Poruchy vyprazdňování střev

Z WikiSkript

Mezi poruchy vyprazdňování střev patří zácpa, enkopréza (umazávání), inkontinence a průjem. Fyziologická frekvence vyprazdňování stolice se liší podle věku.

Zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zácpa (obstipace) je definována jako obtížné vyprazdňování tuhé stolice až nemožnost spontánní defekace. Jedná se o částečně subjektivní příznak. Může se jednat o samostatný problém (habituální, návyková zácpa), nebo o příznak provázející jiné onemocnění (zácpa organická, sekundární). Velmi důležité je odlišit organickou zácpu od funkční.[1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Zácpa.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Zácpa (pediatrie).

Definice zácpy dle Římských kritérií II (1999)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Platí některá z uvedených možností:

  • méně než 3 stolice v týdnu;
  • tuhá stolice ve více než 25 % defekací;
  • pocit nekompletního vyprázdnění ve více než 25 % defekací;
  • nutnost manuálních manévrů k usnadnění více než 25 % defekací (digitální evakuace stolice, podepření pánevního dna).[1]

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na vzniku zácpy se podílí snížený obsah vody ve stolici, prodloužený čas průchodu trávicím traktem, případně přítomnost mechanické překážky v terminální části trávicího traktu.[1]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Režimová a dietní opatření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pravidelný denní režim a stravování, dostatečný příjem tekutin, dostatek vlákniny ve stravě (celozrnné produkty, ovoce, zelenina). Dostatek pohybu, masáže břicha a zákaz projímadel. Nácvik defekačního reflexu s využitím fyziologického gastrokolického reflexu (po probuzení sklenice vody, obvyklé ranní úkony, snídaně, s odstupem 20–30 minut pokus o defekaci).

Farmakologická léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Laktulóza, salinická projímadla, projímavé minerálky, klyzmata, léky stimulující motilitu tlustého střeva.[1]

Domnělá zácpa[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • projev přesudků či psychopatie[2]

Pseudoobstipace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • při malém příjmu potravy[2]

Enkopréza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mimovolný odchod stolice (do prádla, na podlahu)[2]

Umazávání (soiling)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • mimovolný únik kašovité stolice při chronické zácpě
  • stagnující stolice v rektu je na povrchu rozpouštěna a uniká
  • může být mylně považován za průjem[2]

Inkontinence stolice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Průjem[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Průjem lze charakterizovat jako časté vyprazdňování řídké, neformované stolice. Jedná se o příznak se značným subjektivním zabarvením. Průjem je běžným projevem nejrůznějších poruch činnosti trávicího ústrojí. Průjmová onemocnění jsou ve světě příčinou až 20 miliónů úmrtí ročně, nejvíce ohrožené jsou malé děti.[3]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Průjem.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Průjem (pediatrie).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Terapie průjmových onemocnění.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 608-609. ISBN 80-7262-430-X.
  2. a b c d BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
  3. KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 610-613. ISBN 80-7262-430-X.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.