Benigní onemocnění prsu

From WikiSkripta

Benigní onemocnění prsu jsou taková onemocnění prsu, při kterých nejsou v prsu přítomny maligní buňky, nebo pokud přítomny jsou, tak nedochází k jejich šíření z epitelu žláz do hlubších vrstev.

Na pomezí mezi benigními a maligními lézemi stojí dvě přechodné jednotky: atypická hyperplazie a carcinoma in situ. Vzhledem k epiteliálním buňkám, z nichž se změny vyvíjí, rozlišujeme duktální a lobulární typ. Zatímco atypická duktální hyperplazie (ADH) se od duktálního carcinoma in situ (DCIS) svou biologickou povahou natolik liší, že ADH bývá řazeno mezi benigní onemocnění (pouze se zvýšeným rizikem vzniku invazivního karcinomu) a DCIS rovnou mezi maligní léze, hranice mezi atypickou lobulární hyperplazií (ALH) a lobulárním karcinomem in situ (LCIS) byla stanovena velmi uměle a nevypovídá ani o biologickém chování, ani o prognóze a ALH a LCIS se neliší ani v terapeutickém přístupu. Proto bývají dnes ALH a LCIS spojovány do jedné nozologické jednotky jako lobulární neoplazie[1].

USG obraz fibroadenomu.
USG obraz prostých cyst.

Rozdělení[edit | edit source]

Dělí se do čtyř skupin podle toho, jaké je riziko vzniku invazivního karcinomu v terénu diagnostikovaného onemocnění[1].

Neproliferující léze[edit | edit source]

Jedná se o epitelové metaplazie, cysty, papilom, fibroadenom, adenózy a mírné a střední epiteliální hyperplazie.

Epitelové metaplazie jsou změnou plně diferencovaného epitelu v jiný plně diferencovaný epitel a v prsu jsou velmi časté. (Pravý metaplastický karcinom je velmi vzácný.)

Samotné cysty jsou benigní povahy, nicméně objevená intracystická formace je indikací k biopsii[1].

Relativní riziko vzniku invazivního karcinomu není u těchto lézí zvýšeno[1].

Proliferující léze bez atypií[edit | edit source]

Jedná se o těžké epiteliální hyperplazie, mnohočetnou papilomatózu a snad sklerozující adenózu.

Relativní riziko vzniku invazivního karcinomu je 1,5–2[1].

Proliferující léze s atypiemi[edit | edit source]

Jedná se o atypickou duktální hyperplazii. Relativní riziko vzniku invazivního karcinomu je 4–6[1].

Lobulární neoplazie[edit | edit source]

Jedná se o zastřešující pojem pro lobulární karcinom in situ a atypickou lobulární neoplazii (viz výše). Relativní riziko vzniku invazivního karcinomu je 6–12[1].


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b c d e f g ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 251–267. ISBN 978-80-7262-501-7.