Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2014-15/Kruh 7

Z WikiSkript

Jak na to[upravit | editovat zdroj]

Diskuse[upravit | editovat zdroj]

Rozpis participujících studentů[upravit | editovat zdroj]

Otázka
(odkaz na otázku)
Vypracovávají
username (Jméno Příjmení)
Podotázka Tým Započato Ke
kontrole
Zkontro-
lováno
Poznámka
NMR Bhrusovska (Barbora Hrušovská)
Veronika Becková
Zjs (Zora Šerková)
OrlandoWoolf (Martin Palkovský)
Spojení s článkem Princip magnetické rezonanční tomografie, Zeemanův jev
Funkční MR, MR spektroskopie
Kontrastní látky
Zobrazování MRI, Difuzní MRI, MR angiografie (MRA)
7A
7A
7A
7A
2014-11-28 2014-12-06 2014-XX-XX
Biomechanika kapalin Adrigon (Tomáš Novotný) Difúze, Druhý Fickův zákon, úpravy na Osmóza, oprava pravopisu článku 7B 2014-11-19 2014-12-06
Návod k praktickému cvičení Perimetrie Mojza (Marek Mojžíšek)
Usernamevp (Vladimir Příbáň)
Ondřej Válek (Ondřej Válek)


7B
7B
7B
2014-11-30 2014-12-06
Biosignály, Fyzikální povaha různých biosignálů D.L. (Dorota Leibiczerová)
Klondra (Ondřej Klovrza)
Emilia.petrikova (Emília Petríková)
Anežka Gryndlerová
Tung.anh (Duong Tung Anh)
Magnetické biosignály
Elektrické biosignály, Impedanční biosignály
Tepelné biosignály, Mechanické biosignály
Radiologické biosignály, Chemické biosignály
Akustické biosignály, Optické biosignály
7C
7C
7C
7C
7C
2014-11-22 2014-12-08
Radioaktivita Ttjurkov (Tatiana Jurková)
Sejmi (Samuel Marcinov)
Barbora Vyhnánková
Sunnyyanik (Yana Slesarenko)
Druhy radioaktivního záření, Nestabilita jádra
Využití radioaktivity, Historie objevů v oblasti radioaktivity
Úvod, Charakteristika jádra, Analýza stáří archeologických objevů, Radioterapie
Ochrana před škodlivými účinky radioaktivního záření
7D
7D
7D
7D
2014-11-22 2014-12-06


Připomínky[upravit | editovat zdroj]

Důležité:

Nastavení profilu[upravit | editovat zdroj]

  • Každý student (platí i pro studentky) si ve svém profilu (Nastavení na žluté liště nahoře) v sekci Údaje o uživateli/Základní údaje vyplní pole Vaše skutečné jméno, aby se pak toto jeho skutečné jméno zobrazilo v závorce za jeho uživatelským jménem v historii všech jeho editací (ikonka hodin vpravo nahoře nad každou stránkou). Je to důležité pro označení autorství práce. V případě nesplnění této podmínky mu jeho editace nebudou moci být uznány jako jeho vlastní a tím pádem se mu nebudou počítat při vyhodnocení zápočtu.

Volba a zapsání tématu práce[upravit | editovat zdroj]

  • Každá zkoušková otázka sestává z více podotázek; tyto podotázky mohou být na různých stránkách wikiskript anebo se jedná o oddíly jednoho větší stránky. Každou takovou podotázku řeší zpravidla jedna dvojice (či trojice) studentů (tj. zpravidla polovina pracovního týmu z praktik, není to ovšem závazné pravidlo). V každém případě ovšem každý student provádí editace pod svým vlastním loginem (tj. se svým vlastním přihlášením – viz níže) tak, aby z historie článku bylo zřejmé, kdo jaké partie zpracovával a tyto editace mu byly uznány do zápočtu.
  • Předpokladem je, že se každý předem seznámí s tím, jak Wikiskripta fungují a jakým způsobem se provádějí alespoň základní editace.
  • Studenti z kruhu se dohodnou, jak si rozdělí práci, a zapíšou se do příslušné tabulky následujícím způsobem tak, aby bylo zřejmé, na čem kdo a pod jakým jménem pracuje:
    • kdo si zvolil username (tj. jméno uživatele neboli login, kterým se zaregistroval na Wikiskripta) ve tvaru Jméno Příjmení, tak mu stačí uvést odkaz ve tvaru:
      [[User:Jméno Příjmení|]] 
    • pokud je username v jiném tvaru (například zkratka jména nebo přezdívka), pak je nutno za ním do závorek uvést i skutečné jméno a příjmení:
      [[User:username|]] (Jméno Příjmení)

Vytvoření článku[upravit | editovat zdroj]

  • Na začátek článku, na kterém pracujeme jako na seminární práci, nakopírujeme odkaz na šablonu:
{{Samostatná práce|2. LF UK|([[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|seminární práce]]
– vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}

Tato šablona pak vypadá následovně:

  • Na konci každého článku budou uvedeny tyto (a případně další odpovídající) kategorie:
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky]]
  • Je-li stránka (s názvem zkouškové otázky) v podstatě pouze souhrnem odkazů na podotázky, stačí uvést pouze kategorii :
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky]]

Časté chyby a nedostatky[upravit | editovat zdroj]

Prosíme i ostatní, čtěte připomínky i k pracem svých kolegů; v podstatě se pořád opakují podobné věci, tak ať to není nutné připomínat stále znova. Jedná se zejména o následující nejčastější nedostatky:

