Atrézie a stenózy tenkého střeva

From WikiSkripta

Atrézie a stenóza duodena[edit | edit source]

Atrézie duodena
Typický nález na RTG snímku ve visu u atrézie duodena - tzv. double bubble sign

Výskyt atrézií a stenóz je 1:5000-10000. U 30% pacientů se zároveň vyskytuje Downův syndrom a více než 50% pacientů má přidružené vrozené vady.

Klinický průběh[edit | edit source]

Prenatálně docház k polyhydramnionu v důsledku přerušené cirkulace plodové vody. Nastává tzv. braz dvou "bublin", které jsou vypněny tekutinou. Postnatálně dochází při úplné obstrukci v prvních 24 hodinách k rozvoji klinického obrazu vysokého ilea, což se projevuje prudkým zvracením s příměsí žluči. V 90% se obstrukce nachází pod Vaterskou papilou. Ve zbývajících 10% případů zvratky žluč neobsahují. Lékař může pozorovat vyklenuté epigastrium, propadlé hypogastrium (loďkovité bříško), peristaltika je viditelná. Smolka neodchází. Při částečné obstrukci je klinická manifestace pozdní.

Diagnostika[edit | edit source]

Prenatálně se diagnostika provádí pomocí ultrazvukového screeningu. Postnatálně se pozoruje nativní RTG břicha ve visu, který je typicky vyobrazen jako dvě bubliny či hladiny, to platí pro žaludek a rozšířené duodenum. Ve většině případů dochází k absenci plynu v distální části GITu. Z žaludku se odsává více než 20 ml tekutiny pomocí nasogastrické sondy. Normální objem tekutiny v žaludku je 5 ml. Následuje insuflace plynu do žaludku a díky tomu lze obraz dvou bublin na RTG reprodukovat. K upřesnění diagnózy a zároveň vyloučení malrotace nebo volvulu se provádí kontrastní RTG horní části GITu.

Léčba[edit | edit source]

Léčba je chirurgická, pacientovi se provádí duodenoduodenální anastomóza.

Atrézie a stenóza jejuna a ilea[edit | edit source]

Výskyt atrézií a stenóz jejuna a ilea je 1:1500.

Klinický průběh[edit | edit source]

Prenatálně dochází k polyhydramnionu. Postnatálně nastává v prvních 36 hodinách rozvoj klinického obrazu středně vysokého ilea, což má za následek zvracení s příměsí žluči. Břicho je vzedmuté a přítomny jsou i dýchací obtíže – dyspnoe, kvůli vysokému stavu bránice. Smolka neodchází. Je rozvinuta dehydratace s hypochloremií a úbytkem na váze.

Diagnostika[edit | edit source]

Prenatálně je na UZ patrná dilatace střevních kliček. Postnatálně se pozoruje nativní RTG břicha ve visu.

Léčba[edit | edit source]

Léčba je chirurgická, dochází k odstranění atretického nebo stenotického úseku střeva a k end-to-end anastomóze.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

ŠNAJDAUF, Jiří a Richard ŠKÁBA. Dětská chirurgie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. ISBN 807262329X.

HOLCOMB III, George W., J. Patrick MUPRHY a Daniel J. OSTLIE. Ashcraft's Pediatric Surgery. 6. vydání. Elsevier, 2014. ISBN 145574333X.

MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 365. ISBN 978-80-247-2525-3.