Chronická žilní nedostatečnost

Z WikiSkript
Varixy na pravé dolní končetině

Jedná se o nejběžnější komplikaci žilní varikozity. Termín se užívá pro znaky a symptomy spojené s chronickou žilní hypertenzí.

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Schéma varixů na DK

Podkladem vzniku je vzestup tlaku, ten vznikl následkem chlopenní inkompetence, refluxu, obstrukce. Nejvážnější formy nacházíme u posttrombotického syndromu, mírnější vznikají následkem varixů. V 80 % je důsledkem hluboké žilní thrombosy (jako tzv. postflebitický syndrom), ve zbylých 20 % se uplatňují primární varixy, agenese chlopní a vrozené AV zkraty. Hlavní faktory vzniku jsou dva – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience. Může být ve formě kompenzované – svalová pumpa je schopna se vypořádat s objemovým přetížením, nebo dekompenzované – kožní změny – svalová pumpa už to nezvládá, vzniká žilní hypertenze.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klasickým projevem je trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže. Často ho provází kožní hyperpigmentace, podkožní fibróza a ulcerace, dále pak tlak a tíha v končetinách a noční křeče. Dalším projevem může být tzv. corona phlebectaticadilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku. Při nejtěžší stádium nedostatečnosti se vyskytuje ulcus cruris.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Konzervativní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • u posttrombotického syndromuwarfarin k zabránění recidivy trombózy
  • změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…)
  • komprese, venotonika

Chirurgická[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů…
  • Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany

Kožní změny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kožní změny se dělí do 3 stupňů:

  • 1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;
  • 2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);
  • 3. stupeň – ulcus cruris venosum.


Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Ulcus cruris venosum[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o chronický bércový vřed, predilekčním místem je krajina nad kotníky. Vzniká v důsledku chronické venosní insuficience. Provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma.

Léčba bércového vředu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba musí být komplexní.

  • chůze s kompresí (u imobilních pacientů intermitentní pneumatická komprese)
  • zevní léčba
    • obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa)
    • do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO3) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina)
  • chirurgická léčba
    • podvaz insuficientního perforátoru, exstirpace masivních varixů
    • excise kalosních okrajů vředů
    • transplantace kožních štěpů
  • farmakoterapiepentoxyfilin

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 28.6.2010]. <http://jirben.wz.cz>.