Hydroxid vápenatý

Z WikiSkript
Hydroxid vápenatý

Hydroxid vápenatý je bílý prášek, který mícháme s vodou nebo fyziologickým roztokem do konzistence pasty. Splňuje nejvíce požadavků na dezinfekční vložku do kořenového kanálku.

Vlastnosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pH je 12–13 – antimikrobiální prostředek s širokým spektrem účinnosti
  • vysoká disociační schopnost (75%) – množství hydroxylových iontů v okolí vložky je vysoké
  • nízká rozpustnost (1,3 g/l) – zajištěno dlouhodobé působení
  • biokompatibilní – bez vedlejších účinků
  • podpora remineralizace
  • vysoké pH lze udržet po dobu až 30 dnů
  • reaguje s CO2 přítomným v živých tkáních – vznik nerozpustného uhličitanu vápenatého a vody, tím vytváří pevnou bariéru bránící dalšímu pronikání hydroxylových iontů do okolní tkáně = sama-sebe limitující nekróza. V průběhu hojení na nekrózu naléhá vrstva novotvořeného vaziva, která kalcifikuje a mění se na dentinoidní nebo osteoidní tkáň
  • využití při apexifikaci, přímém překrytí pulpy, při indukci uzávěru apikálního otvoru po vitální exstirpaci

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dezinfekční, antimikrobiální vložka do kanálku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Používá se v případech:

  • systém kanálků je masivně infikován bakteriemi – putridně zapáchající
  • gangréna pulpy
  • kanálek otevřen do DÚ delší dobu
  • rozsáhlé chronické periodontitidy
  • z časových důvodů
  • z důvodů vzniku komplikací
  • dezinfekce vzdálenějších částí dentinových tubulů a větévek kořenových kanálků, kam se nástroje a výplach nedostaly


Ponecháváme alespoň 7-10 dní z důvodů obav ze Str. faecalis (přežívá pH=11). Při poklesu na tuto hodnotu je po 10 dnech nutná výměna vložky. Hydroxid vápenatý pomocí hydrolýzy inaktivuje bakteriální toxiny. Usnadňuje účinnost výplachu chlornanem sodným.

Léčebná, remineralizaci podporující vložka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zastavuje resorptivní pochody a potencuje mineralizaci v okolí hrotu kořene. Je možno ponechat jej 2-3 měsíce, účinnost je po celou dobu dostatečná. Provádí se aplikace do vypláchnutého a vysušeného kanálku pomocí spirálového plniče (lentulo). Zavádíme za chodu o pomalých otáčkách (max 800/min) až 2 mm od apikální konstrikce a poté 30s pomalu vysouváme za stálé rotace. U širokých kanálků je možná i injekční aplikace. Po nanesení ho zahustíme odsátím tekutiny opačným koncem papírového čepu a smotkem vaty, přebytky z dřeňové dutiny odstraníme. Po provedení vitální exstirpace i malé zbytky pulpy v apikální části mohou krutě bolet po styku s hydroxidem. Proto aplikujeme vložku pouze do 1/3-1/2 délky kanálku. Odstranění z kanálku je snadné – výplachem hypochloritem, event. rekapitulací, nejúčinnější je použití endodontické ultrazvukové koncovky s výplachem.

Nepřímé překrytí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Na spodině kavity zůstává políčko změklého dentinu. Při odstranění by hrozilo riziko perforace pulpální stěny a nutnosti endodontického ošetření. Proto provedeme nepřímé překrytí. Provedení záleží na:

  • stavu pulpy
  • velikosti políčka změklého dentinu
  • přítomnosti bakterií v dentinu

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pulpa je zdravá, event. reverzibilně poškozená, mladá (21–29 let)
  • plocha dentinu max 1 mm čtvereční
  • políčko dentinu (tvrdý dentin, změklý demineralizovaný dentin, inner layer)

Postup[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odlišení demineralizovaného a infikovaného dentinu provedeme s Caries detector. Aplikace na 10s poté opláchnutí.

