Nádory prsu
Z WikiSkript
Na tomto článku se právě pracuje | ||||
Máte-li nějaké náměty či poznámky k jeho obsahu, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autora stránky – naleznete jej v historii. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 23. října 2024 v 19:11. | ||||
Patří mezi nejčastější nádory vůbec. Tvoří dvě základní skupiny:
- nádory benigní;
- nádory maligní.
Benigní nádory prsu[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Benigní onemocnění prsu.
Maligní nádory prsu[upravit | editovat zdroj]
Představují nejčastější zhoubné nádory žen v ČR, jejich incidence stále stoupá. Zdaleka nejčastějším maligním nádorem prsu je karcinom.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem ženské populace. Vyskytuje obvykle u pacientek ve věku 60-74 let. U mužů je vzácný a tvoří jen 1% všech případů.[1] Incidence nádoru stále stoupá, hlavně v rozvinutých zemích světa. Mortalita naopak klesá díky úspěšnosti screeningu a podrobné subtypizaci s prohloubením a rozšířením terapeutických možnosti.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
- Nejzávažnější riziko je věk (od 30 let výskyt stoupá, nad 45 let představují 85 % nádorů);
- sporadické karcinomy – dochází k dysplastickým změnám epitelových buněk (carcinoma in situ) až ke vzniku rakoviny;
- rovněž se ale uplatňuje aktivita stromálních buněk, které produkují proteolytické enzymy a angiogenní faktory – usnadňují růst a metastazování;
- hormonální vlivy – dlouhodobé působení estrogenů;
- geneticky podmíněné karcinomy – výskyt u přímých příbuzných (matka, sestra, dcera) nebo kumulace tumorů v rámci syndromů (Li-Fraumeni syndrom – mutace jedné alely p53, Cowdenův syndrom – vzácný, spojený s hamartomy);
- největší význam pro detekci genetické podmíněnosti má gen BRCA 1 a 2;
- žena s mutací BRCA 1 má celoživotně riziko rakoviny 55−85 % (na karcinom ovárií 15−45 %);
- častý u židovské populace;
- mužští přenašeči BRCA jsou zase ohroženi karcinomem prostaty a kolorekta;
- hereditální karcinom je často bilaterální;
- karcinom BRCA 2 pozitivní je obvykle velmi málo diferencovaný, agresivní.
Rizikové faktory:[upravit | editovat zdroj]
- délka expozice estrogenům – brzká menarché, pozdní menopauza, nuliparita;
- jiná onemocnění prsu – cystické adenomy, duktální papilomy (riziko přehlédnutí karcinomu);
- účinky ionizujícího záření – i mamografie;
- obezita, zvýšený příjem tuků a nedostatek pohybu;
- vliv kouření, chemických látek, hormonální antikoncepce nebyl jednoznačně doložen.
Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]
- Nejčastěji je to hmatná nebolestivá bulka v prsu (u 75 % je to první projev choroby);
- optimální by však bylo najít nehmatnou lézi při mamografii;
- jiné příznaky (méně často) – bolest prsu (5 %), zvětšení prsu (1 %), vtažení kůže či bradavky (5 %), výtok (2 %), povrchové změny na bradavce (1 %);
- zvětšení axilárních uzlin – regionální šíření;
- při pokročilém stádiu – bolesti v kostech, úbytek hmotnosti,...
- paraneoplazie – dermatomyozitida, neuromuskulární syndrom, acanthosis nigrans, hyperkalcémie při kostních metastázích.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Klinické vyšetření:[upravit | editovat zdroj]
- pečlivá osobní, rodinná a gynekologická anamnéza;
- pohled – symetrie prsů, souhyby s dýcháním, pravidelnost bradavky, barvu kůže, rozšíření žil může svědčit o aktivitě tumoru;
- pohmat – systematicky všechny kvadranty, velikost rezistence, pohyblivost, ohraničení, konzistenci;
- četnost nálezu karcinomů v jednotlivých kvadrantech – nejčastěji HZK (47 %), bradavka (22 %) a HVK (14 %), dolní kvadranty jen málo;
- palpace uzlin axilárně, nad klíčkem.
Zobrazovací metody:[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Diagnostické zobrazovací metody v senologii.
- dominantní postavení má mamografie – výtěžnost je až 90 %;
- nález – bývají patrné mikrokalcifikace, solidní ložisko s cípatými okraji;
- USG – zpravidla doplňkové k mamografii, má vysokou senzitivitu (95 %), ale omezenou specifitu, u žen pod 40 let má přednost;
- CT, MRI, méně – duktografie, PET.
Biochemické vyšetření:[upravit | editovat zdroj]
- standard – jaterní testy, urea, kreatinin, elektrolyty, …
- tumor markery – CEA, CA 15-3, TPA;
- mimořádný význam má stanovení hormonálních receptorů – imunohistochemicky v tkáňovém řezu; předpokládá se vliv estrogenu a progesteronu na růst nádoru
- molekulární biologie – hlavně stanovení HER-2/neu – způsobuje zvýšenou proliferační aktivitu (prognostický a prediktivní význam);
- biopsie – punkce tenkou jehlou (FNA) – význam spíše na rozlišení cystického a solidního útvaru;
- histologie je možná pouze samořeznou jehlou (core biopsy) v anestezii (místní či celková).
