Zevní vyšetření (porodní asistence)

Z WikiSkript

Zevní porodnické vyšetření slouží mimo jiné k odhadnutí délky těhotenství a ke zjištění polohy a postavení plodu v děloze. Zevní vyšetření může být celkové, při kterém posuzujeme těhotnou ženu jen zběžně očima, a speciální, které zapisujeme.

Postup zevního vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Zevní vyšetření

Zevní vyšetření má danou souslednost, kterou bychom měli respektovat. Zevně vyšetřujeme v tomto pořadí:
1. pohledem (Aspekce)
2. pohmatem (Palpace)
3. poslechem (Auskultace)
4. měřením (Metrie)

1)[upravit | editovat zdroj]

Aspekce těhotné[upravit | editovat zdroj]

Při vyšetření pohledem může žena ještě stát, nebo ji už položíme na vyšetřovací lůžko na záda. Bude nás zajímat následující.

Tvar břicha[upravit | editovat zdroj]
  • oválný: vídáme u primipar,
  • kulovitý: mívají multipary a vícečetná těhotenství (např. u dvojčat),
  • příčně ovoidní: je typický pro příčnou polohu.
Linea fusca[upravit | editovat zdroj]
Linea fusca

Linea fusca je pigmentovaná střední linie, která prochází od symfýzy mezi podbřiškem a pupíkem. Jedná se o druh těhotenské pigmentace, která po porodu opět vymizí a ne všechny ženy ji mají.

Pupeční jamka[upravit | editovat zdroj]
  • Proláklá: Proláklou pupeční jamku mají ženy ještě před termínem porodu. Také se může jednat o malý plod v termínu.
  • Vyhlazená: Vyhlazenou jamku mají ženy kolem termínu porodu.
  • Vystouplá: Vystouplou jamku vídáme po termínu porodu nebo u velkého plodu.
Strie[upravit | editovat zdroj]
Strie z tohoto těhotenství

Strie neboli pajizévky vznikají v důsledku rychlého nabytí hmotnosti nebo rychlého růstu. Nejčastěji se nachází na břiše a na stehnech. Mohou mít různá zbarvení, podle kterých poznáme, jak staré strie jsou.

  • Fialové strie: jsou čerstvé, proto jim také říkáme strie z tohoto těhotenství.
  • Stříbřité strie: bývaly fialovými, ale už jsou staré a vybledly do stříbrna. Říkáme jim strie z minulého těhotenství nebo perleťové. Může se však jednat i o strie ze ztloustnutí ještě před těhotenstvím.
Jizvy[upravit | editovat zdroj]
Jizvy: Topografické rozdělení břišní stěny nám usnadní popis toho, kde přesně se jizva nachází. Např. Jizva po S.C. ve středním hypogastriu.

Ke vzniku jizev mohlo dojít po úrazu nebo po operacích. Zjistíme okolnosti vzniku jizvy a zapisujeme je. Nesmíme zapomenout popsat, kde přesně se jizva nachází.

Diastáza[upravit | editovat zdroj]
Diastasis recti abdominis

Přímé břišní svaly se mohou během těhotenství rozestoupit kvůli vnitřnímu tlaku. Vnitřní orgány pak můžou vyhřeznout mezi přímými břišními svaly. Oslabené místo pozorujeme od hrudní kosti až k pupku. Diastáza je patologický stav, kterého si pohledem ihned všimneme.

Pupeční kýla[upravit | editovat zdroj]

Pupeční kýla neboli umbilikální hernie vzniká kvůli zvýšenému nitrobřišnímu tlaku během těhotenství. V místě pupku je břišní stěna oslabena, což je fyziologické a vyplývá to z anatomie břišní stěny. Není proto divu, že často dochází k patologickému přesunu orgánů z jeho přirozeného místa právě do místa pupku, čímž vzniká pupeční kýla.

Poddajnost kůže[upravit | editovat zdroj]

Ženu jemně štípneme do předloktí, vytvoříme tím kožní řasu a sledujeme, co se s ní stane. Pokud se řasa vrátí ihned zpět, znamená to, že je žena dostatečně hydratována. Pokud řasa pár sekund přetrvává, než se vrátí kůže zpět, znamená to, že je žena dehydratována a buňky kůže mají snížený turgor. Poddajnost kůže nám tedy vypovídá o stavu správné hydratace těhotné ženy.

