Fibrinogen

Z WikiSkript


Fibrinogen je koagulační faktor I, prekurzor fibrinu. Jedná se o plazmatický protein tvořený v játrech. Fyziologická koncentrace fibrinogenu v plazmě je 3–5 g/l. Fibrinogen se rovněž nachází v α-granulech krevních destiček[1].

Fibrinogen je symetrický dimer složený ze tří párů polypeptidových neidentických řetězců, které jsou vázány disulfidovými vazbami. Během hemokoagulace je působením proteolytického enzymu trombinu odštěpen fibrinopeptid A a vzniká monomer fibrinu. Poté trombin odštěpí fibrinopeptid B a dochází k polymerizaci monomerů fibrinu.

Při elektroforéze plasmy se pohybuje mezi β- a γ-globuliny[2].

Plasmatická koncentrace fibrinogenu stoupá při akutní odpovědi organismu (protein akutní fáze). Fibrinogen je rizikový faktor aterosklerózy. Plasmatická koncentrace fibrinogenu klesá při jeho nedostatečné tvorbě (u těžkých hepatopatií) nebo při jeho zvýšené spotřebě (při DIC)[2].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Fibrinogen [online]. Poslední revize 2009-02-18, [cit. 2010-11-13]. <https://web.archive.org/web/20160416225400/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Fibrinogen>.
  2. a b RACEK, J, et al. Klinická biochemie. První vydání. Praha : Galén – Karolinum, 1999. s. 65. ISBN 80-7262-023-1.