Diagnostické a terapeutické výkony při onemocnění plic/SŠ (sestra)

			Tento článek je určen pro studenty středních a vyšších odborných škol oboru zdravotní sestra
			Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci.
			Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi.

Hrudní punkce

• Jednorázové nabodnutí pohrudniční dutiny s cílem odstranit patologický obsah.
• Účel diagnostický či terapeutický.

Diagnostický účel

• Určení charakteru punktátu.
  • Exsudát – výpotek zánětlivého původu.
  • Transudát – výpotek nezánětlivého původu.
  • Výpotek hemoragický – podezření na tumor, akutní infarkt myokardu.

Terapeutický účel

• Odstranit vzduch či výpotek a umožnit rozvinutí plíce.
  • Fluidotorax – přítomnost tekutiny v pohrudniční dutině.
  • Hemotorax – krev v pohrudniční dutině.
  • Chylotorax – znamená přítomnost mízy.
  • Empyém – znamená přítomnost hnisu.
  • Pneumotorax – přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině.

Místo vpichu

• Pneumotorax – punktujeme 2. mezižebří v medioklavikulární čáře.
• Fluidotorax – punktujeme 8. mezižebří ve střední skapulární čáře či v zadní axilární čáře.

Příprava pacienta

1. Seznámení pacienta s výkonem.
   • Chirurg, který bude punkci hrudníku provádět, vše pacientovi vysvětlí a nechá ho podepsat informovaný souhlas.
   • Každou punkci by měl předcházet RTG snímek hrudníku.
2. Pomůcky k hrudní punkci:
   • Sterilní: sterilní čtverce a tampóny, perforovaná rouška, peán, punkční jehla nebo punkční set na jedno použití, spojovací hadička s trojcestným kohoutem nebo tlačkou, injekční jehla, injekční stříkačka, odměrná nádoba (ke kontrole množství a charakteru punktátu).
   • Nesterilní: dezinfekční roztok, náplast, lokální anestetikum (MESOCAIN 1%), sterilní zkumavky k vyšetření punktátu na mikrobiologické, biochemické a cytologické vyšetření.

   *Pomůcky se mohou lišit dle požadavků jednotlivých lékařů!!!

3. Poloha pacienta:
   • Pacient sedí rozkročmo na židli opřený hrudníkem o opěradlo.
   • Vleže na zdravé straně hrudníku.

Pracovní postup

1. Sestra provede dezinfekci hrudníku, následuje lokální anestézie a redezinfekce hrudníku.
2. Lékař nabodne pohrudniční dutinu punkční jehlou s napojenou spojovací hadičkou (s uzavřenou tlačkou).
   • Po správném nabodnutí se objeví v hadičce punktát.
3. Lékař vyzve sestru k uvolnění tlačky, aby mohlo dojít k uvolnění odchodu tekutiny.
4. Konec punkční hadičky musí být stále pod hladinou tekutiny v nádobě, aby nedošlo ke zpětnému nasátí vzduchu.
   • Po vypuštění tekutiny z dutiny hrudní a odebrání potřebného vzorku uzavíráme spojovací hadičku.
5. Lékař odstraňuje punkční jehlu a sestra kryje místo vpichu sterilním obvazem.

Ošetřovatelská péče po výkonu

• Sestra během a po výkonu sleduje chování pacienta.
• Měří fyziologické funkce a hodnotí jeho celkový stav.
• Dle ordinace lékaře je pacientovi proveden kontrolní RTG snímek hrudníku.
• Pacienta dáme do zvýšené polohy.
• Sestra vše zaznamená do dokumentace (průběh výkonu, stav pacienta, čas výkonu, množství a charakter punktátu, vyšetření, na které byl punktát odeslán, eventuální komplikace).
• Záznam potvrdí svým podpisem.

Komplikace

• Hypotenze.
• Poškození plíce.
• Poškození jater.

Bronchoskopie

• Endoskopická vyšetřovací metoda, která se používá k optickému vyšetření dolních cest dýchacích, tj. průdušnice a průdušek.

Bronchoskopie

• Provádí se v endoskopické ambulanci či sálku, na oddělení intenzivní a resuscitační péče – nutnost sledování fyziologických funkcí.
• Vyšetření se obvykle provádí nalačno.
• Pacient by měl mít před vyšetřením provedené základní odběry – biochemické vyšetření krve, popř. moče, krevní obraz a srážlivost.
• Bronchoskopii provádí lékař v topické nebo celkové anestezii (méně časté).
• Během vyšetření je možné odebrat vzorky na mikrobiologické či histologické vyšetření.

