Antimalarika
Antimalarika jsou látky, které používáme k léčbě a prevenci malárie. Podáváme je:
- k zaléčení akutního malarického záchvatu;
- jako chemoprofylaxi;
- s cílem eradikovat hypnozoity (antirelapsová terapie);
- s cílem eradikovat gametocyty (inhibovat další přenos onemocnění).
Můžeme je dělit podle chemické povahy, mechanismu účinku a klinického použití.
Přehled antimalarik[upravit | editovat zdroj]
Podle chemické povahy a mechanismu účinku můžeme rozdělit antimalarika na:
| Chemická povaha | Mechanismus účinku | Zástupci |
|---|---|---|
| deriváty chinolinu (kromě 8-aminochinolinů) a fenantrenmetanolů | inhibitory degradace hemu | chlorochin, hydroxychlorochin, amodiachin, chinin, meflochin, halofantrin, lumefantrin |
| deriváty artemisininu | produkce volných radikálů | artemisinin, artesunat, artemeter |
| deriváty naftochinonu & 8-aminochinoliny | blok mitochondriálního transportního řetězce | atovakvon, primachin |
| biguanidy, diaminopyrimidiny, sulfonamidy, sulfony | inhibitory syntézy kys. listové | proguanil, pyrimethamin, sulfadoxin, dapson |
| protiplasmodiová antibiotika | blokátory proteosyntézy | doxycyklin, klindamycin, azitromycin |
Deriváty chinolinu[upravit | editovat zdroj]
Deriváty chinolinu působí proti malarickým plasmodiím tak, že blokují metabolismus hemu. Ten vzniká trávením hemoglobinu, tedy v erytrocytární fázi parazita (krevní schizont). Volný hem je pro plasmodia toxický, začne se hromadit v jejich organelách a oxidativně poškozuje membrány a enzymy. Do této skupiny patří:
- 4–aminochinoliny: Chlorochin
, Hydroxychlorochin
, Amodiachin
; - metanol–chinoliny: Chinin
, Meflochin
;[2] - 8–aminochinoliny: Primachin
, Etachin
, Tafenochin
(registrovaný v USA).[1]
Chlorochin
[upravit | editovat zdroj]
Chlorochin se používá k léčbě akutního záchvatu malárie i jako chemoprofylaxe. Často se však na něj objevuje rezistence, která je dána speciálním proteinem (P-glykoprotein). Ten funguje jako efluxní pumpa, odstraňuje z buňky chlorochin a další lipofilní látky.[2] K nežádoucím účinkům chlorochinu patří mlhavé vidění, kožní exantém s pruritem a zvracení. Chlorochin má dlouhý poločas eliminace (6 - 12 dní) a při dlouhodobém užívání se hromadí v játrech, kde je metaboliziván. Vlivem kumulace může dojít nejdříve k (reverzibilní) keratopatii a poté k ireverzibilní retinopatii až slepotě. [1]
Chinin
[upravit | editovat zdroj]
Chinin je najdéle používaným antimalarikem, přesto je na něj velmi nízká rezistence. V dnešní době se používá k léčbě těžké malárie, zejména chlorochin-rezistentních forem P. falciparum. Má však několik závažných nežádoucích účinků. Dráždí žaludeční sliznici, způsobuje hypoglykémii (vyplavením inzulinu) a je oto- a neurotoxický. Při vysokých plasmatických hladinách vzniká tzv. cinchonizmus - nauzea, závratě, tinnitus, cefalea, rozostřené vidění. Při velmi vysokých koncentracích dochází k poruchám srdečního rytmu, hypotenzi a poruchám CNS (deliriu až komatu). Dále se nesmí zanedbat riziko hemolytické anémie (masivní rozpad napadených erytrocytů), která může vést až k ranálnímu selhání.[2]
Primachin
[upravit | editovat zdroj]
Primachin se odlišuje od ostatních chinolinů svým mechanismem účinku. Inhibuje respirační řetězec plasmodií a působí hlavně na jaterní hypnozoity. Používá se tedy k protirelapsové terapii. Zároveň působí i proti gametocytům v oběhu a zabraňuje tak dalšímu šíření malárie.[2]
Deriváty naftochinonu[upravit | editovat zdroj]
K derivátům naftochinonu patří Atovakvon
