Chloridy

Z WikiSkript

(přesměrováno z Chlor)

Hlavní aniont ECT, v ICT je ho méně.

Chlorid sodný

Podílí se spolu s natriem na osmotickém tlaku ECT, velký význam pro udržení acidobazické rovnováhy (při ztrátách Cl- je nahrazován hydrogenuhličitany, při retenci Cl- hydrogenuhličitany klesají). HCl je mnohem silnější kyselina než H2CO3, proto při ztrátách Cl- vzniká metabolická alkalóza, při retenci Cl- vzniká metabolická acidóza, z Cl- se tvoří kyselá žaludeční šťáva, neutrofilní granulocyty vytvářejí z Cl- a peroxidu vodíku (myeloperoxidáza) kyselinu chlornou, která likviduje fagocytované mikroorganismy. Chloridové ionty přijímáme z potravy ve formě NaCl. Tak jsou přijímány v ekvimolárním množství s Na+, jako se spolu s Na+ vylučují (v ledvinách se vstřebávají společně s Na+).

Referenční meze

  • extracelulárně: 97–108 mmol/l;
  • intracelulárně: 3–10 mmol/l.

Patologické hodnoty[upravit | editovat zdroj]

Hyperchloridémie[upravit | editovat zdroj]

Příčiny: selhání ledvin (snížené vylučování ledvinami), tím se zadržují i jiné anionty silných kyselin (sulfáty, fosfáty), rozvíjí se tak renální metabolická acidóza, při tubulární acidóze a při léčbě inhibitorem karboanhydrázy (acetazolamid) je porušena zpětná resorbce hydrogenuhličitanů, místo nich se proto spolu s Na+ vstřebávají Cl-, těžká hyperchloremická metabolická acidóza může vzniknout při uretero-sigmoideostomii, kdy se z moči ve střevě zvýšeně vstřebávají Cl-, při opakovaných infúzích NaCl se do organismu dostane také více Cl-, protože normálně je v ECT koncentrace Cl- o 37 mmol/l menší než koncentrace Na+ (v roztoku NaCl je koncentrace Na+ a Cl- stejná).

Klinický obraz
Léčba

Hypochloridémie[upravit | editovat zdroj]

Příčiny: zvracení, odsávání žaludeční šťávy, léčba diuretiky (furosemid), insuficience nadledvin, těžký katabolismus (Cl- se ztrácí močí spolu s K+, které se uvolnilo z buněk), nadměrné pocení.

Klinický obraz
Léčba


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.