Zánět granulomatózní

From WikiSkripta

(Redirected from Granulom)

Granulom – nákres

Specifický granulomatózní zánět je chronický zánět, který obsahuje speciální granulační tkáňepiteloidní granulom(epiteloidní = připomínající epitel, granulum = zrníčko). Epiteloidní granulom je shluk epiteloidních makrofágů(histiocyty = tkáňové makrofágy). Jedná se o uzlíkovitý šedo-bílý útvar o velikosti cca 2 mm (může být vidět makroskopicky). Granulom je tvořen makrofágy a T-lymfocyty (postupem času i fibroblasty).

Granulom vzniká v případě, že makrofág není schopen vykonávat svoji funkci, tedy fagocytovat materiál. Příčiny dysfunkce makrofágů:

  • materiál nelze spolknout (cizorodý materiál)
  • blokace procesu fagocytózy některými agens (např. TBC)
  • vrozený defekt fagocytózy (př. chronická granulomatózní choroba)
  • dlouhodobá patologická stimulace T-lymfocyty (u Crohnovy choroby)
  • idiopatické (př. sarkoidóza)
Vznik granulomu – nákres

Makrofág se tedy následně změní morfologicky i funkčně, vzniká z něj epiteloidní makrofág. Je to transformovaný makrofág, který vypadá jako epitelová buňka (má epiteloidní vzhled). Vede to k tomu, že se sníží jeho kapacita fagocytózy (přibližně na 10%), zároveň sníží expresi některých receptorů. Takto přeměněný makrofág se shlukuje s ostatními, aby spojili své síly. Někdy se makrofágy shlukují tak, že tvoří syncitium a vznikají vícejaderné makrofágy.

Druhy vícejaderných buněk podle onemocnění:

  • Langhansovy buňky – u TBC a sarkoidózy (mnohojaderné buňky s podkovovitým uspořádáním jader)
  • Virchowovy buňky – u lepromatozní lepry
  • Mikuliczovy buňky – u rhinoskleromu

V granulomu může i nemusí být nekróza. Na periferie granulomu se nachází chronický zánět ve formě lymfocytů (Th1) a plazmatických buněk. Důležité je upozornit, že u specifického granulomu chybí vaskularizace – neobsahuje cévy, může být studený!

Vznik granulomatózního zánětu[edit | edit source]

Obvykle je granulom reakcí na něco, co je sice tělu cizí, ale co makrofágy nedokážou odstranit (cizí materiál, šití, acidorezistentní mykobaktérie, parazity, houby). V průběhu vzniku granulomatózního zánětu T-lymfocyty stimulují makrofágy k proměně v epiteloidní a obrovské mnohojaderné buňky (Langhansovy buňky). Makrofág není schopen fagocytovat materiál a to vede k expresi antigenů na jeho povrchu. Antigeny aktivují Th-lymfocyty, které začnou uvolňovat cytokiny (IL-2, TNF-gama a interferon gama). Cytokiny stimulují proliferaci T-lymfocytů, zároveň také stimulují a shlukují makrofágy, které se přetváří za vzniku epiteloidního granulomu.

Hojení granulomu[edit | edit source]

Specifická granulační tkáň se hojí postupnou fibrotizací. Granulomy postupně fibrotizují, hyalinizují a můžou i kalcifikovat. Nekróza často kalcifikuje (zejména kaseózní). U kaseózní nekrózy může také dojít k druhotné kolikvaci (změknutí a zkapalnění).

Makroskopický popis[edit | edit source]

Granulomy mohou být charakteru mikroskopického (několik mm) až k makroskopického (několik cm). Barva je bílošedá (neobsahuje cévy), konzistence je tuhá. U některých granulomů se v centru vyskytuje nekróza, u TBC nekróza kaseózní.

Typy granulomu[edit | edit source]

Existují 3 typy granulomu. Rozlišujeme:

  • imunitní granulom
    • vzniká při reakci přecitlivělosti IV. typu (opožděná reakce, netvoří se protilátky);
    • je to buňkami zprostředkované imunopatologické reakce;
    • vypadá jako typický granulom, může zde být nekróza;
    • lze blokovat imunosupresí;
    • příčiny granulomatózního zánětu:
  • granulom z cizích těles (neimunitní)
    • vzniká u materiálu bez antigenních vlastností;
    • vzniká například v okolí stehů, parazitů nebo cizích těles;
    • vzniká v případě, že makrofág není schopen fagocytovat cizorodý materiál;
    • často to není plně vyvinutý granulom, ale jen shluk mnohojaderných buněk (jádra v centru);
    • nelze to blokovat imunosupresí;

Druhy granulomů[edit | edit source]

Druhy granulomů:

  • ohraničené granulomy bez nekróz – například u sarkoidózy nebo Crohnovy choroby;
  • granulom, který má v centru kaseózní nekrózu a okolo ní palisádové makrofágy – př. TBC, syfilis;
  • granulom, který má v centru drobný absces s hnisem, obsahuje neutrofily a na periferii granulomy;
    • nazývá se to tzv. granulomatózně hnisavý zánět (kombinace specifického a nespecifického zánětu);
    • vzniká hlavně u bakteriálních infekcí a mykóz (př. brucelóza, nemoc z kočičího škrábnutí);
  • granulom, který má v centru fibrinoidní nekrózu – například u revmatické horečky.

Buňky granulomatózního zánětu[edit | edit source]

Epiteloidní buňky[edit | edit source]

  • vznikají přeměnou běžných makrofágů a monocytů, které migrovaly do místa poškození;
  • zřídka obsahují fagocytovaný materiál;
  • mají sníženou fagocytární funkci o 90 % oproti makrofágům;
  • chybí jim exprese receptorů skupiny Fc a C5a;
  • mají výraznou sekreční funkci, v elektronovém mikroskopu proto vidíme dobře vyvinuté granulární endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát;
  • u některých onemocnění, zejména sarkoidózy, tyto buňky produkují angiotenzin konvertující enzym a aktivují také cholekalciferol, což vyvolá hyperkalcémii.

Obrovské vícejaderné buňky Langhansova typu[edit | edit source]

  • vznikají splýváním cytoplazmy makrofágů, proto mají až několik desítek jader;
  • jádra bývají seřazena na periferii cytoplasmy do kruhu, nebo po celém obvodu buněk;
  • strukturně ani funkčně se neliší od epiteloidních buněk;
  • pokud to jsou buňky u cizích těles, pak v jejich cytoplasmě prokážeme nestravitelný materiál.

Příklady onemocnění[edit | edit source]

Sarkoidóza ve svalu

Granulomatózní versus specifický zánět[edit | edit source]

Granulomatózní a specifický je vlastně to samé. Granulomatózní je podle makro vzhledu (dělá zrníčka). Specifický znamená, že podle makro vzhledu víme, že zánět je způsobený něčím, o čem se ví, že tento typ zánětu vyvolává. Výběr etiologického agens je mnohem užší než u nespecifického zánětu, kde stejný makro vzhled (např. hnisání) vyvolá „milión“ druhů bakterií. Nespecifická granulační tkáň se tvoří v rámci hojící (proliferativní) fáze nespecifického zánětu, nakonec vzniká jizva a tato tkáň je vysoce vaskularizována.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

Odkazy[edit | edit source]