Hygiena[upravit | editovat zdroj]

Pouhým pohledem jsme schopny zjistit, z jakých sociálních vrstev žena pochází. Špatný stav hygieny může také vypovídat o špatném psychickém stavu pacientky.

Ochlupení[upravit | editovat zdroj]

Pohledem zjistíme, zda má žena typicky ženské ochlupení. Pokud má náznaky mužského ochlupení, může se jednat o hormonální dysbalanci způsobenou endogenně (patologické procesy v těle ženy) nebo exogenně (farmaka).

Vyšetření pohledem: Vizuální pomůcka pro snadnější zapamatování.

2)[upravit | editovat zdroj]

Palpace dělohy a plodu[upravit | editovat zdroj]

Zevní vyšetření: Palpace dělohy a plodu.

Pomocí hmatů: Pawlikovy hmaty, Leopoldovy hmaty... Vleže vyhmatáme fundus děložní, hrany děložní, hmatáme páteř a měkké části plodu a rukou zjistíme, zda hmatáme hlavu či konec pánevní a hranou ruky vyhmatáme krční rýhu.

DĚLOHA:

Tvar dělohy: Ovoidní, Hruškovitá, Kulovitá

Uložení dělohy: Usoudíme dle počtu prstů, které se nám tam vlezou. V dextroverzi (= v dx.), V sinistroverzi (= v sin.)

Výška fundu děložního: Hodnotíme podle počtu prstů, o které je fundus (= FD) vzdálen od pupíku (= P) či od processus xyphoideus (= PX). např.: FD= 3/P (Fundus děložní dosahuje 3 prsty nad pupek.), FD= PX/4 (Fundus děložní dosahuje 4 prsty pod xyphoidní výběžek sterna.)

PLOD: U plodu určujeme polohu, postavení, držení a naléhání. Poloha plodu (= Situs): Podélná hlavičkou (=PPHL), Podélná koncem pánevním (=PPKP), Příčná, Šikmá

Postavení plodu (= Positio): Levé (= I.): Přední (= obyčejné) a Zadní (= méně obyčejné) Pravé (= II.): Zadní (= obyčejné) a Přední (= méně obyčejné).

Vstouplost naléhající části plodu: Nad vchodem pánevním, Malým oddílem, Větším oddílem, Velkým oddílem, V hloubině, V úžině

Kefalopelvický poměr či nepoměr

3)[upravit | editovat zdroj]

Auskultace srdečních ozev plodu[upravit | editovat zdroj]

přes břišní stěnu matky

Naslouchátkem (fonendoskop, stetoskop) Ultrazvukovým snímačem (fetální doppler, dopton) Kardiotokografem (zvukovo-grafické CTG)

Posloucháme při PPHL vlevo a vpravo pod pupkem. U nižších týdnů těhotenství níž, čili blíže ke sponě stydké než k pupku. Při PPKP posloucháme vlevo a vpravo nad pupkem. Můžeme poslouchat téměř v jakékoli poloze, ale nejčastěji vleže na boku nebo vsedě.

4)[upravit | editovat zdroj]

Metrie[upravit | editovat zdroj]

Měříme zevní pánevní rozměry a výšku fundu děložního.

Distantia Bispinalis: mezi trny kyčelními 26 cm Distantia Bicristalis: mezi hřebeny kyčelními 28 cm Distantia Bitrochanterica: mezi velkými chocholíky 31 cm Conjugata Externa: mezi obratlem L5 a horním okrajem symfýzy 20 cm Gravidometrie: měří vzdálenost fundu děložního od symfýzy. Odpovídá týdnu těhotenství.

Zápis zevního vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Portál:Porodní asistence

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ENDLICHEROVÁ, Jana. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Dovednosti v porodní asistenci 2, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018. 
  • TISOVÁ, Markéta. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Dovednosti v porodní asistenci 2, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018. 
  • KULHAVÁ, Miluše. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Primární a komunitní péče, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018. 
  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3. vydání. 2014. ISBN 978-80-247-4529-9.