Folikulární lymfom

Z WikiSkript


Folikulární lymfom
C82
9690/3
B-lymfocyty vytvářejí folikulární formace.
B-lymfocyty vytvářejí folikulární formace.
Lokalizace lymfatické uzliny
Incidence v ČR 7/100 000 obyv.
Prognóza medián přežití 8–10 let
Klíčová mutace t(14;18)
Pozitivní imunohistochemické markery CD 20+
Terapeutické modality chemoterapie, biologická léčba, radioterapie

Druhým nejčastějším non-Hodgkinovým lymfomem je folikulární lymfom. Tvoří přibližně 20–25 % všech lymfomů. Vychází z B-lymfocytů a vykazuje tedy pozitivitu CD 20+.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Za posledních padesát let došlo ke zvýšení incidence z 2–3/100 000 na současných 7/100 000 obyvatel.

Klinické příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Folikulární lymfom se manifestuje podobnými příznaky jako ostatní maligní lymfomy (noční pocení, úbytek hmotnosti, subfebrilie). Dlouhou dobu může být bezpříznakový. Klinický průběh je obvykle pozvolný s opakovanými relapsy.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Diagnózu stanovuje patolog z excidované zvětšené uzliny. V případě, že jsou uzliny špatně přístupné (př. retroperitoneum), je možné stanovit diagnózu na základě biopsie pomocí tlusté jehly (core biopsy). Stanovení diagnózy z aspirační biopsie (FNAB) je nevhodné. Patolog stanovuje diagnózu na základě přítomnosti nádorových centrocytů a centroblastů. Na základě množství nádorových centroblastů se u folikulárního lymfomu využíva třistupňový grading. Je důležité, aby u pacientů, u kterých došlo k relapsu, byla provedena opětovná histologická klasifikace lymfomu z důvodu vyloučení transformace do agresivnějšího lymfomu (př. DLBCL)

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U pacientů, kteří mají postiženou jenom jednu uzlinu nebo přísně lokalizované malé ložisko, je možné použít lokální radioterapii, která může mít v těchto stádiích kurativní potenciál. U pokročilých stádií doposud neexistuje kurativní terapie. U pacientů, kteří nemají závažné klinické příznaky, můžeme použít vyčkávací strategii. Vysoké procento remisí lze dosáhnout pomocí kombinace rituximabStátní úřad pro kontrolu léčiv: rituximab+ CHOP (cyklofosfamidStátní úřad pro kontrolu léčiv: cyclophosphamid, doxorubicinStátní úřad pro kontrolu léčiv: doxorubicin, vinkristinStátní úřad pro kontrolu léčiv: vinkristin, prednisonStátní úřad pro kontrolu léčiv: prednison), nebo rituximabStátní úřad pro kontrolu léčiv: rituximab + COP (cyklofosfamidStátní úřad pro kontrolu léčiv: cyclophosphamid,vinkristinStátní úřad pro kontrolu léčiv: vinkristin,prednisonStátní úřad pro kontrolu léčiv: prednison). U pacientů, u kterých byla dosažena i parciální remise, je indikovaná udržovací terapie pomocí rituximabu, která signifikantně prodlužuje bezpříznakové období v čase remise a oddaluje relaps.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  • DREYLING, M, M GHIELMINI a R MARCUS, et al. Newly diagnosed and relapsed follicular lymphoma: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Ann Oncol [online]. 2014, vol. 25 Suppl 3, s. iii76-82, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25122695>. ISSN 0923-7534 (print), 1569-8041.