  • Méně může být více: Je lepší kratší stránka perfektně udělaná než dlouhá stránka udělaná ledabyle. Kvalita se neměří kvantitou. Dobrý článek je takový, který říká vše, co je třeba říci, a nic zbytečného, co je navíc.
  • Jedná se o seminárku z biofyziky, tématem jsou zkouškové otázky z biofyziky, tak se prosím zaměřujte na biofyzikální pohled na danou problematiku – aby ten výsledek nevypadal jako otázky z první pomoci (úpal, úžeh, přehřátí) nebo fyziologie aj. Samozřejmě, že ty pohledy se do jisté míry prolínají, ale jde o to, že ta zásadní východiska článku by měla být v podstatě fyzikální, potažmo biofyzikální. Všude jde o nějaký systém, ve kterém působí nějaké síly, energie, záření atp., něco, co je měřitelné, něco, co má nějaké fyzikální jednotky; v tom systému působí nějaké regulace, jsou tu nějaké interakce s okolím atd.
  • Nejde jen o to, abyste někde něco našli, přečetli si, opsali, udělali z toho výtah. Ze střední školy i ze současných přednášek toho znáte už celkem dost, je tu spousta fyzikálních zákonů a zákonitostí, a ty "fungují" nejen na neživých předmětech, ale i v živých organismech – o tom ta biofyzika celá je. Proto se nebojte všechny své znalosti využít a spojit a použít k tomu také trochu svého selského rozumu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Do článků patří linky neboli odkazy– tj. vámi použité termíny by měly odkazovat na příslušné články ve Wikiskriptech – ať už existující (zobrazí se modře) anebo i dosud neexistující, ale potenciálně budoucí (zobrazí se červeně). Jako vzor, jak by to mělo asi vypadat, jsem na ukázku upravil první odstavec článku Akční a sumační potenciály. Kdo neví, jak je to uděláno, ať klikne na [Editovat], podívá se a pak zase opustí editační okno kliknutím na [Číst]. Jinak viz návod Nápověda:Základy formátování#Odkazy
  • Neduplikujte. Nepište znova to, co už je na Wikiskriptech napsáno – raději odkažte na už existující článek. Pokud má nedostatky, opravte je.

Bibliografie, zdroje[upravit | editovat zdroj]

Na konci článku by měly být souhrnně uvedeny i další zdroje, ze kterých jste (byť povšechně) čerpali – učebnice, monografie, odborné články atd. Pokud je zdroj dostupný on-line na Internetu, měl by na něj vést odkaz, avšak samotný odkaz uvést nestačí – i v tomto případě uvádíme jméno autora, název zdroje, rok vzniku (je-li znám) a datum, kdy jsme daný zdroj na Internetu viděli (panta rhei), například takto:

== Zdroje ==
* {{Citace
| typ = web
| url = http://www.freebookcentre.net/physics-books-download/Biological-and-Environmental-Physics.htm
| příjmení1 = Miller
| jméno1 = D. J.
| název = Biological and Environmental Physics
| citováno = 2013-10-10
}}

Daný záznam se pak zobrazí jednotným způsobem jako:

Podrobný návod, jak správně citovat různé informační zdroje, je zde:


Reference[upravit | editovat zdroj]

  • Různá konkrétní tvrzení, která uvádíte, by měla být podložena referencemi přímo v textu článku. Citační šablona (anebo i jen nějaká poznámka) se pak uzavírá mezi značky<ref> </ref>, např:
Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu,
 se nazývá ''relaxační doba''.<ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Maršík
| jméno1 = František
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = Ivan
| titul = Biotermodynamika
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1998
| vydání = 2
| isbn = 80-200-0664-8
| kapitola = 1.3
| název_kapitoly = Stav termodynamického systému
| strany = 29
}}</ref>

Takovýto zápis se pak zobrazí následovně:

Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu, se nazývá relaxační doba.[1]

Na konci článku je pak uvedena už jen jediná značka <references />, např. takhle:

== Reference ==
<references />

Na tomto místě se pak zobrazí všechny reference uvedené v článku ve tvaru seznamu, například následovně:

  1. MARŠÍK, František a Ivan DVOŘÁK. Biotermodynamika. 2. vydání. Praha : Academia, 1998. Kapitola 1.3
    Stav termodynamického systému. s. 29. ISBN 80-200-0664-8.

Výzdoba, estetická úprava[upravit | editovat zdroj]

  • Chtělo by to alespoň jeden dva obrázky.
  • Jak by měl takový příkladný článek vypadat a co by měl všechno obsahovat – viz Nápověda:Ideální článek

Diskuse a kontrola článku[upravit | editovat zdroj]

  • Každý článek má svou Diskusní stránku. Tam se mohou vyjadřovat i ostatní, zde je to správné místo na povídání si o daném tématu.
  • Kdo si myslí, že už má článek zralý ke kontrole, vloží na jeho diskusní stránku šablonu
    {{Zkontrolovat | Jméno vašeho učitele}}
    . Viz: Šablona:Zkontrolovat.
    • Kruhy 1, 2, 3, 5 tím pádem vkládají šablonu:
      {{Zkontrolovat | Petr Heřman}}
    • Kruhy 5, 6, 7, 8, 9, 10 tím pádem vkládají šablonu:
      {{Zkontrolovat | Jan Tomsa}}
  • Do přehledné tabulky doplňte datum, kdy jste na vašem článku začali pracovat a kdy jste jej podali ke kontrole; pro vašeho vyučujícího tak bude jednodušší se rychle orientovat, které články má ještě zkontrolovat. Pokud učitel delší dobu (několik dní) nereaguje, můžete jej upozornit (na jeho vlastní diskusní stránce, případně e-mailem).
  • Na diskusní stránce vašeho článku pak můžete sledovat připomínky ke svému článku a napravit nedostatky. Napravení nedostatků a předání k další kontrole poznamenáte rovněž do sloupce "Poznámky".