Trypanosoma cruzi

Z WikiSkript
Trypanosoma cruzi
Kinetoplastea (bičivky)
Trypanosomatidae
Trypanosomy cruzi zachyceny v trávicím traktu
Trypanosomy cruzi zachyceny v trávicím traktu
Výskyt Střední a Jižní Amerika
Onemocnění Chagasova choroba (americká trypanosomóza)
Infekční stadium a způsob nákazy metacyklický trypomastigot – kontaminativní (z trusu sajících ploštic)
Diagnostika mikroskopie, sérologie, xenodiagnóza (sání ploštic)
Terapie neexistuje
MeSH ID D014349


Trypanosoma cruzi je prvok způsobující Chagasovu nemoc (též americká trypanozomiáza). Patří mezi bičíkovce. Má velikost 15–20 µm, vlnitý tvar těla a jeden bičík, který tvoří undulující membránu podél těla. Netvoří cysty ani jiná odolná stadia. Prodělává vývoj v trávicím traktu ploštice a přenáší se výkaly, které ploštice vypouští na kůži během sání (kontaminativní způsob přenosu). Člověk se může nakazit i transfúzí infikované krve (15 %), z matky na plod (1−2 %) nebo transplantací orgánu.

Výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Je to vlastně americká varianta afrických trypanosom. Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe a v Mexiku.
  • V ČR je to extrémně vzácná importovaná nákaza.

Životní cyklus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Životní cyklus T. cruzi

Trypanosomy se množí ve střevě ploštice (podčeleď Triatominae) v podobě epimastigotů, které se v rektu ploštic mění na infekční trypomastigoty. Nakažená ploštice se přichytí na člověka (hlavně v noci) a začne sát. Během sání ploštice kálejí na kůži, trypanosomy přítomné ve výkalech se dostávají na kůži, a tak dochází k tzv. kontaminativní způsob přenosu.

Následně trypanosomy aktivně pronikají skrz kůži, kde se množí v bezbičíkaté formě jako amastigot uvnitř nefagocytujících jaderných buněk (hl. buňky endotelu, svalové buňky všech typů, neuroglie). Po několika děleních, krátce před prasknutím buňky, se amastigoti mění v trypomastigoty, kteří jsou uvolněni do krevního oběhu a iniciují nákazu dalších buněk. Cyklus se ukončí, když další ploštice nasaje krev nakaženého člověka.


Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Trypanosoma cruzi způsobuje Chagasovu nemoc. Vyskytuje se jen v Americe. Typicky probíhá ve 3 fázích.

Romaňův syndrom u Chagasovy choroby

Akutní fáze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Objevuje se 1 až 4 měsíce od kousnutí. V místě kousance se vyvíjí drobný zánětlivý infiltrát, ale jinak může být průběh asymptomatický. V případě napadení oční spojivky se vytvoří charakteristický jednostranný zánět spojivky a zduření očních víček – tzv. Romaňův syndrom. U dětí bývají nepravidelné horečky, hepatosplenomegalie, myokarditida, otoky, krvácivé stavy a neurologické poruchy.

Latentní fáze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Objevuje se 8 až 10 týdnů po infekci, ale může trvat i několik let. Je pro ni typické množení parazitů ve tkáních, které má často asymptomatický průběh.

Chronická fáze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Trvá 10 až 30 let nebo i po celý život. Trypanosoma způsobuje chronické změny na srdci jako jsou kardiomegalie, dilatace levé komory srdeční či apikální aneurysma (50 %) – aneurysma na apexu srdce.

  • Příznaky chronického onemocnění srdce (30 %), příznaky: dušnost, otoky nohou, kloubů, bolest na prsou, poruchy srdeční činnosti, srdeční selhání, náhlá smrt.
  • Příznaky chronického onemocnění GIT (6 %): poruchy polykání, nadměrné slinění, regurgitace potravy, zácpa, bolest, enteromegalie (megaesophagus, megakolon).
Megaesophagus

Prognóza a komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

CAVE!!! Prognóza je špatná. Mortalita je až 50% během 1. týdne. Navíc závažnými komplikacemi jsou myokarditida a meningoencefalitida, které mohou být smrtelné. Pokud pacient přežije, trpí trvalým neurologickým poškozením.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Volíme vhodnou metodu podle fáze onemocnění nebo podle typu přenosu.

  • V akutní fázi lze přímo prokázat trypanosomy v slzách (Romaňův symptom), periferní krvi, koncentrátu bílých krvinek (buffy coat). Pro průkaz použijeme mikroskopii (nativní nebo barvený preparát), kultivaci, xenodiagnostiku (přímý průkaz trypanosom v krvi pomocí laboratorně chovaných ploštic v komůrce).
  • V latentní a chronické fázi hledáme v krvi specifické sérové protilátky (IgG) nebo použijeme xenodiagnostiku.

Pokud máme podezření, že byly trypanosomy přeneseny z matky na dítě (transplacentární přenos), pak můžeme:

  • přímo prokázat trypanosomy v krvi novorozence (nutná je koncentrace mikrohematokritovou centrifugací, kultivace, PCR),
  • vyšetřit specifické sérové protilátky u matky i dítěte,
  • histologicky vyšetřit placentu a/nebo pupeční šňůru a přímo v nich prokázat amastigoty.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Terapie neexistuje, částečně je účinný nifurtimoxStátní úřad pro kontrolu léčiv: nifurtimox a benzonidazolStátní úřad pro kontrolu léčiv: benzonidazol[1].



Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. BERMUDEZ, José, Carolina DAVIES a Analía SIMONAZZI. Current drug therapy and pharmaceutical challenges for Chagas disease. Acta Tropica. 2016, vol. 156, s. 1-16, ISSN 0001-706X. DOI: 10.1016/j.actatropica.2015.12.017.

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, A SOUČEK a V FRAŇKOVÁ, et al. LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIE : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Triton, 1996. 560 s. ISBN 859-4-315-0528-0.
  • NOHÝNKOVÁ, Eva. Africké a americké trypanosomy - původci spavé a Chagasovy nemoci [přednáška k předmětu Parazitologie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF Univerzita Karlova]. Praha. 23. 11. 2015.