Fibrinoidní dystrofie

Fibrinoidní dystrofie je ztráta vláknitého uspořádání kolagenu a změna barvitelnosti:

Hmoty barvící se jako fibrin – v HE cihlově červeně, v Weigertovi žlutě, v modrém trichromu červeně.
- Ve skutečnosti jde opravdu o fibrin. Název fibrinoid byl vytvořen dříve, když se nevědělo skutečné složení této „fibrinu podobné hmoty“.

Makroskopicky nejsou žádné změny. Vzniká na autoimunitním podkladě jako fibrinoidní nekróza:

Intersticiální fibrinoid – ložisko nekrózy je prostoupeno zánětlivým exsudátem při intersticiálním fibrinózním zánětu. Příklady:
- revmatická horečka – postižení především srdce – pancarditis – kdy v endokardu a myokardu vznikají mikroskopická ložiska (granulomy – Aschoffovy uzlíky – v centru fibrinoidní nekróza, kterou ohraničuje lem z Aschoffových buněk);
- polyarteritis nodosa;
- kolagenózy – systémový lupus erytematodes, sklerodermie, dermatomyositis.
Od intersticiálního fibrinoidu je nutno odlišit vaskulární fibrinoid:
- Vzniká ve stěně tepen (zejména arterioly ledvin, sleziny a pankreatu) při hypertenzi, kdy dochází k průniku plazmy do cévní stěny (plasmorhagie) a její bílkovinné složky (fibrinogen, imunoglobuliny) se barví jako fibrin.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]