Primární a sekundární žilní městky

Z WikiSkript
Varixy na pravé dolní končetině
Schéma varixů na DK
Ulcerace na dorsu nohy

Jedná se o rozšíření povrchových žil resp. žil povrchového žilního systému dolních končetin. Je to jedno z nejrozšířenějších onemocnění průmyslově vyspělých zemí. Udává se, že v padesáti letech už má polovina lidí nějakou formu žilní insuficience.

Žilní městky neboli varixy DK se klasicky dělí na:

  1. primární (idiopatické) a
  2. sekundární (posttrombotické).

Primární varixy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • jedno z nejběžnějších onemocnění
  • určitý stupeň rozšíření žil DK vidíme u poloviny dospělých mužů a 2/3 žen
  • závažnější stupeň – 20 % populace

Stupně varixů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • metličkové varixy
  • retikulární (postižení menších žil)
  • kmenové (postižení přímo v. saphena magna a/nebo parva)

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • genetický podklad vrozeného oslabení žilní stěny a nedomykavosti žilních chlopní
  • žilní dilataci též způsobuje progesteron
  • insuficience chlopní ve spojkách mezi hlubokým a povrchovým systémem vede k přetlačení krve z hloubky na povrch při akci svalové pumpy
  • přídatné faktory – zvýšení nitrobřišního tlaku, práce vstoje, v sedě
  • dochází k městnání v žilním systému → kapilární proliferace, zvýšená permeabilita → únik látek do intersticia (fibrinogen)

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zpočátku jsou varixy jen kosmetická závada
  • posléze – typické obtíže – pocit tíže končetin (hlavně večer, v horku), noční křeče, svědění kůže, edémy, usazování pigmentu (hemosiderinu), ekzémy až bércové vředy
  • komplikace – tromboflebitidy, ruptura varixu

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • fyzikálním vyšetřením zjistíme rozsah varikozit
  • šíření tlakové vlny vyvolané poklepem na varixy distálně svědčí pro insuff. chlopní
  • palpací je možné zjistit rozšířené otvory ve fascii, kterými procházejí insuff. perforátory
  • klasické testy – Perthesův a Trendelenburgův – viz dříve – se již neužívají – užívá se USG

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • drobné flebektázie lze léčit injekcemi sklerotizujícího roztoku s následným kompresním obvazem
  • pokud je celá saféna relativně v pořádku a jsou rozšřeny drobnější větve – odstraníme je z drobných incizí
  • klasický výkon při postižení kmene safény – Babcockova operace – strippnig
    • pečlivě si vypreparujeme místo vtoku safény magny do femorální žíly ve fossa ovalis v třísle a podvážeme všechny žilní přítoky v tomto místě (v. circumflexa ilium spf., v. epigastrica spf., vv. pudendae ext.) a kmen u vyústění protneme
    • pak vypreparujeme safénu před vnitřím kotníkem a zavedeme endostripor – drátek protáhneme safénou, na konci má rozšíření a na to se při protažení drátku kanálem nasouká celá saféna
  • obě safény se často užívají na bypassy, proto se tato operace indikuje uvážlivě
  • vždycky se snažíme podvázat insuficientní perforátory

Sekundární varixy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

bércový vřed
  • jako následek hluboké žilní trombózy – hypertenze v povrchovém žilním systému při uzávěru hlubokých žil
  • nebo v důsledku posttrombotického syndromu – poškození chlopní hlubokých žil v průběhu rekanalizace trombózy

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • bývají drobnější a disperznější
  • rychleji u nich vznikají kožní změny, ekzém, kožní atrofie s pigmentací a bércový vřed
  • k určení rozsahu se vedle USG dělá i flebografie

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • hlavně konzervativní – polohování, bandážování, péče o kůži
  • při bércovém vředu – je dobré ligovat přívodnou žílu a překrýt vřed kožními plastikami
  • uzávěr pánevní žíly – cross-over bypass safeno-femorální
  • uzávěr femorální žíly – safeno-popliteální bypass

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 28.6.2010]. <http://jirben.wz.cz>.