Akutní tubulointersticiální nefritidy

Mezi akutní tubulointersticiální nefritidy (TIN) patří především akutní bakteriální TIN a akutní hypersenzitivní TIN (a dále třeba parainfekční a idiopatická TIN). U těchto onemocnění bývá postižení ledvinných tubulů a intersticia. Typickým projevem onemocnění je proteinurie různé závažnosti a neglomerulární erytrocyturie.

Akutní bakteriální TIN

Akutní TIN vznikají často na podkladu ascendentní infekce močových cest. Pro vznik tohoto onemocnění mohou být jisté predispozice, které vznik těchto infekcí usnadňují:

• vrozené predispozice – vývojové anomálie (zdvojená ledvinová pánvička), vezikoureterální reflux (VUR);
• získané predispozice – lithiasa (močové kameny), hypertrofie prostaty, stenóza ureteru (například útlakem z okolí).

Mezi typické projevy tohoto onemocnění patří:

• systémové projevy – slabost, febrilie;
• bolest v bederní krajině;
• fyzikálně často pozitivní tapottement;
• dysurické potíže;
• možná je i oligourie.

Vyšetření

• Fyzikální vyšetření:

1. schvácenost, opocení, febrilie doprovázené často třesavkami
2. aktivní zaujímání úlevové polohy
3. pozitivní tapottement

• Vyšetření moči a močového sedimentu patří k základním:

1. leukocyturie – vždy,
2. bakteriurie – také by měla být vždy přítomna, pokud se nedaří průkaz bakterií, nutno zvážit možnost TBC infekce,
3. neglomerulární erytrocyturie,
4. proteinurie < 2 g / 24 hod.

• Vyšetření krve – leukocytóza, zvýšené CRP a sedimentace,
• Kultivační vyšetření by mělo být provedeno vždy, kvůli citlivosti na ATB léčbu, typickými agens jsou E. coli, Klebsiella pneumoniae, pokud se nedaří vykultivovat, nutno zvážit TBC infekci.
• Ultrazvukové vyšetření – typický obraz pro akutní bakteriální TIN je mapovitý vzhled ledviny.
• Biopsie ledvin není indikována.

Terapie

Akutní bakteriální TIN patří mezi onemocnění, která lze léčit ambulantně, je ale na místě zvážit možnost hospitalizace.

• ATB terapie,

1. necílená empirická,
2. cílená – na základě výsledku kultivačních testu na citlivost ATB.

Mezi používané preparáty patří cefalosporiny, aminoglykosidy a fluorochinolony (častá rezistence). Nutná délka trvání ATB terapie je alespoň 2 týdny. Je nutné pamatovat na to, že jeden z nežádoucích účinků užívání antibiotik je riziko vzniku renální insuficience (nikdy by zároveň s ATB léčbou neměl být podán furosemid, který je rovněž nefrotoxický a vzájemná kombinace léčiv by mohla vést k nevratnému poškození ledvin).

Akutní hypersenzitivní TIN

Jedná se o typ lékové alergie. V anamnéze je typické zjištění užívání léčiva (ATB, NSAID), poté následuje období latence (až 6 týdnů), po kterém se rozvíjí příznaky. Na rozvoj onemocnění nemá vliv dávka nebo délka užívání léčiv.

• Příznaky:

1. febrilie,
2. kožní změny,
3. artralgie,
4. (dysurické obtíže nejsou, protože stav není vyvolán infekcí).

Vyšetření

• Vyšetření moči:

1. neglomerulární erytrocyturie,
2. eosinofilurie,
3. proteinurie různého rozsahu (< 2 g / 24 hod až nefrotický syndrom).

• Vyšetření krve – typická je eosinofilie.
• Sonografie – normální obraz ledvin.
• Biopsie – granulomy.

Terapie

Terapie spočívá v odstranění alergenu. Pokud to samotné nestačí, podávají se kortikosteroidy.

Odkazy

Související články

• Tubulointersticiální nefritidy
• Chronické tubulointersticiální nefritidy
• Vezikoureterální reflux

Použitá literatura

• ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 460-465. ISBN 978-80-7387-423-0.

• ČERTÍKOVÁ - CHÁBOVÁ, Věra: Tubulointersticiální nefritidy. Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (nefrologie, všeobecné lékařství), 4.1.2011.