. Stejně jako primachin blokuje respirační řetězec v mitochondriích a zabraňuje tak replikaci malarických schizontů. Působí i proti pneumocystě a toxoplasmě. Používá se k chemoprofylaxi ve fixní kombinaci s proguanilem. Může vyvolat mírné dyspeptické potíže a vyrážku.[1]
Deriváty fenantrenmetanolů[upravit | editovat zdroj]
Deriváty fenantrenmetanolů působí podobně, jako chinoliny. Blokují metabolismus hemu, který se začne hromadit a je ve vysokých koncentracích pro plasmodia toxický. K zástupcům této skupiny patří halofantrin a lumefantrin. Halofantrin
je silně kardiotoxický, prodližuje QT interval a v dnešní době se spíše nepoužívá. Lumefantrin
naopak žádnou kardiotoxicitu nevykazuje. Podává se ve fixní kombinaci s artemeterem (artemeter/lumefantrin
= 6/1). Obě látky dohromady též inhibují syntézu nukleových kyselin plasmodií. Jsou velmi dobře snášeny, vedlejší účinky jsou nevýznamné a používají se k léčbě rezistentních kmenů P. falciparum.[2]
Deriváty artemisininu[upravit | editovat zdroj]
Artemisinin je látka, kterou k terapii malárie užívala již tradiční čínskou medicína. V dnešní době se používají její účinnější alternativy artesunát
a artemeter
. Mechanismem účinku těchto látek je tvorba volných kyslíkových radikálů, které proti parazitům působí oxidačním stresem. Poškozují potravní vakuolu, inhibuji kalcium-ATPázu a blokují tak celou proteosyntézu. Deriváty artemisininu se nepoužívají v monoterapii, protože mají krátký biologický poločas a nepůsobí na jaterní stádia.[1] Používáme je tedy vždy v kombinaci:
- artemeter/lumefantrin;
- artesunát/meflochin;
- artesunát/doxycyklin;
- artesunát/klindamycin.
Do této skupiny léčiv patří i dihydroartemisinin (též artenimol
), což je aktivní metabolit vznikající v játrech z artemeteru. Pro léčbu akutní malárie ho však lze podat přímo (v kombinaci s piperachinem), protože je účinnější.[2]
Inhibitory syntézy kyseliny listové[upravit | editovat zdroj]
Inhibitory syntézy kyseliny listové blokují jeden z nejdůležotějších metabolismů v buňce. Foláty (sole kys. listové) jsou nezbytné pro syntézu nukleotidů. Jejich deficit brání dělení a růstu buněk. Zástupci:
Klinické použití[upravit | editovat zdroj]
Akutní malarický záchvat[upravit | editovat zdroj]
K léčbě akutního záchvatu malárie terciány nebo kvartány se používá chlorochin
. Ten však nezabíra na záchvat tropické malárie, kde musíme zvolit jiná léčiva. Pokud se jedná o nemaligní formu, můžeme podat proguanil/atovachon
, pyrimethamin
nebo artemeter/lumefantrin
. Maligní formu léčíme chininem
v kombinaci s klindamycinem
.[3]
Chemoprofylaxe[upravit | editovat zdroj]
K chemoprofylaxi, tedy k prevenci malarického záchvatu, můžeme použít chlorochin
, meflochin
nebo proguanil
.[3]
Eradikace hypnozoitů, inhibice přenosu[upravit | editovat zdroj]
Na malarická plasmodia lze cílit i v jejich extraerytrocytárních vývojových stádiích. Malarické hypnozoity se ukrývají v hepatocytech, fungují pak jako rezervoár infekce v těle. Gametocyty malárie kolují v oběhu, umožňují tedy další přenos infekce komárem.
K eradikaci malarických hypnozoitů a zabránění přenosu přes gametocyty se používá primachin
.[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA, et al. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. Triton vydání. 2021. ISBN 978-80-7553-976-2.
- ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
- ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
- ↑ a b c d e f g ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
- ↑ a b c HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA, et al. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. Triton vydání. 2021. ISBN 978-80-7553-976-2.
