Antimalarika

Z WikiSkript

Tablety používané k profylaxi obsahující proguanil a atovakvon.

Antimalarika jsou látky, které používáme k léčbě a prevenci malárie. Podáváme je:

  • k zaléčení akutního malarického záchvatu;
  • jako chemoprofylaxi;
  • s cílem eradikovat hypnozoity (antirelapsová terapie);
  • s cílem eradikovat gametocyty (inhibovat další přenos onemocnění).

Můžeme je dělit podle chemické povahy, mechanismu účinku a klinického použití.

Přehled antimalarik[upravit | editovat zdroj]

Podle chemické povahy a mechanismu účinku můžeme rozdělit antimalarika na:

Chemická povaha Mechanismus účinku Zástupci
deriváty chinolinu (kromě 8-aminochinolinů) a fenantrenmetanolů inhibitory degradace hemu chlorochin, hydroxychlorochin, amodiachin, chinin, meflochin, halofantrin, lumefantrin
deriváty artemisininu produkce volných radikálů artemisinin, artesunat, artemeter
deriváty naftochinonu & 8-aminochinoliny blok mitochondriálního transportního řetězce atovakvon, primachin
biguanidy, diaminopyrimidiny, sulfonamidy, sulfony inhibitory syntézy kys. listové proguanil, pyrimethamin, sulfadoxin, dapson
protiplasmodiová antibiotika blokátory proteosyntézy doxycyklin, klindamycin, azitromycin

[1] [2]

Deriváty chinolinu[upravit | editovat zdroj]

Deriváty chinolinu působí proti malarickým plasmodiím tak, že blokují metabolismus hemu. Ten vzniká trávením hemoglobinu, tedy v erytrocytární fázi parazita (krevní schizont). Volný hem je pro plasmodia toxický, začne se hromadit v jejich organelách a oxidativně poškozuje membrány a enzymy. Do této skupiny patří:

  • 4–aminochinoliny: ChlorochinMediately: Chlorochin, HydroxychlorochinMediately: Hydroxychlorochin, AmodiachinMediately: Amodiachin;
  • metanol–chinoliny: ChininMediately: Chinin, MeflochinMediately: Meflochin;[2]
  • 8–aminochinoliny: PrimachinMediately: Primachin, EtachinMediately: Etachin, TafenochinMediately: Tafenochin (registrovaný v USA).[1]

ChlorochinMediately: Chlorochin[upravit | editovat zdroj]

Chlorochin se používá k léčbě akutního záchvatu malárie i jako chemoprofylaxe. Často se však na něj objevuje rezistence, která je dána speciálním proteinem (P-glykoprotein). Ten funguje jako efluxní pumpa, odstraňuje z buňky chlorochin a další lipofilní látky.[2] K nežádoucím účinkům chlorochinu patří mlhavé vidění, kožní exantém s pruritem a zvracení. Chlorochin má dlouhý poločas eliminace (6 - 12 dní) a při dlouhodobém užívání se hromadí v játrech, kde je metaboliziván. Vlivem kumulace může dojít nejdříve k (reverzibilní) keratopatii a poté k ireverzibilní retinopatii až slepotě. [1]

ChininMediately: Chinin[upravit | editovat zdroj]

Chinin je najdéle používaným antimalarikem, přesto je na něj velmi nízká rezistence. V dnešní době se používá k léčbě těžké malárie, zejména chlorochin-rezistentních forem P. falciparum. Má však několik závažných nežádoucích účinků. Dráždí žaludeční sliznici, způsobuje hypoglykémii (vyplavením inzulinu) a je oto- a neurotoxický. Při vysokých plasmatických hladinách vzniká tzv. cinchonizmus - nauzea, závratě, tinnitus, cefalea, rozostřené vidění. Při velmi vysokých koncentracích dochází k poruchám srdečního rytmu, hypotenzi a poruchám CNS (deliriu až komatu). Dále se nesmí zanedbat riziko hemolytické anémie (masivní rozpad napadených erytrocytů), která může vést až k ranálnímu selhání.[2]

PrimachinMediately: Primachin[upravit | editovat zdroj]

Primachin se odlišuje od ostatních chinolinů svým mechanismem účinku. Inhibuje respirační řetězec plasmodií a působí hlavně na jaterní hypnozoity. Používá se tedy k protirelapsové terapii. Zároveň působí i proti gametocytům v oběhu a zabraňuje tak dalšímu šíření malárie.[2]

Deriváty naftochinonu[upravit | editovat zdroj]

Atovakvon

K derivátům naftochinonu patří AtovakvonMediately: Atovakvon. Stejně jako primachin blokuje respirační řetězec v mitochondriích a zabraňuje tak replikaci malarických schizontů. Působí i proti pneumocystě a toxoplasmě. Používá se k chemoprofylaxi ve fixní kombinaci s proguanilem. Může vyvolat mírné dyspeptické potíže a vyrážku.[1]

