Zácpa

Z WikiSkript

Zácpa (obstipace) je porucha střevní motility a defekace, podle příčin jejího vzniku se rozděluje na několik typů. Lze ji definovat jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice až nemožnost spontánní defekace. Jedná se o částečně subjektivní příznak. Může se jednat o samostatný problém (habituální, návyková zácpa), nebo o příznak provázející jiné onemocnění (zácpa organická, sekundární).[1]

Rtg snímek břicha pacienta se zácpou

Definice zácpy dle Římských kritérií II (1999)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Platí některá z uvedených možností:

  • méně než 3 stolice v týdnu;
  • tuhá stolice ve více než 25 % defekací;
  • pocit nekompletního vyprázdnění ve více než 25 % defekací;
  • nutnost manuálních manévrů k usnadnění více než 25 % defekací (digitální evakuace stolice, podepření pánevního dna).[1]

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na vzniku zácpy se podílí snížený obsah vody ve stolici, prodloužený čas průchodu trávicím traktem, případně přítomnost mechanické překážky v terminální části trávicího traktu.[1]

Akutní zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Akutní funkční zácpa

Nevinná epizoda provázející např. změnu pobytu při cestování, nutnost defekovat v nezvyklém prostředí atp.

Akutní střevní obstrukce

Náhle vzniklá zácpa může být příznakem střevní neprůchodnosti ileu. Dalšími příznaky jsou kolikovité bolesti a zástava odchodu plynů. Bývá vzedmuté břicho s vysokým bubínkovým poklepem nad roztaženou střevní kličkou (Wahlův příznak).[1]

Chronická zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prostá, návyková, habituální zácpa (dyschezie)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vzniká útlumem defekačního reflexu nepodmíněně v důsledku málo objemné stolice při nedostatku vlákniny a tekutin či nedostatku pohybu; a/nebo podmíněně při potlačování spontánního nucení na stolici ve spěchu, nevyhovujících hygienických podmínkách či studu.

Spastická zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o jednu z forem syndromu dráždivého tračníku. Zácpa bývá provázena spastickými bolestmi před defekací, případně po ní. Obvyklý je pocit nedostatečného vyprázdnění.

Inertní tračník (zácpa z hypomotility, Laneův syndrom)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vyskytuje se u mladých žen. Příčina útlumu defekačního reflexu je neznámá. Zácpa se vyvíjí pomalu, nereaguje na terapii.

Konstituční zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zácpou trpí více členů rodiny, obvykle již od dětství.

Zácpa z porušené evakuace v rektoanální oblasti ("outlet obstruction")[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vzniká na podkladě rektálního prolapsu, intususcepce či rektokély, nebo při dyssynergii pánevního dna (často u žen po těžkém porodu).[1]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Režimová a dietní opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pravidelný denní režim a stravování, dostatečný příjem tekutin, dostatek vlákniny ve stravě (celozrnné produkty, ovoce, zelenina). Dostatek pohybu, masáže břicha a zákaz projímadel. Nácvik defekačního reflexu s využitím fyziologického gastrokolického reflexu (po probuzení sklenice vody, obvyklé ranní úkony, snídaně, s odstupem 20–30 minut pokus o defekaci).

Farmakologická léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Laktulóza, salinická projímadla, projímavé minerálky, klyzmata, léky stimulující motilitu tlustého střeva.[1]


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 608-609. ISBN 80-7262-430-X.