Gingiva

From WikiSkripta
Zdravá gingiva
Stippling
Histologický preparát eruptujícího zubu s gingivou
A. Zub
B. Junkční epitel
C. Alveolární kost
D. Periodoncium

Gingiva neboli dáseň je měkká mukózní tkáň pokrývající alveolární kost.

Makroskopická anatomie gingivy[edit | edit source]

Krajní část gingivy probíhá obloukovitě 0,5–2 mm koronárně od cementosklovinné hranice, dále přechází vestibulárně ve sliznici vystýlající dutinu ústní. Přechod připojené gingivy a sliznice se nazývá mukogingivální linie, není patrná pouze na přechodu gingivy a sliznice patrové. Fyziologicky je světle růžová.

Marginální (volná) gingiva[edit | edit source]

Je krajní část gingivy o výšce 0,8–2,5 mm lemující zub kolem dokola. Asi u poloviny populace je naznačen přechod připojené gingivy a volné gingivy mělkou paramarginální rýhou. Marginální gingiva utváří stěnu gingiválního sulcu a je fixována gingiválními vazy. Někdy na jejím povrchu nacházíme drobné ďolíčkování (stippling).

Připojená gingiva[edit | edit source]

Kontinuálně přechází z marginální části, někdy na přechodu volné a připojené gingivy nacházíme jemnou paramarginální rýhu. Je široká 1–9 mm a pevně fixována k periostu alveolární kosti, není tedy pohyblivá vůči podkladu, a dále přechází do volné alveolární sliznice. Tento přechod je demarkován mukogingivální juncí (linií). Podobně jako u volné gingivy nacházíme mnohdy stippling.

Interdentální gingiva (mezizubní papila)[edit | edit source]

Tato část zaujímá prostor mezi dvěma zuby pod bodem kontaktu. Vybíhá ve dva cípy – vestibulární a orální propojené sedlovitou prohlubní „col“ v mezizubním prostoru. Tato část neobsahuje keratinizovaný epitel. Zbylá připojená gingiva je keratinizovaná.

Mikroskopická stavba gingivy[edit | edit source]

Epitel[edit | edit source]

Orální epitel je keratinizovaný, vícevrstevný. Ze spodních vrstev do něj vybíhá vazivo. Doba obměny epitelu je 10–12 dní.

  • Vrstvy:
    • Stratum basale
    • Stratum spinosum
    • Stratum granulosum
    • Stratum corneum
Je možné selektivně obarvit nekeratinizovaný spojovací epitel a mukózu Lugolovým roztokem (barví glykogen), čehož se využívá v diagnostice.

Spojovací epitel připojuje dáseň k zubu od cementosklovinné hranice ke dni gingiválního sulku.

  • Množství epitelu má koronárně 150 μm. V celém rozsahu ho tvoří 2 vrstvy:
    • Stratum basale (apikálně): 1–3 řady buněk
    • Stratum suprabasale: 15–18 řad buněk
  • Doba obměny je 6 dní, tedy velmi dobrý regenerační potenciál.
  • Je zde množství desmosomů, leukocytů, lymfocytů, makrofágů (vycestovávají z vazivové tkáně).

Vazivová tkáň[edit | edit source]

  • jedná se o vazivová vlákna (hlavně kolagenní), glykoproteiny, proteoglykany, cévy.
  • 65 % tvoří fibroblasty – syntetizuí kolagen.
  • Buňky imunitního systému – granulocyty, monocyty, lymfocyty.
  • Plexus gingivalis – cévní zásobení.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Zuby#Upevnění zubu v alveolu.

Zdravá gingiva[edit | edit source]

Barva

Světle růžová, rasové rozdíly jsou drobné. Zánětlivě změněná gingiva je červená. Někdy může být zbarvena pigmentacemi – amalgámová tetováž, otravy těžkými kovy, užívání některých léků (Cis-platina). Bílá může být známkou anémie. Tmavá pigmentace se nachází například u Addisonovy choroby.

Tvar

Arkádovité vyklenutí u každého zubu, vybíhající do interdentálních papil. Zbytnělá gingiva se nachází u zánětů (parodontitis, gingivitis, papilitis), nebo může být hyperplastická jako vedlejší účinek některých léků (blokátory vápníkových kanálů, hydatoináty, cyklosporin A…).

Povrch

Konzistentní, neporučený, někdy s jemným doličkováním.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK, et al. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. 0 s. ISBN 80-247-0311-4.