Akutní tubulointersticiální nefritidy

Z WikiSkript

Mezi akutní tubulointersticiální nefritidy (TIN) patří především akutní bakteriální TIN a akutní hypersenzitivní TIN (a dále třeba parainfekční a idiopatická TIN). U těchto onemocnění bývá postižení ledvinných tubulů a intersticia. Typickým projevem onemocnění je proteinurie různé závažnosti a neglomerulární erytrocyturie.

Akutní bakteriální TIN[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Akutní TIN vznikají často na podkladu ascendentní infekce močových cest. Pro vznik tohoto onemocnění mohou být jisté predispozice, které vznik těchto infekcí usnadňují:

Mezi typické projevy tohoto onemocnění patří:

  • systémové projevy – slabost, febrilie;
  • bolest v bederní krajině;
  • fyzikálně často pozitivní tapottement;
  • dysurické potíže;
  • možná je i oligourie.

Vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Fyzikální vyšetření:
  1. schvácenost, opocení, febrilie doprovázené často třesavkami
  2. aktivní zaujímání úlevové polohy
  3. pozitivní tapottement
  • Vyšetření moči a močového sedimentu patří k základním:
  1. leukocyturie – vždy,
  2. bakteriurie – také by měla být vždy přítomna, pokud se nedaří průkaz bakterií, nutno zvážit možnost TBC infekce,
  3. neglomerulární erytrocyturie,
  4. proteinurie < 2 g / 24 hod.
  • Vyšetření krve – leukocytóza, zvýšené CRP a sedimentace,
  • Kultivační vyšetření by mělo být provedeno vždy, kvůli citlivosti na ATB léčbu, typickými agens jsou E. coli, Klebsiella pneumoniae, pokud se nedaří vykultivovat, nutno zvážit TBC infekci.
  • Ultrazvukové vyšetření – typický obraz pro akutní bakteriální TIN je mapovitý vzhled ledviny.
  • Biopsie ledvin není indikována.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Akutní bakteriální TIN patří mezi onemocnění, která lze léčit ambulantně, je ale na místě zvážit možnost hospitalizace.

  • ATB terapie,
  1. necílená empirická,
  2. cílená – na základě výsledku kultivačních testu na citlivost ATB.

Mezi používané preparáty patří cefalosporiny, aminoglykosidy a fluorochinolony (častá rezistence). Nutná délka trvání ATB terapie je alespoň 2 týdny. Je nutné pamatovat na to, že jeden z nežádoucích účinků užívání antibiotik je riziko vzniku renální insuficience (nikdy by zároveň s ATB léčbou neměl být podán furosemid, který je rovněž nefrotoxický a vzájemná kombinace léčiv by mohla vést k nevratnému poškození ledvin).

Akutní hypersenzitivní TIN[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o typ lékové alergie. V anamnéze je typické zjištění užívání léčiva (ATB, NSAID), poté následuje období latence (až 6 týdnů), po kterém se rozvíjí příznaky. Na rozvoj onemocnění nemá vliv dávka nebo délka užívání léčiv.

  • Příznaky:
  1. febrilie,
  2. kožní změny,
  3. artralgie,
  4. (dysurické obtíže nejsou, protože stav není vyvolán infekcí).

Vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Vyšetření moči:
  1. neglomerulární erytrocyturie,
  2. eosinofilurie,
  3. proteinurie různého rozsahu (< 2 g / 24 hod až nefrotický syndrom).
  • Vyšetření krve – typická je eosinofilie.
  • Sonografie – normální obraz ledvin.
  • Biopsie – granulomy.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapie spočívá v odstranění alergenu. Pokud to samotné nestačí, podávají se kortikosteroidy.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 460-465. ISBN 978-80-7387-423-0.
  • ČERTÍKOVÁ - CHÁBOVÁ, Věra: Tubulointersticiální nefritidy. Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (nefrologie, všeobecné lékařství), 4.1.2011.