Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Coxa vara adolescentium

Z WikiSkripta

Postavení hlavice femuru
Rentgenový snímek coxa vara

Coxa vara adolescentium (epifyseolysis capitis femoris) je onemocnění proximální růstové ploténky stehenní kosti, kdy hlavice sklouzává dozadu a dolů – tj. do retroverze + varozity.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

  • před fyziologickým uzávěrem růstové chrupavky – nejčastěji mezi 12. a 15. rokem věku;
  • častěji postiženi chlapci (2–4×).
  • oboustranné postižení se udává nejčastěji kolem 30 %.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

  • není známa;
  • jako vyvolávající činitelé bývají uváděny endokrinní poruchy

Nejčastěji je obviňována hormonální dysbalance, na jejímž podkladě ztrácí růstová ploténka svou mechanickou pevnost a střižné síly působící na růstovou ploténku vedou k dislokaci epifýzy. Experimentálně se prokázalo, že růstový hormon vede k rozšíření a mechanickému oslabení růstové ploténky. Naproti tomu pohlavní hormony snižují proliferaci chrupavčitých buněk a tím i výšku růstové ploténky, čímž stoupá její mechanická pevnost. V klinice tomu odpovídá i to, že až u 70 % postižení CVA se jedná o jedince s Fröhlichovým syndromem, u něhož je snížena tvorba gonadotropinů při normální hladině STH (Fröhlichův syndrom = dystrophia adiposogenitalis, obezita, hypogonadismus, +/- útlum růstu, u chlapců častěji) nebo se naopak vyskytuje u vysokých štíhlých rychle rostoucích dětí se zvýšenou hladinou STH.

  • asi u čtvrtiny nemocných v anamnéze úraz kyčelního kloubu, pád na bok, ev. skok z výše.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • většinou pozvolný, postupně se objevuje bolest, kulhání při chůzi, dítě šetří končetinu;
  • bolest bývá většinou na vnitřní straně stehna a kolenního kloubu;
  • hybnost v kyčelním kloubu se postupně omezuje, výrazně omezená zvláště vnitřní rotace + abdukce; kontraktura adduktorů;
  • při větším skluzu je končetina v zevní rotaci a ve zkratu
  • při větším skluzu hlavice je typické, že při vyšetření flexe v kyčelním kloubu se dolní končetina sama rotuje do zevní rotace a vnitřní rotace je nemožná (Drehmanův příznak);
  • při chůzi si pak může nemocný kopat patou do bérce druhé končetiny;
  • někdy může dojít i k akutnímu skluzu, kdy při pádu/skoku z výše nemocný pocítí prudkou bolest v kyčelním kloubu a chůze je prakticky nemožná;
  • v anamnéze zjistíme, že již několik dní mělo dítě občasné bolesti v kyčelním kloubu.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • rentgenové vyšetření kyčelních kloubů provádíme ve 2 projekcích: v předozadní (AP) a Lauensteinově;
  • coxa vara adolescentium dělíme podle rtg obrazu do 3 skupin:
1. skupina– skluz hlavice o 1/3 šíře krčku, tj. do 30°;
2. skupina– skluz hlavice o 1/3 až 1/2 šíře krčku, tj. od 30 do 60°;
3. skupina– skluz hlavice o více než 1/2 šíře krčku, tj. nad 60°.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • vždy operační, záleží na velikosti skluzu hlavice;
  • u 1. skupiny provádíme fixaci posunuté hlavice svazkem Kirschnerových drátů (5–6 drátů), které zavádíme pomocí RTG zesilovače v ose krčku z oblasti pod velkým trochanterem (operace podle Arriese-Diase), dráty musejí dostatečně fixovat epifýzu, aby se zabránilo dalšímu posouvání epifýzy dozadu a dolů;
  • u 2. skupiny je již nutná korekční osteotomie proximálního konce femuru – smyslem je, aby se hlavice dostala do kontaktu s kloubní jamkou, používají se osteotomie valgizační, derotační a deflekční – buď v oblasti intertrochanterické (Imhäuser-Weber) nebo v oblasti malého trochanteru (Southwick).

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • u větších skluzů může dojít k různým tvarovým změnám na hlavici, což v dospělosti vede k časnějšímu rozvoji artrózy kyčelního kloubu;
  • při opakovaných pokusech o repozici, či jako následek operace může dojít k akutní nekróze chrupavky – coxitis laminaris, chondrolýza Waldenströmova – tato nekróza se projeví bolestí, flekční a addukční kontrakturou v kyčelním kloubu a dochází k výraznému omezení hybnosti v kyčli.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

  • onemocnění nutno považovat za preartrózu (u těchto dětí může docházet k dřívějšímu rozvoji koxartrózy).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SOSNA, A., P. VAVŘÍK a M. KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-202-8.
  • DUNGL, P., et al. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0550-8.