Chronická žilní nedostatečnost

Varixy na pravé dolní končetině

Jedná se o nejběžnější komplikaci žilní varikozity. Termín se užívá pro znaky a symptomy spojené s chronickou žilní hypertenzí.

Patogeneze

Schéma varixů na DK

Podkladem vzniku je vzestup tlaku, ten vznikl následkem chlopenní inkompetence, refluxu, obstrukce. Nejvážnější formy nacházíme u posttrombotického syndromu, mírnější vznikají následkem varixů. V 80 % je důsledkem hluboké žilní thrombosy (jako tzv. postflebitický syndrom), ve zbylých 20 % se uplatňují primární varixy, agenese chlopní a vrozené AV zkraty. Hlavní faktory vzniku jsou dva – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience s refluxem. Může být ve formě kompenzované – svalová pumpa je schopna se vypořádat s objemovým přetížením, nebo dekompenzované – kožní změny – svalová pumpa už to nezvládá, vzniká žilní hypertenze.

Klinický obraz

Klasickým projevem je trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže. Často ho provází kožní hyperpigmentace, ekzém, podkožní fibróza (lipodermatoskleróza), bílá atrofie a ulcerace, dále pak tlak a tíha v končetinách a noční křeče. Dalším projevem může být tzv. corona phlebectatica – dilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku. Při nejtěžším stádiu nedostatečnosti se vyskytuje ulcus cruris.

Pro klinickou charakteristiku se využívá klasifikace CEAP:
C - klinická klasifikace:
C0 Žádné viditelné nebo palpovatelné  známky žilního onemocnění
C1 Teleangiektazie, retikulární varixy
C2 Varixy kmenových žil
C3 Otok
C4a Pigmentace, ekzém
C4b Lipodermatosklerosa, bílá atrofie
C5 Zhojený ulcus
C6 Aktivní ulcus
S Symptomatické
A Asymptomatické
E - etiologická klasifikace:
Ec      kongenitální
Ep primární
Es sekundární
En žádná žilní etiologie
A - anatomická klasifikace:
As        povrchové žíly
Ap perforátory
Ad hluboké žíly
An žádná lokalizace žil nenalezena
P - patofyziologická klasifikace:
Pr reflux
Po obstrukce
Pr,o reflux i obstrukce
Pn nezjištěno

Terapie

Konzervativní

  • u posttrombotického syndromu – warfarin k zabránění recidivy trombózy
  • změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…)
  • komprese, venotonika

Skleroterapie

Chirurgická

  • odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů, …
  • Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany

Kožní změny

Kožní změny se dělí do 3 stupňů:

  • 1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;
  • 2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);
  • 3. stupeň – ulcus cruris venosum.


Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Ulcus cruris venosum

Jedná se o chronický bércový vřed, predilekčním místem je krajina nad kotníky. Vzniká v důsledku chronické venosní insuficience. Provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma.

Léčba bércového vředu

Léčba musí být komplexní.

  • chůze s kompresí (u imobilních pacientů intermitentní pneumatická komprese)
  • zevní léčba
    • obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa)
    • do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO3) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina)
  • chirurgická léčba
    • podvaz insuficientního perforátoru, exstirpace masivních varixů
    • excise kalosních okrajů vředů
    • transplantace kožních štěpů
  • farmakoterapie – pentoxyfilin

Odkazy

Související články

Zdroj

  • ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 239-242. ISBN 978-80-7553-780-5.