Screening:[upravit | editovat zdroj]
- včasná diagnostika je základem úspěšné léčby;
- mamografický screening u žen od 45 let (1x za dva roky)[2].
Histopatologie[upravit | editovat zdroj]
- Karcinom vzniká nejčastěji z terminálních lalůčků žlázy nebo z vývodů (TDLU – terminal ductal lobular unit);
- zpravidla mu předchází neinvazivní forma – carcinoma in situ.
Carcinoma in situ[upravit | editovat zdroj]
- Lobulární carcinoma in situ – z buněk mamárních lobulů, proliferace buněk v lalůčcích, které dilatují;
- není detekovatelný mamograficky (na rozdíl od předchozího);
- vzniká často multicentricky, i v kontralaterálním prsu;
- častější u žen před menopauzou.
- Duktální carcinoma in situ – proliferace epitelu vývodů bez překročení bazální membrány, může vytvářet mikrokalcifikace (detekujeme mamograficky), může přecházet do invazivního duktálního karcinomu;
- zvláštní forma je Pagetův karcinom bradavky – kdy nádorové buňky z duktů invadují do bradavky, častěji u žen po menopauze.
Invazivní formy karcinomů[upravit | editovat zdroj]
- Jsou různě formy, infiltrující se dělí na 2 formy – lobulární a duktální.
- Lobulární
- asi 10 %, často v HZK (horní zevní kvadrant);
- často metastazuje na serózní blány, meningy, do ovaria, retroperitoneálně.
- Duktální
- nejčastější (75 %), často má tubulární uspořádání, provází ho reaktivní fibróza – tumor má tzv. skirhotickou formu, kdy je tvrdý jako kámen;
- metastazuje do kostí, jater a plic;
- Inflamatorní (erysipeloidní) karcinom
- vzácně (1–3 %), nejagresivnější forma;
- infiltrace celého prsu, difúzní erytém, indurace kůže (typický vzhled pomerančové kůry);
- v době diagnózy má 50–70 % tumorů metastázy v uzlinách.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Definitivní léčebný postup je výsledkem společného rozhodnutí multidisciplinárního týmu.
Chirurgická léčba[upravit | editovat zdroj]
- Od r. 1882 se provádí radikální mastektomie s exenterací axily (odebíraly se pektorální svaly, nervy, …);
- dnes se více provádí modifikovaná radikální mastektomie – oddělí se prs od fascie prsního svalu, uzliny se odebírají z povrchových etáží, uzliny pod m. pectoralis minor se obvykle neodstraňují;
- další varianta – sentinelová uzlina;
- záchovné výkony – kvadrantektomie, tumorektomie;
- nutné doplnit radioterapií, provádí se rekonstrukční operace;
- také jako modalita hormonální léčby – ovarektomie;
- u BRCA se dá použít operace i jako profylaxe.
Radioterapie[upravit | editovat zdroj]
- Karcinom má omezenou radiosenzitivitu;
- je indikována po záchovných operacích, výsledek je pak shodný s ablací;
- dává se tedy adjuvantně;
- brachyradioterapie – aplikace iridiových drátků;
- paliativní léčba – při kostních metastázách.
Chemoterapie[upravit | editovat zdroj]
- Karcinom prsu je relativně citlivý na řadu cytostatik, používá se převážně kombinace;
- základní kombinace je CFM – cyklofosfamid, metotrexát, 5-FU, nebo kombinace s antracykliny;
- monoterapie – u starších žen s omezenou dřeňovou rezervou;
- adjuvantně – před menopauzou vždy při postižení uzlin, nedává se na carcinoma in situ nebo u tumoru pod 1 cm;
- neoadjuvance – u rozsáhlých tumorů;
- paliace – hlavní léčebná metoda u diseminovaného onemocnění, může značně prodloužit dobu přežití.
Hormonální léčba[upravit | editovat zdroj]
- Adjuvantně, neoadj. i paliativně;
- u premenopauzálních – kastrace – chirurgická či farmakologická.
- SERM - Tamoxifen
- Inhibitory aromatázy - redukce syntézy ženských pohlavních hormonů
Biologická léčba[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Prs
- Hereditární nádorové syndromy
- Benigní onemocnění prsu
- Klasifikace nádorů prsu dle Tabára
- Klasifikace nádorů prsu BI-RADS
- Diagnostické zobrazovací metody v senologii
- Infiltrující karcinom mammy (preparát)
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2018-01-06]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. ISBN 978-80-271-2005-5.
- ↑ Česká republika. Vyhláška 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. 2010. s. 10 §4 písm. i. Dostupné také z URL <http://www.mamo.cz/res/file/legislativa/vyhlaska-3-2010.pdf>.