Loaóza

Z WikiSkript
Loa Loa
Secernentea
Filariidae
Klubko Loa loa
Klubko Loa loa
Výskyt Západní a střední Afrika
Onemocnění Loaóza
Infekční stadium a způsob nákazy mikrofilárie, bodnutí nakaženého ováda
Diagnostika mikroskopie, sérologie
Terapie diethylkarbamazin
MeSH ID D008117


Loaóza (též loáza, loalóza) je onemocnění způsobené parazitem Loa loa (česky vlasovec oční). Je druhem hlístice, který patří mezi filárie. Vyskytuje se hlavně v tropické západní a střední Africe, kde je infikováno 20–30 milionů lidí. [1] Přenašečem parazita je ovád, který zároveň slouží jako mezihostitel. Rezervoárem je člověk.

Životní cyklus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Životní cyklus vlasovce

Člověka napadne ovád, který je infikovaný. Během sání krve se larvičky vlasovce dostanou do podkoží, kde dozrávají v dospělce a kopulují. Následně samička produkuje živé larvičky (mikrofilárie), které během dne plavou v krvi (tzv. microfilaria diurna) [1] a čekají, až je další ovád nasaje. Dospělci zůstávají bez obalu v podkoží, kde mohou žít až 17 let.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lidé pocházející z endemické oblasti jsou většinou asymptomatičtí. Naopak u nakažených cestovatelů se nejdříve projeví horečkou, vyrážkou a migrujícími podkožními edémy tzv. kalabarské otoky. Otoky jsou často lokalizované na končetinách a v okolí kloubů. Hrbol se různě v podkoží přesouvá rychlostí přibližně 1cm/min. Lokální zduření je na pohmat elastické a může dosáhnout až velikosti slepičího vejce (tzv. kalabarské boule nebo též kamerunské boule). [1]


Pokud dospělci domigrují do oka, dochází k zarudnutí spojivky, rozvinou se těžké záněty spojivek, slzných váčků, poruchy vidění, edém víček (tzv. oční loáza).


Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mikrofilárie

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • DiethylkarbamazinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Diethylkarbamazin u 1–10 % pacientů může vyvolat těžké alergické reakce (pruritus, vyrážka a otoky kůže – tzv. Mazzottiho reakce), proto se k léčbě přidávají kortikoidy. [1]
  • Chirurgické odstranění parazita.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.
  • CHANOVÁ, Marta. Nákazy vyvolané hlísticemi III (Filárie) [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 23. 11. 2015. 

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d STEJSKAL, František. Systémové helmintické infekce a syndrom eozinofílie u cestovatelů. Příspěvek na konferenci Cestovní medicína: paraziti stále aktuálnější. Praha. 7. dubna 2009. Dostupné také z <http://www.parazitologie.cz/akce/doc/sbornik/sbornik.pdf>.