšími buňkami jsou fibroblasty a makrofágy. Kolagenní vlákna především typu I a III, dále elastická i retikulární vlákna. Řídké kolagenní vazivo má jemnou konzistenci, je ohebné a dobře vaskularizované. Slouží jako složka podpůrná, vyživovací a prostředník pro výměnu látek mezi krví a buňkami.
Výskyt: Vmezeřené prostory mezi svalovými vlákny a fasciemi, podpora epitelových tkání, papilární vrstva dermis, obaluje lymfatické a krevní cévy, v serózních blánách, ve žlázách a sliznicích

Husté kolagenní vazivo[upravit | editovat zdroj]

Vazivo složením podobné řídkému kolagennímu vazivu, ale převažují v něm kolagenní vlákna na úkor amorfní hmoty. Je méně ohebné a lépe odolné mechanickým vlivům. Nejčastěji se vyskytující buňky jsou fibrocyty a fibroblasty, avšak v menší míře, než v řídkém kolagenním vazivu.
Dle uspořádání vláknem můžeme husté kolagenní vazivo rozdělit na:

Uspořádané[upravit | editovat zdroj]

Silná, souběžně uspořádaná vlákna kolagenu I. Uspořádání slouží pro velkou mechanickou odolnost v jednosměrné zátěži, což umožňuje dobrou odolnost v tahu. Dále se v matrix vyskytuje menší množství vláken elastických a proteoglykanů. Mezi vlákny se nachází nepatrné množství fibroblastů (tendinocytů), které vytvářejí křídlaté výběžky, kterými mezi sebou komunikují (gap junctions).
Výskyt: Šlachy, retinacula

Neuspořádané[upravit | editovat zdroj]

Vlákna kolagenu I, která vytváří trojrozměrnou síť. Ta zaručí větší pevnost vaziva při mechanické námaze ve všech směrech.
Výskyt: Dermis, obaly orgánů, sclera

Retikulární vazivo[upravit | editovat zdroj]

Specializovaná řídká pojivová tkáň. Slouží jako kostra pro kostní dřeň a lymfatické orgány (lymfatické uzliny, slezina). Retikulární buňky mají hvězdicovitý tvar a svými výběžky se dotýkají. Vytváří tak trojrozměrnou síť. Retikulární buňky jsou schopny vytvářet kolagen typu III, proteoglykany a adhesní proteiny. Ve vzniklých okách mezi buňkami se mohou vyvíjet bloudivé buňky. Retikulární vlákna obsahují kolagen typu III a také kolagen typu I. Vlákna jsou obklopena výběžky retikulárních buněk. Vytvářejí tak nosnou konstrukci, na které jsou uchyceny retikulární buňky.
Výskyt: Kostní dřeň, lymfatické uzliny, slezina

Elastické vazivo[upravit | editovat zdroj]

Svazky silných, paralelně uspořádaných elastických vláken, doprovázených malým množstvím vláken kolagenních (aby nedošlo k přetržení elastických vláken při velké námaze). Mezi vlákny se vyskytují ploché fibroblasty. Elastické vazivo je velmi pružné a díky velkému výskytu elastických vláken má nažloutlou barvu.
Výskyt: ligg. flava páteře, lig. suspensorium penis, lig. vocale

Tukové vazivo[upravit | editovat zdroj]

Skládá se především z adipocytů, které jsou schopny syntetizovat lipidy (triacylglyceroly) v podobě tukových kapének. Každý adipocyt má vlastní bazální laminu a obklopují ho retikulární vlákna (z toho důvodu jsou na preparátech poměrně zřetelné).
Tukové vazivo se vyskytuje ve dvou formách:

Bílé tukové vazivo[upravit | editovat zdroj]

Řídké vazivo, ve kterém převládají univakuolární adipocyty. Mezi nimi se vyskytují kolagenní a retikulární vlákna, která vytváří vazivová septa a tím oddělují adipocyty do jednotlivých tukových lalůčků. Lipidy uvnitř adipocytů jsou uskladňovány jako zásobárna energie a uvolňovány v případě potřeby těla. Dále slouží jako izolační vrstva proti ztrátám tepla, stavební materiál (chodidlo) nebo k udržení orgánu ve své poloze (oční koule, ledvina). Strukturální tuk je využíván pro tvorbu energie pouze za extrémních podmínek (např. mentální anorexie, chronická podvýživa, kachektizující nádorové onemocnění). Samotné adipocyty jsou schopny vytvářet různé působky a hormony.
Výskyt: Podkoží, obal orgánů břišní dutiny, uvnitř očnice, tukové těleso ve tváři, chodidlo, kolem věnčitých cév srdce.

Hnědé tukové vazivo[upravit | editovat zdroj]

Specializovaný typ tukového vaziva. Obsahuje multivakuolární adipocyty, které mají hnědou barvu. Toto hnědé zbarvení je podmíněno především velkým množstvím mitochondrií. Mitochondrie v hnědé tukové tkáni jsou specializované pro tvorbu tepla (nikoliv ATP). Výskyt: Především u novorozenců a kojenců v mezilopatkové oblasti, u dospělých lidí velmi výjimečně, například v krční a supraklavikulární oblasti.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce tuková tkáň.