Biologické léčebné metody v psychiatrii

Z WikiSkript

Biologické léčebné metody v psychiatrii spočívají v nefarmakologické terapii psychiatrických onemocnění.

Biologické léčebné metody v psychoiatrii

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Mezi biologické léčebné modality v neuropsychiatrii patří:

I. invazivní výkony:

  • psychochirugie;
  • hluboká mozková stimulace (DBS);
  • stimulace nervus vagus (VNS);

II. minimálně invazivní výkony:

  • elektrokonvulzivní terapie (EKT);
  • magnetokonvulzivní terapie (MST);
  • fokální elektricky administrovaná konvulzivní terapie (FEAST);

III. neinvazivní výkony:

  • nekonvulzivní:
    • magnetické pole nižší intenzity:
      • repetitivní trankraniální mozková stimulace (rTMS);
    • elektrické pole vyšší intenzity:
      • transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS);
  • chronobiologické.

[zdroj?]

Elektrokonvulzivní terapie[upravit | editovat zdroj]

Klidný pacient připraven před elektrokonvulzivní terapií

Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je minimální invazivní stimulační biologická léčebná metoda neuropsychiatrických onemocnění, při níž je v celkové anestezii s myorelaxací skalpovými elektrodami aplikován modulovaný elektrický proud s cílem ovlivnit psychopatologii pacienta. V některých indikacích je jedinou – život zachraňující (ultimum refugium) – léčebnou modalitou.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Elektrokonvulzivní terapie.

Chronobioterapie[upravit | editovat zdroj]

Spánková deprivace[upravit | editovat zdroj]

Léčba spánkovou deprivací využívá poznatku, že u některých depresivních pacientů po probdělé noci dojde k přechodnému zlepšení nálady. Lze rozdělit na:

  1. úplnou spánkovou deprivaci – pacient nespí 40h;
  2. částečnou spánkovou deprivaci – pacient je probuzen po půlnoci.

Indikace: unipolární deprese – účinná u 60 % pacientů.

Kontraindikace: bipolární afektivní porucha.

Léčba jasným světlem[upravit | editovat zdroj]

Lampa zářící jasné světlo

Některé deprese mají sezónní průběh, především období březen – listopad. Těmto pacientům často pomohlo odcestování do zemí s výrazným slunečním svitem po velkou část dne. Na základě této skutečnosti byla vyvinuta léčba jasným světlem.

Užívá se světlo – minimálně 2500 luxů, které se aplikuje vždy ráno cca 1 hodinu. Takto koriguje cirkadiánní rytmy.

Indikace:

  • sezónní depresivní porucha,
  • premenstruační syndrom,
  • jet-lag syndrom – obtíže vznikají při rychlém přechodu časovými pásmy (letadlo).

První zlepšení obvykle po 3–4 dnech léčby.

Psychochirurgie[upravit | editovat zdroj]

Moderní stereotaktická chirurgie se snaží o co největší specificitu zásahu a co nejmenší celkové poškození mozku.

Užívá se:

  • elektrické koagulace,
  • gama nůž,
  • mikrovlny,
  • radiofarmaka.

Považuje se za metodu poslední volby u jinak neovlivnitelných stavů.

Indikace:

  • Jedinou celosvětovou shodu představuje maligní farmakorezistentní forma OCD.
  • V USA a GB je tato terapie uznána i u farmakorezistentní deprese.
  • V Evropě je navíc povolena i u patologické agresivity.

Podmínky provedení:

  • pacient musí poskytnout souhlas;
  • musí zasedat komise atd.

Repetitivní transkraniální magnetické stimulace[upravit | editovat zdroj]

Transkraniální magnetická stimulace
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Repetitivní transkraniální magnetické stimulace.

Využívá schopnost magnetického pole indukovat sekundární elektrické proudy velikosti asi stotisíciny primárního proudu. Lze při ní docílit neinvazivní elektrické stimulace bez vyvolání epileptického paroxysmu. Využívá pole o indukci 1–2,5 T (podobné jako v MR, ale v menším objemu).

Principiálně se jedná o využití zákonů elektřiny a magnetismu. Silné magnetické pole (okolo 2 T) vznikající průchodem proudu stimulační cívkou vyvolává po průchodu měkkými tkáněmi hlavy, lebkou a mozkovými obaly, synchronizovanou depolarizaci dipólů na membránách neuronů. Přesný neurobiologický mechanismus účinku na poruchy nálady je prozatím neznámý.

Indikace:

  • deprese – stimulace levé prefrontální oblasti,
  • mánie – pravá prefrontální oblast,
  • úzkostné poruchy – OCD,
  • schizofrenie.

Tato metoda je zatím na svém počátku.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. ISBN 80-7262-140-8.

Reference[upravit | editovat zdroj]