Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Celková zubní náhrada

Z WikiSkripta

Celková zubní náhrada patří mezi snímatelné náhrady chrupu. Nahrazuje všechny zuby horní i dolní čelisti.

Celková zubní náhrada horní čelisti
Chyba při vytváření náhledu:
Celková zubní náhrada horní čelisti (pohled zdola)
Chyba při vytváření náhledu:
Zubní náhrada z kovu (zlato)

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • Nahrazuje chrup.
  • Estetická rehabilitace.
  • Funkční rehabilitace.
  • Pro bezzubou čelist.
  • Zatížení a žvýkací tlak přenáší mukózní cestou.

Při konstrukci je důležité[upravit | editovat zdroj]

  • Zajistit stabilitu a retenci náhrady.
  • Stanovit správné mezičelistní vztahy tak, aby nebyla negativně ovlivněna funkce čelistního kloubu a žvýkacích svalů.
  • Sestavit náhradní chrup tak, aby byla při zachování funkce (rozmělnění potravy) zajištěna dostatečná stabilita náhrady.

Retence náhrady je zajištěna[upravit | editovat zdroj]

  • Adhezí – přilnavostí mezi dvěma plochami, která je zajištěna velikostí a tvarem adherujících ploch a šířkou štěrbiny mezi oběma plochami (až 0,07 mm), která se vyplní slinami, zásadní význam v tomto případě má tvar a velikost alveolárního výběžku (měl by být vysoký, pokryt pevnou, nepohyblivou sliznicí);
  • podtlakem;
  • stabilizací funkcí svalů;
  • podsekřivinami protézního lože, kde je náhrada zakotvena;
  • stabilizací pomocí správného rozložení umělých zubů – stavění dle pravidla hřebenové linie na spojnici nejvyšších míst alveolu, zuby HČ a DČ stojí ve směru interalveolární osy (na mezihřebenové linii). U celkových náhrad je vyžadován balanční pohyb v rozsahu 2 mm.
  • Horní frontální zuby se staví před alveolární výběžek.
  • Dolní frontální zuby stavíme na přední plochu dolního alveolu.

Zhotovení celkové náhrady[upravit | editovat zdroj]

Sejmutí předběžného otisku a zhotovení předběžného modelu[upravit | editovat zdroj]

  • pomocí alginátové otiskovací hmoty v konfekční otiskovací lžíci (perforované nebo natřené adhezivním prostředkem) tak, abychom zaznamenali polohu zadní hráze horní čelisti a polohu jazyka (pacienta při otiskování vyzveme, aby se jazykem dotknul patra).

Zhotovení individuální otiskovací lžíce, sejmutí funkčního otisku[upravit | editovat zdroj]

  • na předběžném modelu zakreslíme rozsah lžičky, která se připraví z chemicky polymerující pryskyřice, kompozitního materiálu nebo termoplastického materiálu;
  • rozsah zhotovené individuální lžičky upravíme v ordinaci po zkoušce v DÚ;
  • sejmeme myofunkční otisk – po dotvarování okrajů lžičky termoplastickou hmotou, pac. aktivně využívá svalů orofaciálního systému a tím tvaruje okraje individuální lžíce;
  • sejmeme mukostatický otisk polyéterovou otiskovací hmotou nebo zinkoxideugenolovou pastou.

Zhotovení pracovního modelu[upravit | editovat zdroj]

  • na základě otisku v individuální lžíci, v laboratoři.

Stanovení a registrace mezičelistních vztahů[upravit | editovat zdroj]

  • vychází z „klidové polohy mandibuly“;
  • je nezbytná vzpřímená poloha pacienta;
  • u celkové snímatelné náhrady je čelist bezzubá – pacient ztratil všechny opěrné zóny chrupu, proto mezičelistní vztahy rekonstruujeme, ne jen registrujeme;
  • využíváme voskové šablony, které upravujeme vertikálně i horizontálně.
  1. Vertikální čelistní vztahy
    • měli bychom navodit vzdálenost, která je shodná s původní výškou skusu vycházíme ze vzdálenosti nasion–pogonion zmenšené o 2–3 mm (klidovou skusovou mezeru);
    • nejdříve upravíme horní šablonu dle průběhu okluzní roviny (ve front. oblasti rovnoběžná s bipupilární linií a v postranních úsecích je rovnoběžná s protetickou rovinou)
    • postupným seřezáváním šablon se dosahuje optimálního postavení čelistí (rozdíl mezi klidovou a centrální polohou mandibuly je cca 2–3 mm);
    • šablony spojíme nahřátými sponkami vyznačíme linii úsměvu, středovou linii a postavení špičáku (linie půlící úhel mezi kolmicí spuštěné z nosního křídla a nasolabiální rýhou).
  2. Horizontální čelistní vztahy
    • doporučuje se unavit žvýkací svalstvo opakovaným otevíráním a zavíráním úst a tím uvolnění žvýkacího svalstva;
    • přesnější jsou metody grafické (šípového hrotu).

Zhotovení a zkouška voskového modelu celkové náhrady[upravit | editovat zdroj]

  • v ordinaci vybrané zuby (dle vhodného tvaru a velikosti) se sestaví dle statických pravidel, jejichž cílem je dosáhnout při všech pohybech čelisti a klouzavém pohybu styku co největšího počtu plošek co největšího počtu zubů v rozsahu 2 mm z centrální okluze ve všech směrech;
  • v ordinaci zkontrolujeme rozsah a stabilitu náhrady, uvolnění úponů slizničních řas;
  • v této fázi nelze spolehlivě usuzovat na adhezi budoucí náhrady;
  • zaměřujeme se také na estetiku.

Polymerizace náhrady[upravit | editovat zdroj]

Odevzdání náhrady[upravit | editovat zdroj]

  • opětovná kontrola stability, postavení a rozsahu náhrady spolu s kontrolou fonace a estetiky.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.