Tento článek byl doporučen ke studiu učitelem! Klikněte pro více informací.

Edém plic (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení



Plicní edém je stav, při němž se v intersticiu a plicních alveolech hromadí tekutina.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plíce (preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Edém vzniká při

  1. poruchách hemodynamiky:
  2. zvýšené propustnosti plicních kapilár (syndrom respirační tísně dospělých, intoxikace),
  3. poruchách lymfatického odtoku.

V některých případech může jít o kombinaci více faktorů (urémie).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plicní edém.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Plíce jsou na pohled zvětšené, tmavočerveně zbarvené. Pohmatově jsou těžší, pružné těstovité konzistence, nevzdušné. Při řezu spontánně nebo po stlačení vytéká větší množství zpěněné růžové tekutiny. V pokročilých případech obsahují zpěněné sputum i bronchy.

Při chronickém edému je plíce pohmatově tuhá, na řezu patrné zmnožení vaziva.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Mikroskopicky je nápadná venostáza s dilatovanými, překrvenými a vinutými kapilárami v alveolárních septech. Tekutina se dostává nejprve do intersticia a pak do lumen alveolů. Alveoly jsou vyplněny homogenní bezstrukturní růžovou tekutinou, místy s patrnými reziduálními bublinkami vzduchu (alveolární edém). Transsudát je chudý na buňky a obsahuje pouze malé množství proteinů.

Chronický plicní edém se projeví hnědou indurací plic s vazivově rozšířenými interalveolárními septy a s přítomností makrofágů (siderofágů), erytrocytů a případně odloučených epitelií v alveolárních prostorech.

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

Pacient vykašlává (světle) růžové či rezavě zbarvené zpěněné sputum.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.