Aplikace léků do svalu

Intramuskulární injekce se aplikují především za účelem terapeutickým. Jehla proniká vrstvami kůže a podkoží do svalu. Do svalu se nejčastěji vpravují léky ve vodném roztoku, suspenze, emulze a léky olejnaté o obsahu 1 až 20 ml roztoku. Absorpce závisí na místě podání a stavu oběhového systému.

Místa pro aplikaci

Podání očkovací látky do deltového svalu
Vymezení ventrogluteální oblasti před aplikaci intramuskulární injekce
Intramuskulární injekce do gluteálního svalu
  • Musculus gluteus maximus – dorzogluteální oblast: oblast vymezíme na pravé hyždi tak, že malíkovou hranou své pravé ruky vyhmatáme cristu iliacu a palcem spinu. Oddálením ukazováku a prostředníčku získáme nejvhodnější místo.
  • Musculus gluteus medius – ventrogluteální oblast: položíme dlaň levé ruky na pravý chocholík a natáhneme ukazovák směrem ke crista iliaca, protáhnutím prostředníku vytvoříme písmeno V; Hochstetterovo místo, možnost aplikovat pouze 2 ml.
  • Musculus vastus lateralis – boční strana stehna: spustíme kolmici od velkého chocholíku směrem k zevnímu okraji čéšky, střední třetina spojnice je vhodným místem.
  • Musculus deltoideus: vhodné u svalnatých.

Při opakovaných aplikacích střídáme místa vpichu. Vedeme vpich podle druhu léčiva a místa vpichu zpravidla pod úhlem 90°, případně 60°. Nejčastěji používáme stříkačky 2, 5, 10, 20 ml.

Nástup účinku do 10–15 minut. Obtížná může být aplikace u kachektických a ochablých pacientů.

Postup

Připravíme si všechny nutné pomůcky:

  • ampulka s lékem,
  • injekční jehly (na nasávání a k aplikaci zvlášť),
  • konus černé nebo zelené barvy,
  • stříkačka o vhodném objemu,
  • samolepka s označením,
  • mul,
  • dezinfekce,
  • náplast,
  • rukavice,
  • emitní miska,
  • kontejner na jehly.

Nachystáme léčivou látku, připravenou stříkačku s lékem označíme (jméno pacienta, rok narození, číslo pokoje a lůžka, množství a způsob podání léku). Vyhmátneme vhodné místo, odezinfikujeme, připravíme si tampon, kůži nad místem lehce vypneme, stříkačku držíme nejčastěji 90°, vpich provedeme rázně, jehlu zavedeme hluboko do svalu, povytáhneme píst a aspirujeme, neobjeví-li se krev, pomalu lék vstříkneme, vyjmeme jehlu a místo vpichu ošetříme.

Specifika u dětí

Intramuskulární podání u dětí se volí se tam, kde není možné zajistit intravenózní vstup. Nejčastěji se používá musculus vastus lateralis, s vpichem pod úhlem 60°, a kratší jehlou. Čím je svalová vrstva tenčí, tím může být větší sklon jehly. Tvoří se kožní řasa.

Komplikace

Ke komplikacím intramuskulárního podání léků patří zanesení infekce, hematom jako následek nabodnutí žíly, napíchnutí nervu –  mravenčení,  brnění až  bolesti; napíchnutí cévy, kosti, zalomení jehly, alergická reakce, vznik abscesu a zánět.


Odkazy

Použitá literatura

  • JIRKOVSKÝ, Daniel, et al. Ošetřovatelské postupy a intervence: učebnice pro bakalářské a magisterské studium. 1. vydání. Praha : Fakultní nemocnice v Motole, 2012. 411 s. ISBN 978-80-87347-13-3.