Děložní kontrakce

(přesměrováno z Děložní stahy)

Děložní kontrakce jsou reverzibilní a rytmicky se opakující stahy hladké svaloviny dělohy následované relaxací, které se vyskytují za těhotenství a ve všech třech porodních dobách. Odlišují se od děložních retrakcí, které jsou ireverzibilní a vedou ke trvalému zkrácení děložních myocytů a postupné redukci objemu dělohy. Pro monitoraci děložních stahů se používá kardiotokografie.

Mechanismus vzniku a šíření

Vznik kontrakční vlny se začíná přestupem vapenatých iontů z extracelulárního prostoru do buněk hladké svaloviny dělohy přes kanály, jejichž činnost závisí na změně membránového potenciálu a na vlivu ovariálních a placentárních steroidů (estrogeny, prostaglandiny). Pozitivní vliv na stimulaci a vystupňování děložních stahů má i oxytocin. Kontrakce vzniká v oblasti děložních rohů: předpokládá se existence děložních pacemakerů, které na rozdíl od převodního systému srdce nemají fixní polohu a mění se v průběhu času, což ale zatím nebylo experimentálně prokázáno.[1] Dále se vlna šíří svalovinou dělohy prostřednictvím mezibuněčných spojů typu gap junctions rychlostí 2 cm/s směrem od fundu k dolnímu děložnímu segmentu.

Parametry

Kontrakční vlna dle Caldeyro-Barcii

Popisují se tři stadia kontrakční vlny:

  1. stadium incrementi – fáze vzestupu odpovídající depolarizaci děložní svaloviny,
  2. acme – krátce trvající vrchol kontrakce,
  3. stadium decrementi – fáze sestupu znázorňující repolarizaci děložní svaloviny.


Rozdíl mezi bazálním tonem (BT) dělohy (intrauterinní tlak v období mezi kontrakcemi, v normě do 20 mmHg) a intrauterinním tlakem na vrcholu kontrakce (acme) se označuje jako amplituda (v normě do 80 mmHg) a používá se pro posuzování intenzity děložních kontrakcí. Intenzitu charakterizují tzv. monrevidejské jednotky (MU), které se přepočítávají ze součtu amplitud kontrakcí během deseti minut a u termínového porodu by neměly překračovat 300. Dále se stanovuje frekvence a délka kontrakcí a také délka mezikontrakčního období (resting phase). Během celého porodu prvorodičky mívají kolem 110-150 kontrakcí, vícerodičky 60-80 kontrakcí.

Rozdělení

Rozdělení děložních kontrakcí podle období
Před porodem
Alvarez slabé a nepravidelné stahy v těhotenství
Brixton-Hiks silnější ojedinělé stahy v těhotenství
Dolores praesagientes předzvěstné stahy (= poslíčci)
V průběhu porodu
Dolores praeparantes stahy dilatující děložní hrdlo
Dolores ad partum stahy vypuzující plod
Dolores ad secundinas stahy vypuzující placentu
Po porodu
Dolores post partum stahy zavinující dělohu

Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • HANÁKOVÁ, Anežka. Repetitorium porodní asistence. 1.. vydání. Praha: Grada, 2021. s. 288. ISBN 978-80-271-1242-5.
  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. 576. ISBN 978-80-247-4529-9.

Reference

  1. YOUNG, Roger Charles. The uterine pacemaker of labor. Best Practice & Research Clinical Obstetrics & Gynaecology [online]. 2018, vol. 52, s. 68-87, dostupné také z <https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1521693418300786?via%3Dihub>. PMID: 29866432.DOI: 10.1016/j.bpobgyn.2018.04.002.