Celková zubní náhrada

Z WikiSkript

Celková zubní náhrada patří mezi snímatelné náhrady chrupu. Nahrazuje všechny zuby horní i dolní čelisti.

Celková zubní náhrada horní čelisti
Celková zubní náhrada horní čelisti (pohled zdola)
Zubní náhrada z kovu (zlato)

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • Nahrazuje chrup.
  • Estetická rehabilitace.
  • Funkční rehabilitace.
  • Pro bezzubou čelist.
  • Zatížení a žvýkací tlak přenáší mukózní cestou.

Při konstrukci je důležité[upravit | editovat zdroj]

  • Zajistit stabilitu a retenci náhrady.
  • Stanovit správné mezičelistní vztahy tak, aby nebyla negativně ovlivněna funkce čelistního kloubu a žvýkacích svalů.
  • Sestavit náhradní chrup tak, aby byla při zachování funkce (rozmělnění potravy) zajištěna dostatečná stabilita náhrady.

Retence náhrady je zajištěna[upravit | editovat zdroj]

  • Adhezí – přilnavostí mezi dvěma plochami, která je zajištěna velikostí a tvarem adherujících ploch a šířkou štěrbiny mezi oběma plochami (až 0,07 mm), která se vyplní slinami, zásadní význam v tomto případě má tvar a velikost alveolárního výběžku (měl by být vysoký, pokryt pevnou, nepohyblivou sliznicí);
  • podtlakem;
  • stabilizací funkcí svalů;
  • podsekřivinami protézního lože, kde je náhrada zakotvena;
  • stabilizací pomocí správného rozložení umělých zubů – stavění dle pravidla hřebenové linie na spojnici nejvyšších míst alveolu, zuby HČ a DČ stojí ve směru interalveolární osy (na mezihřebenové linii). U celkových náhrad je vyžadován balanční pohyb v rozsahu 2 mm.
  • Horní frontální zuby se staví před alveolární výběžek.
  • Dolní frontální zuby stavíme na přední plochu dolního alveolu.

Zhotovení celkové náhrady[upravit | editovat zdroj]

Sejmutí předběžného otisku a zhotovení předběžného modelu[upravit | editovat zdroj]

  • pomocí alginátové otiskovací hmoty v konfekční otiskovací lžíci (perforované nebo natřené adhezivním prostředkem) tak, abychom zaznamenali polohu zadní hráze horní čelisti a polohu jazyka (pacienta při otiskování vyzveme, aby se jazykem dotknul patra).

Zhotovení individuální otiskovací lžíce, sejmutí funkčního otisku[upravit | editovat zdroj]

  • na předběžném modelu zakreslíme rozsah lžičky, která se připraví z chemicky polymerující pryskyřice, kompozitního materiálu nebo termoplastického materiálu;
  • rozsah zhotovené individuální lžičky upravíme v ordinaci po zkoušce v DÚ;
  • sejmeme myofunkční otisk – po dotvarování okrajů lžičky termoplastickou hmotou, pac. aktivně využívá svalů orofaciálního systému a tím tvaruje okraje individuální lžíce;
  • sejmeme mukostatický otisk polyéterovou otiskovací hmotou nebo zinkoxideugenolovou pastou.

Zhotovení pracovního modelu[upravit | editovat zdroj]

  • na základě otisku v individuální lžíci, v laboratoři.

Stanovení a registrace mezičelistních vztahů[upravit | editovat zdroj]

  • vychází z „klidové polohy mandibuly“;
  • je nezbytná vzpřímená poloha pacienta;
  • u celkové snímatelné náhrady je čelist bezzubá – pacient ztratil všechny opěrné zóny chrupu, proto mezičelistní vztahy rekonstruujeme, ne jen registrujeme;
  • využíváme voskové šablony, které upravujeme vertikálně i horizontálně.
  1. Vertikální čelistní vztahy
    • měli bychom navodit vzdálenost, která je shodná s původní výškou skusu vycházíme ze vzdálenosti nasion–pogonion zmenšené o 2–3 mm (klidovou skusovou mezeru);
    • nejdříve upravíme horní šablonu dle průběhu okluzní roviny (ve front. oblasti rovnoběžná s bipupilární linií a v postranních úsecích je rovnoběžná s protetickou rovinou)
    • postupným seřezáváním šablon se dosahuje optimálního postavení čelistí (rozdíl mezi klidovou a centrální polohou mandibuly je cca 2–3 mm);
    • šablony spojíme nahřátými sponkami vyznačíme linii úsměvu, středovou linii a postavení špičáku (linie půlící úhel mezi kolmicí spuštěné z nosního křídla a nasolabiální rýhou).
  2. Horizontální čelistní vztahy
    • doporučuje se unavit žvýkací svalstvo opakovaným otevíráním a zavíráním úst a tím uvolnění žvýkacího svalstva;
    • přesnější jsou metody grafické (šípového hrotu).

Zhotovení a zkouška voskového modelu celkové náhrady[upravit | editovat zdroj]

  • v ordinaci vybrané zuby (dle vhodného tvaru a velikosti) se sestaví dle statických pravidel, jejichž cílem je dosáhnout při všech pohybech čelisti a klouzavém pohybu styku co největšího počtu plošek co největšího počtu zubů v rozsahu 2 mm z centrální okluze ve všech směrech;
  • v ordinaci zkontrolujeme rozsah a stabilitu náhrady, uvolnění úponů slizničních řas;
  • v této fázi nelze spolehlivě usuzovat na adhezi budoucí náhrady;
  • zaměřujeme se také na estetiku.

Polymerizace náhrady[upravit | editovat zdroj]

Odevzdání náhrady[upravit | editovat zdroj]

  • opětovná kontrola stability, postavení a rozsahu náhrady spolu s kontrolou fonace a estetiky.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.