Deriváty fenantrenmetanolů[upravit | editovat zdroj]

Artemeter/lumefantrin

Deriváty fenantrenmetanolů působí podobně, jako chinoliny. Blokují metabolismus hemu, který se začne hromadit a je ve vysokých koncentracích pro plasmodia toxický. K zástupcům této skupiny patří halofantrin a lumefantrin. HalofantrinMediately: Halofantrin je silně kardiotoxický, prodližuje QT interval a v dnešní době se spíše nepoužívá. LumefantrinMediately: Lumefantrin naopak žádnou kardiotoxicitu nevykazuje. Podává se ve fixní kombinaci s artemeterem (artemeter/lumefantrinMediately: lumefantrin = 6/1). Obě látky dohromady též inhibují syntézu nukleových kyselin plasmodií. Jsou velmi dobře snášeny, vedlejší účinky jsou nevýznamné a používají se k léčbě rezistentních kmenů P. falciparum.[2]

Deriváty artemisininu[upravit | editovat zdroj]

Artemisinin

Artemisinin je látka, kterou k terapii malárie užívala již tradiční čínskou medicína. V dnešní době se používají její účinnější alternativy artesunátMediately: artesunát a artemeterMediately: artemeter. Mechanismem účinku těchto látek je tvorba volných kyslíkových radikálů, které proti parazitům působí oxidačním stresem. Poškozují potravní vakuolu, inhibuji kalcium-ATPázu a blokují tak celou proteosyntézu. Deriváty artemisininu se nepoužívají v monoterapii, protože mají krátký biologický poločas a nepůsobí na jaterní stádia.[1] Používáme je tedy vždy v kombinaci:

  • artemeter/lumefantrin;
  • artesunát/meflochin;
  • artesunát/doxycyklin;
  • artesunát/klindamycin.

Do této skupiny léčiv patří i dihydroartemisinin (též artenimolMediately: artenimol), což je aktivní metabolit vznikající v játrech z artemeteru. Pro léčbu akutní malárie ho však lze podat přímo (v kombinaci s piperachinem), protože je účinnější.[2]

Inhibitory syntézy kyseliny listové[upravit | editovat zdroj]

Inhibitory syntézy kyseliny listové blokují jeden z nejdůležotějších metabolismů v buňce. Foláty (sole kys. listové) jsou nezbytné pro syntézu nukleotidů. Jejich deficit brání dělení a růstu buněk. Zástupci:

  • ProguanilMediately: Proguanil;
  • PyrimethaminMediately: Pyrimethamin.

Klinické použití[upravit | editovat zdroj]

Akutní malarický záchvat[upravit | editovat zdroj]

Životní cyklus Plasmodia

K léčbě akutního záchvatu malárie terciány nebo kvartány se používá chlorochinMediately: chlorochin. Ten však nezabíra na záchvat tropické malárie, kde musíme zvolit jiná léčiva. Pokud se jedná o nemaligní formu, můžeme podat proguanil/atovachonMediately: proguanil/atovachon, pyrimethaminMediately: pyrimethamin nebo artemeter/lumefantrinMediately: lumefantrin. Maligní formu léčíme chininemMediately: chininem v kombinaci s klindamycinemMediately: klindamycinem.[3]

Chemoprofylaxe[upravit | editovat zdroj]

K chemoprofylaxi, tedy k prevenci malarického záchvatu, můžeme použít chlorochinMediately: chlorochin, meflochinMediately: meflochin nebo proguanilMediately: proguanil.[3]

Eradikace hypnozoitů, inhibice přenosu[upravit | editovat zdroj]

Na malarická plasmodia lze cílit i v jejich extraerytrocytárních vývojových stádiích. Malarické hypnozoity se ukrývají v hepatocytech, fungují pak jako rezervoár infekce v těle. Gametocyty malárie kolují v oběhu, umožňují tedy další přenos infekce komárem.

K eradikaci malarických hypnozoitů a zabránění přenosu přes gametocyty se používá primachinMediately: primachin.[3]




Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA, et al. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. Triton vydání. 2021. ISBN 978-80-7553-976-2.
  • ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
  • ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e ROZSYPAL, Hanuš. Základy infekčního lékařství. 2. vydání. Karolinum, 2023. 572 s. ISBN 978-80-246-5443-0.
  2. a b c d e f g ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
  3. a b c HURYCH, Jakub a Roman ŠTÍCHA, et al. Lékařská mikrobiologie : Repetitorium. Triton vydání. 2021. ISBN 978-80-7553-976-2.