Plané neštovice

Z WikiSkript
Plané neštovice
Chickenpox
Varicella
Varicella
Varicella
Původce Varicella-zoster virus
Přenos kapénkami, transplacentárně[1]
Inkubační doba 6–23 dní (obvykle 12–16)[1]
Klinický obraz zvýšená teplota, únava, eflorescence na hlavě a v obličeji, na krku a trupu, na sliznicích, vedle sebe různá stádia (makuly, papuly, vezikuly)
Diagnostika klinický obraz a epidemiologická anamnéza, izolace viru z eflorescencí, sérologie, PCR[1]
Infekčnost vysoká
Léčba symptomatická: antihistaminika (proti svědění), antipyretika, antivirotika při závažném průběhu[1]
Komplikace sekundární bakteriální infekce (impetigo), vzácně krvácivé projevy, u dětí vzácně cerebelitida, u dospělých s varicelou primární intersticiální pneumonie[1]
Očkování živá očkovací látka (doporučená u vnímavých osob)[1]
Incidence v ČR 491/100 000 obyvatel (ČR, 2014)[2]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 B01
MeSH ID D002644
MedlinePlus 001592
Medscape 1131785

Plané neštovice (varicella, slovensky ovčie kiahne) patří mezi nejčastější dětská infekční exantémová onemocnění. Způsobuje je varicella-zoster virus (VZV) z čeledi herpesvirů (způsobuje plané neštovice a pásový opar).

Obecná charakteristika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • typicky ve věku 1–6 let[3];
  • nejvyšší výskyt: během zimy a jara;
  • přenos: kapénkami nebo přímým kontaktem s lézí;
  • inkubace: 14–16 dní,[3] šířeji 1–3 týdny[4];
  • infekčnost začíná 2 dny před nástupem puchýřků a končí spolu s překrytím posledních puchýřů krustami[3];
  • po prodělání onemocnění vzniká dlouhodobá imunita;
  • při primoinfekci vzniká nemoc s generalizovanou vyrážkou – plané neštovice – po zhojení perzistuje virus v buňkách senzitivních ganglií mozkových a míšních nervů a může se reaktivovat;
  • reaktivací viru vzniká pásový opar.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hlášený výskyt varicelly v České republice v letech 2000–2009 je 33 500–52 500 případů ročně, tzn. 330–515 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[5]

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pravé neštovie (variola) vs. plané neštovice (varicella)
  • vyrážka obvykle začíná na hlavě a trupu, odkud se šíří na celé tělo;
  • vývoj vyrážky: červené makulypapulyvezikulypustulykrusty[3];
  • typický je současný výskyt různých stupňů (výsev v několika vlnách po dobu 2–5 dnů);
  • vyrážka se objevuje i ve kštici, bývá jí více na trupu a v místech dráždění kůže;
  • dále i na sliznici úst – rychle se mění v drobné vřídky;
  • další příznaky:
  • u dospělých často prodromy – horečka a větší alterace celkového stavu, více komplikací;
  • u zdravých dětí probíhá většinou bez komplikací;
  • s těžším průběhem se setkáme:
    • u novorozenců a kojenců matek, které neměly varicelu;
    • u podvyživených a oslabených (vrozené defekty imunity, zhoubné tumory, imunosuprese, atd.):
      • bohatý rozsev eflorescencí na kůži i sliznicích;
      • postižení plic či jater;
      • rozvoj hemoragické diatézy – toto se označuje jako progresivní varicela.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Elektronový mikroskop: Varicella-zoster virus
  • klinicky: typická vyrážka, její distribuce a vývoj;
  • sérologie: VZV IgM;
  • přímý průkaz viru: elektronová mikroskopie tekutiny puchýřků[3].

Diferenciální diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Puchýř neštovic – časné stádium
  1. symptomatická (horečka, svědění):
    • místní (tekutý pudr, antiseptická mast);
    • celková (paracetamol, antihistaminikum proti svědění, ATB při bakteriální superinfekci);
      • dbáme o dostatečný přívod tekutin;
      • nemocné izolujeme doma;
      • před infekcí chráníme hlavně děti se sníženou obranyschopností – těm po styku s infekcí podáme specifické imunoglobuliny nejpozději do 72 hodin po expozici ← toto buď zamezí infekci nebo prodlouží inkubaci a zmírní pak průběh;
  2. u imunosuprimovaných a při vážném průběhu acyklovir, eventuelně imunoglobulin[3];
    • profylakticky se podává varicella-zoster imunoglobulin:
      • těhotným s negativní anamnézou varicelly, u kterých došlo ke styku s infekcí;
      • novorozencům séronegativních matek, u kterých došlo prvních 6 týdnů života k expozici infekci;
      • nedonošeným novorozencům exponovaným infekci bez ohledu na anamnézu matky[4].

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • impetiginizace eflorescencí;
  • hepatitida;
  • pneumonie – hlavně při cystické fibróze, jinak vzácně;
  • encefalitida – často postihne mozeček[4];
  • u dospělců hlavně intersticiální pneumonie a serózní artritida;
  • orchitida jako komplikace planých neštovic je velmi vzácná[6], nebo není žádná souvislost s orchitidou po infekci či během infekce VZV[7].

Infekce v těhotenství[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nákaza v prvních 5 měsících gravidity:
    • 2 % riziko postižení plodu;
    • vady nervového systému, oka, skeletu, jizvení kůže;
    • není důvodem k interupci;
  • nákaza posledních 5 dní před porodem nebo 2 dny po porodu:
    • u novorozence může dojít k vážnějšímu průběhu varicelly než při postnatální infekci díky nepřítomnosti přenesených mateřských protilátek[4].

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e f BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 180–183, 402, 544, 545. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2005-2014 - relativně [online]. ©2014. [cit. 2015-12-02]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-2003-2012-relativne>.
  3. a b c d e f g TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 688. ISBN 978-0-19-856573-4.
  4. a b c d KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264. 
  5. Státní zdravotní ústav. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
  6. GRAY, J A. Orchitis in chickenpox. Br J Gen Pract [online]1990, vol. 40, no. 341, s. 522, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1371462/?tool=pubmed>. ISSN 0960-1643. 
  7. ORMISTON, G. Orchitis as a complication of chicken-pox. Br Med J [online]1953, vol. 1, no. 4821, s. 1203-4, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2016300/?tool=pubmed>. ISSN 0007-1447.