Vzpřimovací reflexy

Z WikiSkript

Vzpřímený stoj je řízen mnoha oddíly CNS:

Základním prvkem je kontrakce antigravitačního svalstva na základě složitých reflexních dějů pomocí dvou základních typů reflexů:

Vzpřimovací reflexy[upravit | editovat zdroj]

  • zajišťují vyšší koordinaci statických reakcí a usměrňování těžiště
  • reflexní napětí svalů je v klidu a při pohybu zajišťováno posturálními svaly
  • zahrnuje integrační činnost spinální míchy, RF, středního mozku, mozečku, bazálních ganglií a mozkové kůry za podpory činnosti vestibulárního aparátu
  • iniciovány drážděním taktilních exteroceptorů

Nejdůležitější reflexy[upravit | editovat zdroj]

  1.  labyrintový vzpřimovací reflex – projeví se ve chvíli, kdy se trup naklání ze strany na stranu a hlava se musí udržovat ve vzpřímené poloze
  2.  tělový vzpřimovací reflex působící na polohu hlavy – při pasivním položení na bok, kdy podrážděním taktilních receptorů dojde ke stočení hlavy do normální polohy
  3.  šíjový vzpřimovací reflex – jako pokračování předchozích reakcí vedoucích k napřímení trupu
  4.  tělový vzpřimovací reflex působící na polohu těla – nastává, pokud při pasivním umístění na boku zabráníme vztyčení hlavy, vzpřímí se trup bez vztyčení hlavy
  5.  zrakové vzpřimovací reflexy – reakce na zrakové podněty, po nichž dochází ke vztyčení hlavy

Umísťovací reakce[upravit | editovat zdroj]

Tato reakce zajišťuje nabytí stabilní polohy při výrazném odchýlení od normálu (pád, rychlá změna polohy).

  • vestibulární – nejjednodušší forma této skupiny reflexů, kdy se při pádu (spouštění k zemi) natahují přední končetiny a abdukují prsty
  • zraková – při spouštění na podložku, kdy dochází k natažení končetin

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • MYSLIVEČEK, Jaromír, et al. Základy neurověd. 2. vydání. Praha : Triton, 2009. 390 s. ISBN 978-80-7387-088-1.