  • demineralizovaný dentin – neobarvený, schopen remineralizace, kolagenní vlákna neporušena
  • infikovaný dentin – obarvený není schopen remineralizace, jsou již destruovaná kolagenní vlákna

Musíme odstranit veškerý změklý dentin s výjimkou pulpální stěny. Preparujeme na tvrdý, absolutně zdravý dentin na gingiválním schůdku. Kavitu dezinfikujeme s:

  • řídce namíchaný Ca(OH)2 (několik minut poté vypláchneme)
  • komerčně vyráběný Tublicid
  • nejvhodnější 1-2,5% NaOCl na smotku vaty (4–5 minut,vypláchneme, osušíme)


Definitivní výplň z amalgamu

Opatrně osušíme kavitu, aplikujeme tuhnoucí Ca(OH)2 (asi 2 mm). Na něj podložku z pryskyřicí modifikovaného skloionomeru (Vitrebond, 3M ESPE, Fuji linning LC GC). Nakonec definitivní výplň z amalgámu.


Definitivní výplň z kompozitní pryskyřice

Používají se dva typy ošetření:

  • vynechání Ca(OH)2 - přímo aplikujeme vazebný systém (primer, bond), při správném postupu je tento uzávěr kvalitnější
  • naleptáme sklovinu a dentin kyselinou, jemně osušíme a poté aplikujeme tuhnoucí Ca(OH)2, primer+bond a kompozit


Skloionomer

Aplikujeme nejprve Ca(OH)2, poté GIC. Provádíme každého půl roku zkoušku vitality.


Postupné odstranění kazu

Provádí se hlavně u silně kariézní M1 u mladých pacientů.

  • 1.návštěva: klinické vyšetření, rtg vyšetření, zkouška vitality, exkavace kariézního dentinu. Ponechání malého okrsku kariézního dentinu u pulpy. Nanesu netuhnoucí preparát Ca(OH)2 a udělám provizorní výplň. Ca(OH)2 usmrtí zbylé mikroorganismy, neutralizuje kyseliny, vytvrdí a vysuší změklý dentin, vyvolá tvorbu terciárního dentinu.
  • 2.návštěva: zkouška vitality, odstranění provizorní výplně a podložky, exkavace ponechaného dentinu. Aplikuju tuhnoucí Ca(OH)2, podložka, definitivní výplň.

Přímé překrytí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Úkolem je rovněž zachování vitální pulpy, provádíme ošetření již otevřené pulpy. V místě otevření chybí dentin i odontoblasty (v důsledku traumatu) nebo náhodným otevřením pulpy při preparaci (při spěchu, nástroji malého průměru ve vysokoobrátkovém kolénku)

Podmínky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zdravá, vitální pulpa, mladá (do 30 let)
  • průměr perforace do 1 mm čtverečního
  • okraje perforace jsou ve zdravém dentinu


Nutné je zajištění aseptického operačního pole (kofferdam, vyměníme sušení, pacient si nesmí vyplachovat, odsávání) Jemně osušíme dentin, zjistíme krvácení:

  • při bodovém otevření – pulpa nekrvácí nebo drobná kapička světle růžového transudátu, kterou vytřeme smotkem vaty s 1-2,5% NaOCl, jemně vypláchneme sprejí, osušíme.
  • pokud světle červená krev – větší rozsah perforace, pak je nutná exstirpace
  • tmavá barva krve – pravděpodobně ireverzibilní zánět, je nutná exstirpace

Postup[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Naneseme tuhnoucí Ca(OH)2 (asi 2 mm) nebo bez použití Ca(OH)2 aplikujeme přímo vazebný systém a kompozit.

Formy preparátů Ca(OH)2[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • vodné roztoky (Hypocal, Calxyl)
  • liner (Hydroxyline, Tubulitec)
  • tmely (Gangraena Merz)
  • cementy (Dycal, Kerr-Life)
  • světlem tuhnoucí preparáty
  • směs s jinými materiály (kalciumsalicylátový cement + zinkoxid-eugenolový cement)

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PEŘINKA, Luděk. Základy klinické endodoncie. 2. vydání. vydavatel, 2009. 0 s. ISBN 978-80-903876-8-3.
  • HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. 0 s. ISBN 80-247-0311-4.