Dolní funkční dyspepsie

Z WikiSkript

Dolní funkční dyspepsie je označována též jako syndrom dráždivého tračníku. Jde o alespoň 12 týdnů z předchozího roku trvající bolesti či dyskomfort, které:

  1. se zmírňují nebo vymizí po defekaci;
  2. jsou spojeny se změnou frekvence a/nebo charakteru stolice.
  • Diagnózu dráždivého tračníku dále podporují pocity nutkání na stolici, pocit nedokonalého vyprázdnění, pasáž hlenu, nadmutí a rozepětí břicha, obtíže zpravidla pacienty nebudí ze spánku.
  • Etiopatogeneze je stejná jako u horní funkční dyspepsie.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Bolest břicha a dyskomfort, zácpa, průjem, pocit nedostatečného vyprázdnění.
  • Alarmujíci příznaky a rizikové faktory jsou:
  1. věk nad 50 let (kolorektální karcinom),
  2. teplota,
  3. váhový úbytek,
  4. příměs krve či hnisu ve stolici,
  5. steatorhea,
  6. dehydratace.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Per exclusionem (v dif. dg. vyloučit především kolorektální karcinom, divertikulární chorobu tlustého střeva, IBD (Inflammatory Bowel Disease – Nespecifický střevní zánět), střevní infekce).
  • Anamnéza, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření (jako u horních dyspepsií) + vyšetření stolice (OK, kultivace, parazitologie), zobrazovací techniky (UZ).
  • Koloskopie není indikována, působí však pozitivně ve smyslu uklidnění kancerofóbního pacienta.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Při dominanci průjmu – test s vyloučením laktosy v potravě, antidiaroika, přídavek solubilní vlákniny.
  2. Při dominanci zácpy – režimová opatření (dostatečná hydratace, solubilní vláknina, defekační stereotypy), někdy je nutno podat laxativa.
  3. Bolestivá symptomatologie – spasmolytika (pinaverin…).
  • Podání antidiaroik i laxativ je třeba pečlivě zvážit a sledovat možné nežádoucí účinky.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]