Infiltrující karcinom mammy (preparát)
Článek neobsahuje vše, co by měl. | ||||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Histologie[edit | edit source]
Příčina[edit | edit source]
Rozmanitá etiologie:
- sporadické karcinomy – dochází k dysplastickým změnám epitelových buněk (carcinoma in situ) až ke vzniku rakoviny;
- rovněž se ale uplatňuje aktivita stromálních buněk, které produkují proteolytické enzymy a angiogenní faktory – usnadňují růst a metastazování;
- hormonální vlivy – dlouhodobé působení estrogenů;
- geneticky podmíněné karcinomy – výskyt u přímých příbuzných (matka, sestra, dcera) nebo kumulace tumorů v rámci syndromů (Li-Fraumeni syndrom – mutace jedné alely p53, Cowdenův syndrom – vzácný, spojený s hamartomy);
- největší význam pro detekci genetické podmíněnosti má gen BRCA 1 a 2;
Patogeneze[edit | edit source]
viz etiologie
Makroskopie[edit | edit source]
Typický karcinom prsu tvoří neostrý cípatý uzel velikosti 1–několik cm, tuhé konzistence, nebolestivý. Pokud je uložen mělce ve žláze, dochází k fixaci a vtažení kůže, pokud je v blízkosti dvorce, dochází k retrakci bradavky. Charakteristický vzhled tohoto nádoru na řezu (podoba račích klepet).
Mikroskopie[edit | edit source]
Existují 2 základní typy karcinomu prsu - duktální (90 %) a lobulární (5–10 %). Podle toho, zda invadují přes bazální membránu vývodů, resp. lalůčků, jsou rozlišovány karcinomy in situ a invazivní. Pro duktální karcinom in situ je charakteristický růst ve formě drobných hnízd a buněčných pruhů, buňky jeví tendenci k tvorbě žlázových formací (buněčné "kroužky" či "prstýnky" s centrálním luminem). Na periferii je nádor buněčně bohatší (zde je také největší proliferační aktivita), než v centru, kde je zjizvený a hyalinizovaný (pokud tento vzhled převládá, je tento typ nádoru označován jako scirhotický karcinom – scirhus).
Diferenciální diagnostika[edit | edit source]
Cystický adenom, duktální papilom, fibroadenom, phyllodes nádor...
Prognóza a komplikace[edit | edit source]
Karcinom prsu metastazuje především lymfogenně (do uzlin - většinou axilárních, méně často do parasternálních), hematogenně až v pozdějších stádiích (po překonání obranné bariéry představované uzlinami) - do plic, jater, kostní dřeně, mozku. Karcinom prsu patří mezi tzv. hormonálně dependentní nádory – t.j. rychlost jejich růstu je závislá na hladině estrogenů v krvi, proto v rámci terapie je prováděna oboustranná ovarektomie a jsou podávány antiestrogenní léky (např. Tamoxifen). Úroveň hormonální závislosti lze zjistit vyšetřením hormonálních receptorů v nádoru – buď biochemicky (v minulosti) či imunohistochemicky (nyní).
Prognóza je závislá zejména na stupni diferenciace nádoru, expresi receptorů ve smyslu – čím více receptorů, tím lepší prognóza a na velikosti, resp. stupni pokročilosti nádoru (tzv. stage).
Výskyt[edit | edit source]
Představuje nejčastější zhoubný nádor žen v ČR, incidence stále stoupá. Nejzávažnější riziko je věk (od 30 let výskyt stoupá, nad 45 let představují 85 % nádorů). Mezi rizikové faktory patří:
- délka expozice estrogenům – brzká menarché, pozdní menopauza, nuliparita;
- jiná onemocnění prsu;
- účinky ionizujícího záření – i mamografie;
- obezita, zvýšený příjem tuků a nedostatek pohybu;
- vliv kouření, chemických látek, hormonální antikoncepce nebyl jednoznačně doložen.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
- BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.