Druhy bronchoskopů

1. Rigidní bronchoskop.
   • Tenká, dutá, asi 40 cm dlouhá kovová trubice, která je na konci opatřena optikou a studeným (nepálivým) zdrojem světla.
   • Možné ho použít při odběrech většího množství tkáně (biopsii) nebo při odstraňování cizích těles z dýchacích cest.
2. Flexibilní bronchoskop.
   • V praxi častěji používaný, je vhodný i pro malé děti.
   • Průměr 2-3 mm, uvnitř bronchoskopu jsou uspořádána optická vlákna, která jsou ohebná a současně vedou světlo.
   • Používá se k odsátí sekretů, krve, hnisu, odstranění cizích těles, aplikace léků na požadovaná místa, k nalezení zdrojů krvácení.

Indikace

• Diagnostická.
  • Mikroskopické posouzení dýchacích cest.
  • Kontrola polohy ETK, TS kanyly.
  • Pokles SaO₂.
  • Objasnění zúžení dýchacích cest.
  • Odběr bronchiálního sekretu.
  • Včasná diagnostika nádorového onemocnění.
• Léčebná.
  • Odstranění cizích těles.
  • Stavění krvácení.
  • Čištění bronchů, pokud pacient není schopný sám odkašlat.

Pomůcky

• Bronchoskop, zdroj světla, odsávačka.
• Sterilní rouška, plášť.
• Fyziologický roztok.
• Silikon sprej.
• Zkumavky na odběr biologického materiálu.
• Sterilní rukavice.

Příprava pacienta

• Lékař vše pacientovi vysvětlí a nechá ho podepsat informovaný souhlas → výjimku tvoří pacient v bezvědomí.
• Pacienta uložíme do vodorovné polohy.
• Do úst vložíme protizkusovou vložku.
• Aplikujeme léky dle ordinace lékaře.

Asistence sestry lékaři

• Lékař si oblékne empír, ústenku, rukavice → sestra napojí bronchoskop na zdroj světla a odsávačku.
• Bronchoskop nastříká silikonovým sprejem.
• Při vyšetření přidržuje protizkusovou vložku, ETI či TS kanylu.
• Sleduje fyziologické funkce, hlavně SaO₂.
• Aplikace léků do dýchacích cest dle ordinace lékaře.
• Odběr biologického materiálu.
• Po skončení bronchoskopie sestra provede očištění bronchoskopu.

Péče o pacienta po výkonu

• Pacient je odvezen na lůžko a po několik hodin je sledován jeho celkový zdravotní stav, především DÝCHÁNÍ.
• Pacient ještě alespoň dvě hodiny nic nejedl.
• Pokud bude pacient propuštěn domů nutno dodržet klidový režim po celý den.

Ošetřovatelské diagnózy

• Strach a neklid z neznalosti bronchoskopického či punkčního vyšetření.
  • Cíl: klidný pacient.
  • Intervence:
    • Empatický přístup, vyslechnutí pacienta, zodpovězení otázek.
    • Informovat pacienta o celém vyšetření, jeho průběhu a následných krocích po vyšetření.

• Riziko infekce, sepse, v důsledku nedodržení zásad asepse.
  • Cíl: zabránit sepsi.
  • Intervence:
    • Důslednost při dodržení zásad hygieny rukou, důsledná dezinfekce v oblasti zákroku (punkce).
    • Dodržení postupů, ošetřovatelských standardů.
    • Sledovat okolí místa vpichu, bolestivost při punkci X sledovat kašel, produkci hlenu po bronchoskopii.
    • Zjištěná data zapisovat do dokumentace.

• Riziko poškození dýchacích cest při bronchoskopickém vyšetření.
  • Cíl: k poškození dýchacích cest nedojde X včasné zjištění poškození dýchacích cest.
  • Intervence:
    • Poučení pacienta o nutnosti spolupráce při vyšetření a upozornění na možná rizika.
    • Podávání léčiv dle ordinace.
    • Správná edukace pacienta během výkonu, včasné reakce na jeho obtíže.
    • Zajištění vhodné polohy a její udržení po celou dobu vyšetření.
    • Snaha o dobrou psychickou pohodu pacienta.
    • S pacientem si předem domluvit signály, kterými může pacient s námi komunikovat během vyšetření.

Odkazy

Použitá literatura

• MGR. ANDREA MILTNEROVÁ,. Diagnostické a terapeutické výkony při onemocnění plic [přednáška k předmětu Modul UPV, obor Sestra pro intenzivní péči - postgraduální studium, Vyšší odborná škola zdravotnická škola Střední a vyšší zdravotnická škola Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem. 16.12. 2012.
• KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 350 s. ISBN 978-80-247-1830-9.

• ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ, et al. Interní ošetřovatelství I. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 280+4 str. barevné přílohy s. ISBN 978-80-247-1148-5.

• DOENGES, Marilynn E a Mary Frances MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0242-8.